Organizace Memorial byla zařazena na seznam zahraničních agentů; na její obranu vystoupil historik Slezské univerzity

pondělí 10. října 2016 15:28 Autor: Marek Cetkovský

Foto: archiv ČT

OPAVA - V Rusku platí od roku 2012 kontroverzní zákon, který ukládá všem nevládním organizacím pobírajícím finanční pomoc ze zahraničí, aby se na veřejných listinách a na webu označovaly jako "zahraniční agent“. Nejnověji byla na seznam zařazena organizace Memorial, která se zabývá vědeckou a vzdělávací činností při mapování historie politických represí v bývalém Sovětském svazu, právní a sociální pomocí obětem perzekuce i případy porušování lidských práv v současném Rusku.

Ruské ministerstvo spravedlnosti může označit termínem „zahraniční agenti“ organizace, které pro svou činnost využívají finanční prostředky ze zahraničí. Zmíněný zákon se sice vztahuje pouze na nevládní sdružení, která se zabývají politickou činností, tato vágní formulace však bývá ruskými úřady vykládána velmi široce. Po zařazení do veřejně dostupného rejstříku zahraničních agentů musí organizace povinně označovat veškeré materiály distribuované tiskem nebo na internetu jako materiály vytvořené zahraničním agentem, stát může v jejich případě provádět opakované nenahlášené finanční kontroly a tak dále. „Toto označení má za cíl výrazně zkomplikovat a omezit činnost dané organizace,“ shrnuje prof. PhDr. Mečislav Borák, CSc. z Ústavu středoevropských studií Fakulty veřejných politik.

logo - MemorialOrganizace Memorial vznikla v Sovětském svazu koncem osmdesátých let. V počátcích měla 47 poboček, z nichž se po rozpadu Sovětského svazu ocitlo deset v zahraničí. Dnes je poboček celkem 63, z toho 50 na území Ruské federace. Další se nacházejí v Bělorusku, Německu, Itálii, Francii, Litvě, Ukrajině a nově také v České republice. Organizace se zabývají vědeckou a vzdělávací činností, ochranou lidských práv, poskytují pomoc obětem politických represí. Největší a zastřešující pobočkou je Mezinárodní Memorial se sídlem v Moskvě.

Proti rozhodnutí ruského ministerstva spravedlnosti okamžitě vystoupili také čeští a slovenští historici, kteří jej odmítli ve společném prohlášení. Pod něj se jako jediný zástupce univerzitních pracovišť podepsal také profesor Mečislav Borák ze Slezské univerzity: „Byl jsem osloven ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů, patrně proto, že se už dvacet věnuji výzkumu obětí politických represí v bývalém Sovětském svazu a mohu tedy potvrdit, že bez existence podobných občanských sdružení jako je Memorial by se nám nikdy nepodařilo najít oněch téměř pět tisíc obětí perzekuce z řad Čechů a československých občanů.“

Profesor Borák také vyjádřil znepokojení nad historickými paralelami a zopakoval svá slova z nedávno vydané publikace Ruská literatura o politických represích: „Občanské demokratické organizace, jako je dnešní Sacharovské centrum nebo sdružení Memorial, jež vlastními silami, bez výraznější podpory státu po léta organizují výzkum politických represí a uctění památky jejich obětí, jsou dnes státem vytlačovány na okraj společnosti jako ‚zahraniční agenti‘, zcela podobně, jako kdysi za Stalina jiní ‚nepřátelé lidu‘.“

Prohlášení českých historických ústavů a muzeí k označení hnutí Memorial za „zahraničního agenta“

Se znepokojením jsme přijali zprávu o rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti Ruské Federace označit sdružení Mezinárodní Memorial za „zahraničního agenta“.

Toto hanlivé, zavádějící a zjednodušující označení vrhá stín na několik desetiletí trvající práci historiků a lidskoprávních pracovníků, kteří na území Ruské Federace zkoumají politické represe sovětského režimu a upozorňují na případy porušování lidských práv v současnosti.

Na základě usilovné práce Memorialu vznikla celá řada odborných publikací, muzejních sbírek, ale například i neustále se rozrůstající databáze obětí sovětského režimu, díky které se dovídáme konkrétní jména a údaje i o zapomenutých obětech původem z Českých zemí. Výsledky jeho historické práce tudíž mají neocenitelný význam pro výzkum sovětského režimu a připomínku jeho obětí nejen v Ruské Federaci, ale i jinde ve světě.

S politováním sledujeme, jak se naplňují obavy o osud organizace, která se v posledních letech dostává pod stále silnější tlak ruských úřadů. Máme obavy nad další existencí hnutí i bezpečím jeho pracovníků, kteří budou takto stigmatizováni v dnešní zjitřené době. Tímto jim vyjadřujeme plnou podporu a vyzýváme odpovědné představitele Ruské federace k změně přístupu k této organizaci. Kritický pohled na minulost i současnost považujeme za jeden z pilířů zdravého státu, který nám dává možnost reflexe a pokroku.

 

Mgr. Zdeněk Hazdra, Ph.D., ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
PhDr. Oldřich Tůma, Ph.D., ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR
PhDr. Lukáš Babka, ředitel Slovanské knihovny – Národní knihovny ČR
PhDr. Luboš Velek, Ph.D., ředitel Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd
Mgr. Marek Junek, Ph.D., Národní muzeum, ředitel Historického muzea
Prof. PhDr. Mečislav Borák, CSc., Slezská univerzita v Opavě, řešitel projektu Češi a čs. občané perzekvovaní v SSSR

Sdílet
TOPlist Slezská univerzita v Opavě » www.slu.cz « Copyright © 2012-2015