„Na studia jsem se dal vlastně z nudy,“ usmívá se absolvent Fakulty veřejných politik Lukáš Morávek

TÁBOR, TRUTNOV, OPAVA – Stalo se již tradicí, že kolotoč letních promocí na Fakultě veřejných politik v Opavě nezačíná v jejím sídelním městě, nýbrž startuje v jihočeském Táboře a pokračuje ve východočeském Trutnově. Ptáte se, jak je to možné? Stejně jako v Opavě, i v obou těchto městech se mohou studenti vzdělávat v oboru Veřejná správa a sociální politika. Výuku zde zajišťují konzultační střediska, která zájemcům nabízejí dvouleté zpoplatněné kurzy celoživotního vzdělávání, jejichž náplň v podstatě odpovídá studijním plánům bakalářského studia. Úspěšní absolventi kurzů, kteří chtějí získat titul Bc., a to jsou téměř všichni, následně mají možnost absolvovat třetí rok ve formě klasického kombinovaného bakalářského studia.

Kurzy vyhledávají v drtivé většině již pracující lidé, kteří si chtějí nebo potřebují z nejrůznějších důvodů doplnit vzdělání či rozšířit obzory. Typickými zájemci jsou představitelé státní správy, úředníci, vojáci či policisté. Velikou výhodou je pro ně skutečnost, že pro získání diplomu nemusejí vůbec opustit své město, naopak za nimi pravidelně dojíždějí opavští pedagogové. A pokud by si snad někdo myslel, že na úkor vzdálenosti trpí kvalita výuky, stačí se podívat na letošní přehlídku červených diplomů, které se na Fakultě veřejných politik zásadně nerozdávají zadarmo.

K pravidelným výjezdům pedagogů se vždy jednou ročně přidává také okružní jízda zaměstnanců univerzity, kteří pro táborské a trutnovské absolventy chystají promoce přímo ve společenských centrech jejich měst. V Táboře, kde Slezská univerzita dlouhodobě spolupracuje se Střední školou obchodu, služeb a řemesel a Jazykovou školou s právem státní jazykové zkoušky, konzultační středisko funguje devět let. Promoce se zde konaly už posedmé, opět v reprezentativních prostorách novorenesanční Střelnice, kde se letos rozdalo 24 diplomů, z toho pět absolventů prospělo s vyznamenáním. „V tomto roce u nás končí studijně naprosto vzorný ročník. Pouze tři lidé si odložili státnice, protože zatím neodevzdali závěrečné práce. Tolik červených diplomů jako dnes jsme ještě nikdy nerozdali,“ prozradila Mgr. Jarmila Lavičková, vedoucí konzultačního střediska.

Volnou chvilku před začátkem promocí jsme využili, abychom se zeptali samotných absolventů, z jakého důvodu se rozhodli pro naši fakultu a jak tři roky studia hodnotí. Asistentka ředitelky domova pro seniory v Táboře Milena Prchlíková začala studovat, protože chtěla více porozumět sociální práci. S problémy, kterých v této oblasti lidské činnosti není málo, se každý den setkává při výkonu svho zaměstnání. „Několik mých kolegyň již u vás studovalo a školu mi doporučovaly. Jsem ráda, že jsem dala na jejich radu. Velmi ráda vzpomínám například na přednášky paní docentky Václavíkové na téma evropské integrace, které pro mě osobně byly nesmírně zajímavé a hodně jsem si z nich odnesla,“ říká mladá žena, která podobně jako ostatní musela řešit problém, jak skloubit studium s prací a rodinou. „S manželem máme dvě děti a v současnosti stavíme domek, takže to pro mě bylo velmi náročné. Ale snažila jsem se [Milena Prchlíková je jednou z čerstvých majitelek červeného diplomu, pozn. autora]. Už jsem byla rozhodnutá, že bakalářský titul je pro mě konečná a budu se dál věnovat pouze rodině, ale nakonec mě okolí přesvědčilo, abych své rozhodnutí ještě přehodnotila. Od příštího roku u vás budu pokračovat v magisterském studiu,” svěřila se skromně Milena Prchlíková, se kterou se budeme těšit na viděnou za dva roky u magisterských státnic.

To voják z povolání Lukáš Morávek s úsměvem prohlašuje, že se na studia dal vlastně z nudy. „A také jsem vždy toužil dodělat si vzdělání, protože když jsem po maturitě zamířil do armády, na vysokou školu už nezbyl čas.“ Někteří vojáci studují, protože vysoká škola jim pomůže k zisku důstojnické hodnosti. To ale není případ četaře Morávka. „Já jsem spokojený se svou pozicí a chtěl jsem si pouze rozšířit obzory. Snažím se sledovat dění kolem sebe, hodně se například dívám v televizi na zprávy. Toužil jsem získat znalosti v tématech, kterým jsem dříve nerozuměl. V posledních letech jsem měl trochu více času a tak jsem se rozhodl jej investovat do vzdělání,“ říká průzkumník specialista, který se ale s volným časem trochu přepočítal.

„Jako voják z povolání jsem v průběhu studia musel odjet na zahraniční misi, což zahrnuje také poměrně intenzivní fyzickou, znalostní i dovednostní přípravu, která probíhá měsíce před samotným nasazením v cizině. Pro mě to znamenalo roční přerušení studia. Kvůli tomu jsem přišel nejen o své spolužáky, ale také o studijní návyky. Zapomněl jsem, jaké je to biflovat se z knížek. Navíc komunikace se studijním oddělením vedená z Afghánistánu skýtala určitá úskalí. Návrat do mírových podmínek a školní lavice pro mě byl pochopitelně fackou,“ vypráví četař Lukáš Morávek, který by to se svou bakalářkou prací na téma extremismu mládeže mohl z fleku zkusit také na středoevropských studiích. Od knížek a skript si ale teď na chvíli oddechne. „Nad pokračováním jsem uvažoval, ovšem brzy se stanu otcem. Zároveň nad námi vojáky v dnešní neklidné době stále visí hrozba nejrůznějších pohotovostí nebo vyslání na další zahraniční misi. Proto jsem se rozhodl, že pokračování ve studiu se prozatím odkládá na neurčito.“

Druhou zastávkou krátkého státnicového turné byl východočeský Trutnov. Zdejší konzultační středisko se nachází v prostorách Základní školy V Domcích a od samého počátku jej vede prof. PhDr. Vladimír Wolf. Bakalářské promoce, které se zde konaly letos pošesté, hostilo již tradičně moderní společenské centrum UFFO, pojmenované po místním rodákovi, literátovi Uffo Hornovi. Vysokoškolské diplomy si převzalo 14 úspěšných absolventů bakalářského oboru Veřejná správa a regionální politika a Veřejná správa a sociální politika. Mezi úspěšnými studenty, kteří se připravovali na závěrečný ceremoniál, byla také Kateřina Gurská. Zaměstnankyně městského úřadu vysokou školu potřebovala k výkonu svého povolání. Na dotaz, proč si z široké konkurence vybrala právě naši fakultu, odpověděla: „Pro mě byla vaše veřejná správa přesně tím oborem, který člověka ideálně vybaví pro práci ve veřejné sektoru. Po změně názvu a zaměření na sociální politiku se celý obor ještě více přiblížil potřebám současné veřejné správy, ve které se začíná prosazovat přístup new public managementu.“ Podle Kateřiny Gurské je studium oboru vhodné především pro lidi, kteří již přičichli k praxi ve veřejné správě, což dokládá osobní zkušeností: „Moje kamarádka pracuje v administrativě jedné soukromé firmy a dalo jí dost práce, než se zorientovala ve fungování obcí, zastupitelstev, jejich působnostech, pravomocech a podobně. Byly to pro ní zkrátka velmi abstraktní pojmy, ve kterých se trochu ztrácela. Takovým lidem může hodně pomoci, když například navštíví projednávání obecního zastupitelstva, aby část tohoto procesu viděli na vlastní oči.“

Z celého studia bude vzpomínat na úžasnou partu spolužáků, kteří si rozuměli, vzájemně si pomáhali a postupně se stali přáteli. Co se týká studijních povinností, všichni nakonec zvládli i obávanou zkoušku ze statistiky a celkovou úroveň výuky i přístup pedagogů hodnotí velmi kladně. „Mě například nejvíce bavil předmět věnovaný komunikaci. Její praktické zvládnutí považuji za důležitou dovednost v osobním i profesním životě,“ říká s jasným odkazem na téma své bakalářské práce, kterou věnovala komunikaci se seniory v pobytových zařízeních. Stejně jako její kolega z Tábora, ani Kateřina Gurská by se zjevně neztratila na jiných oborech Fakulty veřejných politik. Na otázku, zda někdy navštívila Opavu, sympatická úřednice okamžitě odpovídá: „Ne! A hrozně jsem si přála se tam ani nepodívat. Protože by to pro mě znamenalo, že musím v Opavě absolvovat opravnou zkoušku nebo přezkoušení,“ uzavírá náš rozhovor s příslibem, že po skončení studií návštěvu domovského města své alma mater ráda přehodnotí.