Výstava aktů Františka Drtikola v opavském Domě umění dává příležitost představit autora také jako mystika

Co: František Drtikol – malíř, mystik
Anotace: Výklad dr. Jiřího Siostrzonka, zástupce vedoucího Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty, představí mezinárodně uznávaného fotografa i v jeho dalších životních rolích.
Kde: refektář Domu umění v Opavě
Kdy: 19. února v 17 hodin

VÍCE
František Drtikol (1883 - 1961) byl prvním českým fotografem mezinárodního významu. Byť se živil především reprezentativními portréty, proslulost získaly zejména originální akty, jež jsou na první pohled rozeznatelné jeho rukopisem.

„Až do 5. března probíhající výstava, kterou vloni obdivovali návštěvníci Královské akademie krásných umění v Madridu, když se stala součástí prestižního letního mezinárodního festivalu Photo España 2013, představuje ve druhém poschodí výstavních prostor opavského Domu umění díla z Drtikolova vrcholného období v letech 1923 – 1929. Tehdy se umělec postupně vzdaloval od piktorialistických a symbolistických východisek a osobitě reagoval na podněty řady avantgardních uměleckých směrů od kubismu, futurismu a expresionismu až po abstraktní umění, aniž by se přímo do některého z nich zařadil. Ve svých fotografiích často konfrontoval nahá těla s geometrickými dekoracemi a s vrženými stíny, modelky aranžoval do expresivních póz, ovlivněných moderním tancem a divadlem, akcentoval spojení fyzické a duševní krásy,“ charakterizoval její kurátor prof. Vladimír Birgus, vedoucí ITF.

Přestože v meziválečném období byly Drtikolovy akty vystavovány a získávaly ocenění v mnoha zemích, po druhé světové válce byly nadlouho zapomenuty. Dnes jsou však znovu právem řazeny k vrcholům české i světové fotografie první poloviny 20. století.

Jako spolupořadatel výstavy, jejímž hlavním garantem je Opavská kulturní organizace, se však ITF rozhodl představit F. Drtikola nejen jako mimořádného fotografického tvůrce. Méně doceněnou skutečností totiž zůstává, že už ve druhém desetiletí minulého století se věnoval kresbě a duchovními naukami se příbramský rodák zabýval hned po svém příchodu do Prahy v roce 1912. Zajímal se o jógu a především buddhismus, prováděl meditační praxi a studoval staré texty, jež později přeložil do češtiny. Prvenství mu v českém překladu patří nejen u mnohých děl klasického buddhismu, ale rovněž děl taoistických a řady upanišad. Tibetský buddhismus také učil a překládal. Na určitý čas se stal členem českého Theosofického spolku tvořícího součást Theosofické společnosti a přátelství ho pojilo s filozofem rakouského původu a zakladatelem anthroposofie Rudolfem Steinerem (1861-1925).

„Drtikol byl kontroverzní a rozporuplnou osobností vzbuzující zájem nejen historiků umění, ale i těch, kdo zkoumají jeho pohledy filozofické a postoje politické,“ říká dr. J. Siostrzonek, který do nich posluchačům nechá blíže nahlédnout. K Drtikolově portrétu patří též skutečnost, že po druhé světové válce vstoupil do Komunistické strany Československa a setrval v ní až do své smrti. Jeho život proto neunikl ani románovému zpracování, o něž se postaral sociolog, religionista, publicista a dramaturg Jan Němec (1981). Jeho román o Drtikolovi Dějiny světla vydalo v roce 2013 brněnské nakladatelství Host.