Nebylo to od nás moc chytrý, ale touha byla silnější - studenti AVT dokončují hraný debut

 

OPAVA - Studenti oboru Audiovizuální tvorba dokončují krátkometrážní kriminální příběh Vymazán. Neo noir krimi s temnou atmosférou bude mít premiéru na festivalu Opavský páv.

„Mělo by to být takové moderní béčko, kde hraje prim drsný antihrdina, který nemá co ztratit. Základní stavební kámen mi ležel v hlavně docela dlouho a zhruba půl roku jsme ho propracovávali na pořádnej balvan. Snažili jsme se pojmout příběh opravdu celistvě, aby měl uzavřený konec a nejednalo se o nedokončený výňatek, což se studentským filmům někdy stává,“ upřesňuje autor scénáře a režisér snímku Jiří Vávra. Po sérii dokumentů šlo přitom o jeho hraný debut. „Natočit pořádnou kriminálku je můj sen. Po dokumentu Tělo plné štěstí tak přede mnou stála další výzva, která nám pomohla se posunout dál. I když jsme si mnohokrát nabili hubu,“ vysvětluje. „Největší inspirace vzešla z neo noir filmů jako Payback, Heat, Collateral a Drive, lehce říznutých Belmondovou temnější částí kariéry typu Profesionál a Strach nad městem. Tedy filmů, kvůli kterým jsem začal studovat AVT,“ dodává. Na filmu spolupracovali i ostatní studenti magisterského či bakalářského studia AVT. Za kamerou stáli Radim Kaller a Michal Berger, o zvuk se postarali Petr Janoš a Filip Šnajdr. Produkci zajišťovaly Monika Kozlová, Pavlína Válková a Lucie Fojtíková, která se na filmu podílela i dramaturgicky. Roli pomocného režiséra si zase vyzkoušel Jaroslav Zajíček.

Pusťte si trajler k filmu

„Stát za kamerou při filmu Vymazán byla pro mě v podstatě první větší zkušenost s filmovou řečí. S Jirkou jsme se pravidelně scházeli před každým natáčecím dnem a na základě průniku našich dvou představ jsme vytvořili pro každou scénu storyboard. Osvojil jsem si tak především práci v týmu, což je pro vstup do filmové branže potřeba,“ popisuje hlavní kameraman snímku Radim Kaller.  Jiří Vávra se představil i v jedné z epizodních rolí. Většinu hlavních postav si ale zahráli herci ostravských divadelních scén.

„Já se studenty spolupracuji rád. Myslím, že pomáhat adeptům filmařského řemesla by pro herce mělo být přirozené,“ konstatuje Přemysl Bureš, představitel jedné z hlavních rolí – kriminalisty Vargy. Jiří Vávra ale přiznává, že výběr herců rozhodně nebyl jednoduchý. „Dlouhou dobu jsme nemohli rozlousknout, koho a jak najít. Jen Přemka Bureše alias kapitána Vargu jsem měl na první dobrou. Nakonec všemu pomohla náhoda, když jsem při spolupráci s ostravským Divadlem Petra Bezruče objevil Sarah Hlaváčovou a během stáže v ČT Josefa Kalužu. U hlavní role to byla dlouhá beznaděj, ze které nás vysvobodily holky z produkce, které napadlo obsadit našeho bývalého spolužáka a kamaráda Radima Kačmarského. A ten nápad nás zachránil,“ popisuje martýrium hledání vhodných hereckých typů pro film. „Pro mě to byla obrovská zkušenost. A taky šance zahrát si vedle profesionálů,“ míní Radim Kačmarský, „jsem rád, že jsem tuhle možnost dostal. Snad jsem to těm ostatním úplně nepokazil. Každopádně mě překvapilo, jak se ke mně všichni profi herci chovali, zvlášť s Béďou Kalužou jsme si padli do oka. Profi byl i štáb. Na všechno absolutně připravený. Jsem taky rád, že jsem mohl vidět, jak se bývalí spolužáci za těch 5 let studia v tvorbě posunuli.“  

Natáčelo se na řadě zajímavých a fotogenických míst. Třeba v ostravském hotelu Palace, který zrovna procházel rekonstrukcí, nebo v areálu Dolu Michal. „Tam probíhala většina akčních scén, všichni jsme byli špinaví až po uši, já zničil dvoje boty, ale každá minuta stála za to. Navíc nám majitelé vyšli maximálně vstříc, což platí pro každou lokaci ve filmu. Bez jejich ochoty by byl náš film poloviční,“ svěřuje se Jiří Vávra. „Mé vnímání prostoru pro účely filmu se díky množství lokací, které jsme navštívili, posunulo zase o krůček dále. Asi nejzajímavější bylo pozorovat, jak se naše vize pro ztvárnění snímku mění v průběhu samotného natáčení. V těch momentech se mohl projevit náš cit pro umění a v mém případě pro kamerové řemeslo. Lidově řečeno jsme se s tím poprali a položili jsme tak základy pro naše další tvůrčí počínání,“ doplňuje Radim Kaller. „Já byl podělanej ze všech scén. U dokumentu se to nějak vymyslí na místě, ale hranej film se okecat nedá. Chybělo nám dost zkušeností a vybrali jsme si na debut šíleně těžkej žánr. To nebylo moc chytrý, ale touha byla silnější,“ uzavírá Jiří Vávra.