Aby studenti neseděli na praxi s mobilem v ruce…

OPAVA - Ústav pedagogických a psychologických věd Fakulty veřejných politik se rozhodl udělat významný krok pro zkvalitnění výuky. Vedoucí ústavu doc. PhDr. PaedDr. Kamil Janiš, CSc. se svými kolegy pozval na konci března zástupce organizací a institucí, které jsou partnery při realizaci povinných odborných praxí studentů. Sešlo se na dvacet hostů, kteří zastupovali nízkoprahová zařízení, domovy pro seniory, domovy pro zdravotně postižené, denní centra a zařízení pro bezdomovce. Pozvání přijali také zástupci organizací, které s fakultou dlouhodobě spolupracují, konkrétně se jednalo o zaměstnance Psychiatrické nemocnice v Opavě, Charity Opava či Věznice a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Opava.

Obor Sociální patologie a prevence v prezenční i kombinované formě vstupuje do svého druhého desetiletí. Pro studenty dosud platilo, že odbornou praxi realizovali v zařízeních dle vlastní volby, přicházeli do styku s různou cílovou skupinou klientů různého věku a setkávali se s odlišnými typy služeb. Studentské deníky z praxe přitom někdy odrážely rozpačitost z volby zařízení, realizované činnosti nebo stanovených požadavků pro splnění praxe a pracovníci ústavu a garanti se čas od času setkávali s méně příznivými informacemi od poskytovatelů praxe. „V současné době si někteří studenti hledají zařízení sami, v místě svého bydliště, bohužel mnohdy s vědomím, že to z naší strany umožňuje jen velmi nízkou úroveň kontroly,“ poukazal na jeden z nešvarů PaedDr. Miroslav Pilát, Ph.D., pracovník ústavu. Vedení ústavu se proto rozhodlo zavedený systém změnit.

„Jedním z důvodů pro svolání schůzky bylo právě nastavení systematičtější spolupráce, ku prospěchu studentů i zařízení samotných. Vzájemné vyladění obsahu praxe a podporovaných kompetencí u studentů dosáhneme jedině dialogem s poskytovateli praxe,“ říká proděkanka fakulty Mgr. Marta Kolaříková, Ph.D., která je zároveň i garantkou jedné z praxí. Po dohodě zúčastněných stran budou mít studenti prezenční formy studia možnost „vybírat“ určený počet konkrétních míst podle jasně vydefinované cílové skupiny, obsahového zaměření a plánovaných aktivit stanovených zařízením a k tomu jasně přizpůsobené požadované a splnitelné výstupy z praxe. Důležité je také, že mladí lidé absolvují praxi v regionu, kde studují. Dobrým znamením bylo, že v průběhu setkání přicházely náměty pro rozšíření spolupráce také od samotných poskytovatelů praxe a po celou dobu byla z jejich strany patrná velká vstřícnost.

Pracovníci ústavu na schůzce informovali také o vzrůstající ochotě studentů „dělat něco navíc“, tedy o zájmu o tzv. dobrovolnickou praxi. Této iniciativy si váží nejen ve škole, kde posluchačům za tyto aktivity přidělují kredity B, ale vítají ji i samotná zařízení, což bylo na schůzce opět potvrzeno a doplněno konkrétními náměty. Největší zájem byl o doučování dětí, ale i o výpomoc v zařízeních pro seniory či jedince s postižením. Zástupci organizací potřebují studenty, kteří jsou ochotni s klienty chodit na procházky, nakupovat, předčítat jim nebo si s nimi prostě jen povídat. Na schůzce dokonce zazněly zcela konkrétní požadavky na dobrovolnickou výpomoc, které si vedení ústavu poznačilo obzvlášť důkladně a brzy s nimi seznámí své studenty.

Poslední výzva ze strany ústavu spočívala v častějším promítání námětů z praxe do témat závěrečných prací. Zařízením byla nabídnuta možnost bakalářských prací „ušitých na míru“ dle potřeb organizace. Mohlo by se jednat např. průzkumy spokojenosti klientů se službou nebo vytvoření volnočasového programu, plánu víkendového pobytu, aktivit na pobytu pěstounských rodin apod. Tuto možnost si pro změnu poznamenali zástupci zařízení a rozhodně projevili zájem o spolupráci i v tomto směru.

Celá druhá polovina programu byla plně v režii regionálních organizací. „Ze strany našich hostů nás nejvíce zajímalo, jak naše studenty vnímají, co by měli umět a jaké práce u nich smějí a naopak nesmějí vykonávat,“ vysvětluje proděkanka Kolaříková. A stejně jako byla pestrá paleta účastníků, lišily se také jejich podněty. V jednom ale panovala vzácná shoda – až na jedinou výjimku si praktikanti ze Slezské univerzity vysloužili vynikající hodnocení a tam, kde zrovna žádní nepůsobí, je po nich poptávka. Mladí lidé „zvenku“ totiž zařízením nejen ulehčují práci, ale zároveň poskytují vítanou zpětnou vazbu.

Nakonec se ukázalo, že zájmy univerzity i požadavky z praxe mají mnoho společných průsečíků, přičemž řadu z nich se díky společnému setkání podařilo pojmenovat. Dobrou zprávou nakonec je, že na obou stranách byla víc než patrná vůle rozvinout širší a vzájemně prospěšné partnerství. „Považujeme dnešní setkání za významný krok vedoucí k prohloubení spolupráce univerzity s organizacemi a institucemi v regionu. Uděláme vše pro to, aby na tento krok brzy navazovaly další a mohli jsme se právem pyšnit efektivně fungující sítí spolupracujících organizací…“, podotkla s úsměvem proděkanka Kolaříková.