Opavská univerzitní pobočka Sdružení historiků ČR je tu už patnáct let

OPAVA – Nebýt nástěnky v sousedství knihovny Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty, asi by patnácté výročí činnosti Opavské pobočky Sdružení historiků ČR (Historický klub 1872) prošlo bez povšimnutí. To přesto, že se s jeho aktivitami potkáváme celkem často a akce patří mezi hojně navštěvované nejen studenty, ale i veřejností.
O malé ohlédnutí za uplynulými roky jsme požádali stávajícího předsedu pobočky Mgr. Martina Sosnu.
„Opavská pobočka Sdružení historiků ČR (Historický klub 1872) působí na Slezské univerzitě už patnáct let a po celou tu dobu se snaží přispívat k popularizaci historie a veřejnému prezentování výsledků vědecké práce budoucích historiků. Prakticky každý měsíc tak připravujeme přednáškové a diskusní večery, které jsou jakýmsi pilířem naší činnosti,“ říká o zásadní aktivitě klubu Martin Sosna.

Prezentují výsledky svého bádání
Za 15 let se uskutečnily desítky přednášek, jen za poslední tři roky to bylo celkem jedenadvacet akcí pro veřejnost. Lze je rozdělit do dvou kategorií. Jednou jsou přednášky vzniklé na základě prací a výzkumů studentů v průběhu jejich studia. Jsou tematicky velmi různé, od středověku až k moderním dějinám, věnují se prakticky všem oborům historických věd. „Jejich cílem je, aby si začínající mladý historik vyzkoušel, jaké to je prezentovat výsledky svého bádání na veřejnosti, většinou se takový posluchač dostane do role přednášejícího poprvé v životě,“ vysvětluje smysl předseda opavského Historického klubu. Druhou kategorií přednášek jsou vystoupení studentů připravujících se na svou účast na celostátní studentské konferenci. Snad i tyto ‚generálky‘ mají svůj nepatrný podíl na tom, že si studenti Slezské univerzity v posledních letech odvážejí z těchto konferencí ocenění nebo přímo vítězství, ať už to byli Hana Komárková, Hana Miketová, Ondřej Haničák, Viktor Pohanka či Jiří Málek.
„Zpočátku se přednášky klubu odehrávaly v tehdejším Studentském klubu, po jeho zániku poskytl na čas útočiště Hotel Koruna, pak se vše odehrávalo v univerzitních budovách, ale v posledních třech letech zveme veřejnost na přednášky do Obecního domu, který spravuje Opavská kulturní organizace,“ vysvětluje Martin Sosna. Proč se akce neodehrávají na univerzitní půdě? „Je to smutné, ale přednášky na univerzitě navštěvovali jen naši členové, veřejnost si na ně cestu nenašla. A tak došlo k tomu, že přednášíme ve veřejných prostorech a návštěvnosti z řad neuniverzitních zájemců jsou docela podstatné,“ vysvětluje Sosna. Jeho slovům můžeme věřit, i my jsme se setkali s tím, že se akce z kapacitních důvodů několikrát přesouvala z omezeného prostoru expozice Cesta města do většího Schösslerova salonku Obecního domu.

Partnerství nejen s univerzitou funguje
Přestože je opavská pobočka na Slezské univerzitě formálně nezávislou, má v této vzdělávací instituci nejen organizační zázemí, ale především velkého partnera. V minulosti byla navázána spolupráce s občanským sdružením „Za Opavu“, s nímž byl v roce 2007 uspořádán odborný seminář „Památky ve Slezsku“. Dobré kontakty studenty-historiky váží se Slezským zemským muzeem, Zemským archivem v Opavě, zámkem v Hradci nad Moravicí či v poslední době zejména s již zmiňovanou Opavskou kulturní organizací.
Ale život není jen o tom příjemném. Také Historický klub se potýká s problémy. „Stalo se nám, že na akci nepřišel nikdo, prostě jsme zvolili nevhodný termín. Naštěstí to je opravdu výjimka. Ale co nás trápí prakticky každý rok, je určitý nezájem studentů nižších ročníků o klubové aktivity. Je to paradoxní, ale my jim nabízíme pomocnou ruku třeba ve formě procházky městem, kdy jim na počátku jejich studia ukazujeme vše, co v Opavě budou potřebovat – kde jsou archivy, knihovny, historické objekty a další, ale o naše akce a činnost až na výjimky zájem nemají. Teprve později, třeba při magisterském studiu, si cestu za námi najdou,“ konstatuje Martin Sosna. Důležitější ale je, že řada bývalých „klubáků“ zůstává v kontaktu s lidmi v Opavě i po svém odchodu jinam. Členy nebo příznivce má Historický klub 1872 na různých místech republiky, namátkou v Brně, Praze nebo třeba v Kutné Hoře. „Potěšující je, že si na naše akce udělají čas i opravdové kapacity, například návštěva prof. Zdeňka Jiráska, doc. Marie Gawrecké a dalších nejen potěší, ale i podpoří v našem dalším snažení,“ uzavírá Martin Sosna.