Ústav středoevropských studií přijal tři doktorandy
Podzim přinesl v nedlouhé historii existence Ústavu středoevropských studií (ÚSES) Fakulty veřejných politik (vznikl k 1. listopadu 2011) dvě pozornost zasluhující skutečnosti. Nejmladší odborné pracoviště Slezské univerzity přijalo na základě jarní akreditace doktorského studijního oboru Moderní dějiny střední Evropy tři jeho první posluchače. Krátce nato byl od 1. listopadu jmenován první vedoucí ÚSES, Mgr. Petr Slováček, Ph.D. (na snímku).
Všemi doktorandy jsou absolventi magisterského studia z Moravskoslezského kraje. A Mgr. Richard Przeczek z Českého Těšína je dokonce letošním absolventem oboru Středoevropská studia na naší Fakultě veřejných politik. Jeho vědeckým záměrem je téma Národ a sociologie, v němž bude usilovat o komparaci české, slovenské a polské sociologie mezi světovými válkami a jejich vztahu k národnostní politice Československa a Polska.
Vznik, vývoj a proměny stranicko-politického systému v Polsku a v sovětské okupační zóně v Německu (NDR) v letech 1945-1953 je pracovní název tématu, který pro studium zvolil Mgr. Miroslav Stanik z Havířova. Konečně Mgr. Tereza Václavíková z Ostravy se soustředí na problematiku politických systémů Československa a Polska v meziválečném období.
„Přijetí tří doktorandů považuji za ideální stav,“ potvrzuje dr. Slováček, jehož tříleté působení na čtyřleté Fakultě veřejných politik provází velké akreditační úsilí. „Bakalářské studium je nyní akreditováno do roku 2016, to magisterské (v obou případech jde o obor s názvem Středoevropská studia - pozn. autora) čeká reakreditace v příštím roce, když zpracovaný materiál již byl schválen ve vědecké radě fakulty.
„Je obsahově propracovanější s překryvy, které jdou do hloubky,“ konstatuje vedoucí ÚSES a netají, že se pracoviště nechce vzdát ani záměru mezinárodně koncipovaného studia, i když se v první etapě jeho česko-slovensko-polsky vytvořenou podobu pro námitku jazykové bariéry prosadit nepodařilo. „Od spolupráce s polskými kolegy jsme nuceni, samozřejmě výlučně v tomto bodě, ustoupit a soustřeďujeme se na aktualizaci studia česko-slovenského, v němž zůstává naším partnerem Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích,“ říká dr. Slováček a v osobnostech typu prof. JUDr. Igora Palúše, CSc., nebo doc. Ing. Silvie Ručinské, PhD., vidí záruku, že výsledek by mohl být diametrálně odlišný. „Ale vědět bychom to mohli tak v roce 2014,“ opatrně naznačuje časový předpoklad projednávání akreditace tohoto studia.
Polský směr zahraniční spolupráce ÚSES v oblasti vědy a výzkumu je vymezen jednoznačně. Vede na Opolskou univerzitu, Wydżiał Historyczno Pedagogiczny, Instytut Politologii. „Zrod a vývoj tohoto partnerství jsou poměrně dobře známy, nyní bychom ale rádi nastartovali jeho novou etapu. Naše představa je zformulována do tématu Politické systémy střední Evropy od počátku tranzice do současnosti, v němž by se, myslím, mohli vedle politologů dobře najít též sociologové, ba dokonce i filozofové,“ objasňuje vedoucí ÚSES, přičemž dodává, že záměr je teprve před konzultací s polskými kolegy. „Ale od ředitele Instytutu Politologii dr. Lecha Rubisze máme příslib, že jeho pracoviště, podstatně větší než to naše, bude pro naplnění záměru a týmovou práci na něm hledat ve vlastních řadách vhodné odborníky,“ připomíná.
Ostatně sám nejlépe ví, že i na ÚSES se kolegové mezi sebou postupně odborně vymezují, což ovšem nebrání výšce cílů, jež si stanovují. „Jedním z nich by mělo být také vydávání odborného časopisu v elektronické podobě s půlroční periodicitou,“ informuje dr. Slováček.
Nakonec, vždyť mluvit o sobě mu není vlastní, pár slov přímo o vedoucím pracoviště. „Udělal jsem ve směru k Vám výjimku, jistě dobře znáte úsloví o stovce dní hájení. Dobrá, přiznávám, že jsem byl už dříve pověřen řízením ústavu, a tak teď tu dobu mohu připočítat,“ usmívá se dr. Slováček, vědom si toho, že bude muset zapracovat na své profesní profilaci. „I když na Tomáše Akvinského a tomismus myslet přirozeně nepřestanu, filozofem se zaměřením na středověk tady asi nadlouho zůstat nebudu moci. Proto už teď uvažuji o tom, jakou orientaci zvolit, aby se pro naše obory stala nosnější. Také v ní bude hrát svou roli intenzita zamýšlené nové spolupráce s Opolím,“ uzavírá vedoucí ÚSES.
