Inženýrský titul Ivetě Macíčkové nejen za trpělivost

Jako středoškolačku ji zajímal zejména management dopravy, a proto budoucnost nejdříve spojovala s prací u celníků, na letišti či v jiné oblasti dopravy, případně cestovního ruchu. Ale uplatnění v tomto směru nezískala. Proto se vítkovská rodačka přihlásila k dennímu studiu oboru Veřejná správa a regionální politika na naši univerzitu. Ani tento krok nevyšel, a přesto se v závěru roku 2004 na Slezskou univerzitu dostala. Úřad práce jí zprostředkoval místo na sekretariátu kvestora, kde se během pěti měsíců zapracovala natolik, že se její stáž na počátku dubna 2005 proměnila v pracovní poměr. A na podzim k práci přidala kombinované studium.

„Pro karvinskou fakultu jsem se rozhodla na základě nabízených e-learningových možností a bakalářský obor splnil má očekávání,“ ohlíží se Iveta za prvními vysokoškolskými roky a cení si zvláště znalostí, kterých se jí dostalo ve sféře účetnictví a práva. „Zato pak v magisterském stupni teoretické poznatky zřetelně převládaly a nebylo lehké si je osvojit do takové míry, aby nabyté znalosti požadavkům vyhověly,“ přiznává a za nejtěžší překážky, aniž by třeba chvíli váhala, označuje zkoušky z matematických disciplín, z kvantitativních metod v bakalářském a z matematiky v navazujícím magisterském stupni. Jako nejzajímavější z předmětů vnímá ty, které vyučoval doc. Pavel Tuleja. „Na jeho mikroekonomiku, makroekonomiku, ekonomické teorie i světovou ekonomiku budu dlouho vzpomínat,“ říká čerstvá absolventka OPF a těší se, že teď odbornou literaturu odloží, aby mohla sáhnout po té krásné a více se věnovat i sportu.

„Vysokoškolské studium bylo rovněž v mém případě o velké trpělivosti, protože okamžiků, kdy jsem si myslela, že s ním praštím, jsem prožila víc,“ netají Iveta, ale o to víc si nyní užívá dobrého pocitu z toho, že vytrvala. „Velmi pomohla i podpora zaměstnavatele, o niž jsem se mohla jak v případě kvestora Ing. Jaroslava Kanii, tak vedoucí ekonomického oddělení Mgr. Dagmar Kamrádové vždy opřít. Mé poděkování oběma tak vůbec není formalitou,“ konstatuje a nabyté poznatky chce dále zhodnocovat. „Až si alespoň trochu vydechnu, pustím se určitě do jazyků, k nimž pociťuji značný dluh. A sbírám i první zkušenosti se spoluúčastí na řešení projektů,“ dodává jako finanční manažerka projektu Evropského sociálního fondu, který je zaměřen na zkvalitnění výuky muzejní konzervace.

Když Iveta Macíčková na Slezskou univerzitu v polovině minulého desetiletí jako stážistka přišla, nemohla jistě ani tušit, jaké životní rozhodnutí tím udělala. „Jsem tu velmi spokojená a věřím, že mi další působení možná otevře nové a ještě širší obzory,“ uzavírá s rozvahou, z níž je dobře patrno, jak za dobu působení mezi většinou zkušenějšími kolegy dozrála. Sama je už navíc připravena jít případným budoucím šancím vstříc.