Jiří Karen: Povídky končily většinou v šuplíku, fungovat začaly až divadelní hry

OPAVA – Jméno studenta třetího ročníku oboru Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo Jiřího Karena je na akademické půdě Slezské univerzitě slyšet poměrně často. Především se o něm mluví jako o vůdčí postavě opavské pobočky občanské iniciativy ProAlt, iniciativy pro kritiku reforem a na podporu alternativ, která pořádá již druhým rokem cyklus přednášek významných osobností Kriticky myslící osobnosti.  Méně se ale ví o jeho studijním zaměření a plánech do budoucna. Obojí má společného jmenovatele: divadlo a divadelní hry. Jiří divadlo nejen studuje a hraje, ale především píše.

Tvojí hrou N/Emoce odstartoval letošní studentský divadelní festival Na cestě, také oslavu Dne studentstva v univerzitním areálu Hradecká provázela tvoje divadelní hra Škola základ života. Jako autor si ale podepsán především pod představeními Divadla vysokozdvižného soumara. Nutno podotknout, že všechno jsou to hry neotřelé, moderní a divácky atraktivní. Stal ses dramatikem z poslání, nebo to byla spíše náhoda?
Asi náhoda. Psal jsem různé povídky, které sice někdy získaly různá ocenění, ale tím to haslo. Skončily v šuplíku. Pak jsem zkusil napsat něco dialogického pro kamarády a kupodivu to docela fungovalo. Takhle asi vzniklo naše divadlo. Nejdůležitější je ale ta kolektivní tvorba – nemáme žádného režiséra.

Tvé hry jsou pro někoho možná absurdní, pro dalšího příliš extravagantní, ale jiný si v nich najde hlubší smysl a dokonce poučení. Co svojí tvorbou sleduješ, snažíš se o naplnění potřeby něco sdělit, někoho poučit, úmyslně využíváš jinotajů, nebo ti jde jen o zábavu a radost?
Popravdě řečeno, nesnažím se nijak násilně do her cpát „poselství“. Napadne mne základní situace, a pak už ty dialogy vznikají samy. Samozřejmě se v hrách odrážejí problémy, které vnímám jako generační: iluze svobody, střepovitá fragmentarizace jedince, idiotská aristotelská logika, všepožírajícící instrumentální rozum, absolutní arogantní samozřejmost, se kterou nadutě kráčíme k apokalypse… Připadá mi, že jsme někde ztratili odpověď na otázku „Proč ksakru tahle civilizace?“ A co je možná ještě horší, už si tuto otázku zapomínáme klást…

Teď si ale především studentem třetího ročníku oboru Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo a spojil jsi své autorství i s univerzitním souborem Přeseděla jsem si nohu. V čem je tato práce, a vůbec práce na univerzitní platformě pro tebe přínosná?
Asi prakticky nejpřínosnějším projektem je realizace festivalu Na cestě…, který organizují studenti Kulturní dramaturgie. Kromě produkce a dramaturgie celého festivalu ještě vytvářejí tři původní inscenace v Česku neuvedených textů. Je to šílený záhul, leč bez vody se neutopíš...

Ale vraťme se k „soumarovi“. Jak dlouho Divadla vysokozdvižného Soumara funguje a byl jsi jeho součástí od začátku?  
Ano, Soumar vznikl kombinací alkoholových performancí bandy kamarádů a mých textů. Fungujeme, tuším, už pátým rokem. Někdy se naše hry setkají s nadšenou odezvou (získali jsme několik cen z postupových přehlídek), jindy nás nechápavě vypískají. Sebekriticky je třeba přiznat, že ten náš potenciál trochu proflákáváme.

Sami sebe označujete za ochotnický spolek výstředních mládežníků se sklony k mraučení. Co si máme pod touto charakteristikou představit?
Mraučení je specifický přístup k životu. Dalo by se to charakterizovat asi takto: Když k vám přistoupí Velký druhý a začne vám klást otázky jako „Co chceš v životě dokázat“, reakcí jest převalení na zem, zběsilé vrtění nožičkama a táhlé skřehotání komibinované s mňaučením.

Vaše umění vás už zavedlo na různá místa. Vzpomínáš na některé mimořádné představení, které se, řekněme, vyvinulo trochu jinak, než bylo v plánu?
Těch legendárních představení bylo více. Ať už v prostorách gotických hradů na undergroundových festivalech či v zapadlých bruntálských klubech. Nicméně asi nejbláznivější pro nás bylo představení v ostravské zoo, kdy naše repliky přeřvávali paviáni, vítr nám odfoukal rekvizity a v zásadním dramatickém momentu hry kolem přejel výletní vláček. To bylo už i na nás moc…

Teď vás čeká další, už třetí ročník festivalu SoumArt Fest. Pozveš na něj také naše čtenáře?
SoumArt Fest je třetím ročníkem multižánrového festivalu, který pořádáme v Loutkovém divadle spolu s opavským Střediskem volného času (SVČ). Je to takový přátelský festival s minimálním vstupným, občerstvením a pohodovou náladou. Letošní ročník se bude konat v sobotu 8. prosince od 14 do 20 hodin.  Diváky bych chtěl nalákat na legendární světoznámé ostravské Bílé divadlo, kabaret s rumem Zajíc v pytli či na, myslím, ojedinělé projekty studentů Kulturní dramaturgie Lulu a Bílé balónky. V předsálí divadla bude výstava a v programu nebude chybět hudební produkce či autorské čtení.

Tisková zpráva k festivalu:
SoumART fest potřetí
Na sobotu 8. prosince připravil kolektiv Divadla Vysokozdvižného Soumara (DVS) ve spolupráci s Loutkovým divadlem SVČ Opava 3. ročník multižánrového festivalu SoumART fest. Z divadel se tentokrát představí opavská stálice Přeseděla jsem si nohu, a to hned se dvěma inscenacemi.  Pozvání přijal také soubor Zajíc v pytli s Velkopyramidálním kabaretem.  Zlatým hřebem večera však bude bezesporu ostravské Bílé divadlo s ionescovskou adaptací Pozor na květináče. Bílé divadlo, které hraje již 30 let, je držitelem mnoha ocenění a své umění předvedlo jak na tuzemských festivalech a přehlídkách, tak i v Polsku, na Slovensku či ve Francii. DVS se letos poprvé ujme výhradně organizační činnosti a na festivalu nevystoupí.
Hudební část festivalu zajistí duo David Bátor a Jan Hanousek, kteří okoření svůj muzikální um projekcí, a trio sourozenců Mecových a Michaely Kuřavové kombinující kytary a flétnu.  Hned po nich vystoupí básnířka Markéta Hájková s vlastními verši nazvanými „směšná legrace“. Trochu alternativy pak přinese Stanislav Hendrych s hrou na tzv. tibetské mísy.
Po celou dobu festivalu bude ve foyer divadla výstava prací studentů a studentek Střední školy uměleckých řemesel a výstava autorských logotypů Jiřího Hromady. Pro návštěvníky organizátoři zajistí po celou dobu občerstvení, které bude v ceně vstupného.
Celá akce začíná ve 14 hodin, ve večerních hodinách následuje afterparty v přilehlém baru U Davida na Olomoucké ulici.

Kontakt:
Filip Šimeček, DVS Opava
tel.: 728 756 390
web: www.dvs.euweb.cz
Facebook: SoumART fest