Umění kluka z Horní Lhoty udivovalo tisíce fanoušků na finále Champions League

BERLÍN, OPAVA - Víta Kanyzu, dnes dvaadvacetiletého studenta druhého ročníku Multimediálních technik na Slezské univerzitě v Opavě, by před sedmi lety ani nenapadlo, kam až ho fotbalový míč dovede. Před několika dny se mu splnil sen. Jak sám říká, neuvěřitelný sen vesnického kluka z Horní Lhoty nedaleko Ostravy.

Fotoreportáž Víta Kanyzy z Berlína najdtete na facebooku Slezské univerzity

„Zavolali mi v úterý v deset dopoledne. Já zrovna neměl náladu na nějaké telefonování, o to míň na cestování. Předchozí večer jsme totiž v Opavě s přáteli trochu popíjeli, zpívali karaoke a loučili se s kamarádem, který odlétal pracovně na tři měsíce do Anglie. Když jsem ale slyšel, o co se jedná, začal jsem poslouchat,“ popisuje začátek všeho Vít. Než se trochu vzpamatoval, už seděl ve vlaku směr Praha, a pak prvním vlakem, který se namanul, zamířil do Berlína. „Když jsem se předtím bavil v baru a přál kamarádovi hodně štěstí v Anglii, ani ve snu by mě nenapadlo, že i já se za pár hodin vydám za hranice,“ vzpomíná Vít Kanyza.

Úterní noc tak proseděl v kupé. Ve středu ráno už žongloval s míčem v Berlíně. Vítek se totiž věnuje freestylu s fotbalovým míčem. A to tak dobře, že patří mezi absolutní českou špičku. Jeho umění si ale všimli také v UEFA, evropské fotbalové organizaci.

 „Působím v freestyle týmu Fotbal bez limitu ("Fotball without limits" -  http://www.fotbalbezlimitu.com), což jsou vlastně jen tři čeští kluci - Lukáš Munka momentálně žijící v Londýně, David Grubl aktuálně stážující v Kodani a já, student Slezské univerzity bydlící v Horní Lhotě,“ říká Vítek. Právě tuto partu freestylistů si UEFA pozvala do Berlína na finále Champions League, fotbalové ligy mistrů, kdy se zde střetla FC Barcelona s Juventusem Turín.

Jako doprovodný program patrně největšího fotbalového svátku tohoto roku se přímo ve stínu Braniborské brány konal od středy do neděle Champions League Festival. Prostor přímo pod symbolem Berlína se při finále změnil v opravdovou fotbalovou arénu. Vyrostla zde umělá fotbalová plocha, obchody, stánky se suvenýry, restaurace…   
A právě na něm Vítek, David a Lukáš vystupovali a udivovali tisíce fanoušků z celého světa svým uměním. „Nechci se nějak povyšovat a vytahovat, ale vedle slavných fotbalistů, kteří se na festivalu objevili, jsme byli určitě jednou z největších atrakcí akce. Měli jsme vždy obrovské ovace a lidi se po vystoupení chtěli naučit naše triky. My jim vždy rádi vyhověli, jelikož nás to baví a byla to tam naše práce. Mezi těmi, kdo si s námi "zakopal", byl třeba Robin Schulz, ikona světové elektronické hudby. Myslel jsem si, že je to můj nejlepší zážitek. Nepopsatelná atmosféra, zkrátka splněný sen vesnického kluka. Tisíce fanoušků z celého světa, neskutečný mumraj,“ svěřuje se dnes Vítek.
Ale to Vítek ještě netušil, co přijde v den samotného utkání, tedy 6. června 2015. „V sobotu se hrálo velké finále a my jako odměnu dostali volné vstupenky na Olympijský stadion. To snad ani nebylo možné, v ruce jsem měl vstupenku, o jejíž hodnotě jsem raději ani nepřemýšlel… Prošel jsem branou a byl tam!“ netají se emocemi opavský student. Hodnotu toho, co má v ruce, si uvědomil až ve chvíli, kdy mu za vstupenku nabízeli před stadionem tři a půl tisíce eur. Věděl, že by ji za nic na světě neprodal. A také to neudělal.

„Měl jsem taky možnost vidět na vlastní oči pohár, o kterém sní hráči a kluby celého světa a potkat řadu fotbalových legend minulosti i současnosti,“ pokračuje Vítek. Své vyprávění hned dokládá řadou fotek. Potkal se s bývalým francouzským útočníkem a hráčem Juventusu Davidem Trézéguetem, legendami německého fotbalu Franzem Beckenbauerem nebo Michaelem Balackem, francouzským mistrem světa Christianem Karembeu či při finálovém utkání sledovat neuvěřitelnou kontrolu a přehled na hřišti Argentince Lionela Messiho, asi nejlepšího hráče planety v historii fotbalu. Na stadionu mu pak patřilo místo s nádherným výhledem na hřiště. „Bylo tam spousta lidí, protože zase nejsem tak velkým znalcem fotbalu, až doma jsem zjistil podle fotografií, kdo všechno tam byl,“ svěřuje se. Dojmy Vítkovi ještě umocnilo, když dostal jako poděkování od představitelů UEFA kompletní vybavení firmy Adidas. A také úplně stejný míč, kterým se finále hrálo. Tedy míč, který se vyrobil jen pro toto konkrétní finále.
 
Na zápase si Vít Kanyza uvědomil, jakou cestu za sedm let, které se freestylu věnuje, ušel. Přesto, že mu momentálně v žebříčku registrovaných světových freestylistů patří 49. místo, zůstává skromným klukem. „Necítím se žádným šampionem, ale něco jsem se už naučil a hodně jsem i získal. Stálo to za to, za ten čas i to přemlouvání sama sebe. Teď je pro mne nejdůležitější studium, ale věřím, že až dokončím univerzitu, budu mít příležitost posunout se ještě více dopředu. Jsem ve druhém ročníku, tak snad příští léto zase začnu na sobě více pracovat,“ soudí opavský student s tím, už teď se mu náramně hodí to, co se při studiu naučil. „Fotit jsem se naučil právě na univerzitě a na takových akcích toho plně využívám. Teď bych rád ještě zpracoval z Berlína video.“

K freestylu Vítka mimo jiného přilákaly také triky Brazilce Ronaldinha, který za katalánský klub hrával. „K Barceloně tak mám trochu osobnější vztah, než k jiným klubům. A najednou jsem na jejím utkání byl a navíc na takovém, jako je finále Champions League,“ svěřuje se Vítek s tím, že své sympatie projevil na utkání i originálním dresem a šálou v barvách Barcelony.

Zeptáme-li se ale na nějaké aktuálnější plány okolo sportu, odpoví prakticky bez zaváhání: „Mistrovství světa v Liberci, které se hraje pod názvem Superball a je organizované Lukášem Škodou, viceprezidentem světové freestyle fotbalové asociace. Rád bych se ho zúčastnil, už proto, že to není daleko a pravděpodobně bych tam mohl potkat právě Ronaldinha, který se podepsal jako světový ambassador freestyle fotbalu. Musím ale nejdříve vybrat a sestavit triky a hlavně natrénovat. Konkurence je veliká. Snad právě ta možnost srovnávat se s nejlepšími mne neustále žene dopředu,“ říká závěrem Vít Kanyza s tím, že jen tak mimochodem podotýká: „Vůbec by nebylo špatně se příští rok podívat na ligu mistrů v Miláně, ale uvidíme, jestli se nám opět poštěstí. Rozhodnutí musím nechat na jiné.“