„Vláda by materiál měla dostat do konce tohoto pololetí,“ říká po schůzce u ministra Martin Petrásek

PRAHA, OPAVA - Co je a co způsobuje světelný smog? A podaří se iniciativě českých astronomů a astrofyziků zakořenit ochranu proti světelnému smogu i v českých zákonech? I to byly dvě z otázek, které vedly k tomu, že se zástupci a vědci obrátili na vládu s apelem, aby se konečně něco začalo dít. Jedním z mužů, kteří se ve čtvrtek 5. ledna vydali do Prahy za ministrem životního prostředí Mgr. Richardem Brabcem, byl i odborný asistent Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě Mgr. Martin Petrásek.

Jak Martin Petrásek argumentoval, přímo klasickou ukázkou takového vlivu je veřejné osvětlení či osvětlení velkoformátových billboardů, často umístěných podél silnic vzdáleně od lidských sídel: "Technické normy paradoxně upravují minimální svítivost pouličních lamp. Nijak už ale neomezují maximální hladinu světla," poukazuje na jeden z paradoxů Martin Petrásek. Jeho kolega Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR k tomu doplnil, že odhadem čtyřicet procent pouličních světel nesvítí jen dolů na naši cestu, ale vyzařuje světlo i směrem opačným, tedy nahoru. Oba se pak shodli, že cesta k nápravě je vlastně jednoduchá, zamyslet se na tím a světla upravit podle požadavků. Navíc lze očekávat i významný ekonomický přínos – staré lampy nahradí nové, moderní a ekonomické. Jinými slovy, města a obce nebudou vyhazovat peníze za elektriku “do vesmíru“.

Od ministra odcházela delegace vedená doktorem Jiřím Grygarem, celkem spokojena: „Pan ministr byl vstřícný, pan ředitel Odboru ochrany ovzduší Dědič byl na schůzku dobře připravený. Jak nám pan ministr oznámil, na základě této schůzky iniciuje vznik meziresortní vládní skupiny, jejímž úkolem bude nejen popsat konkrétní stav a rozvrství problémy do gescí jednotlivých ministerstev, ale hlavně bude hledat jakým způsobem s tímto problémem pracovat a učinit kroky k nápravě, v lepším případe snížení světelného smogu. Tento mezirezortní materiál by měl předložit ministr životního prostředí do vlády do konce tohoto pololetí,“ vrací se ještě do Prahy Martin Petrásek s tím, že už v příštím týdnu ministr Brabec informuje o problematice a jejích dopadech své ministerské kolegy. Padl rovněž námět, že by světelné znečištění nemuselo a nemělo být řešeno v jednom zákoně, ale mělo by být obsaženo všude, kde je to zapotřebí, tedy v zákonech o ochraně přírody, v technických zákonech, v hygienických normách… Za potěšující označil Martin Petrásek také zájem médií (npř. zde nebo zde)

Problematika světelného smogu není na Slezské univerzitě v Opavě tématem, které by bylo úplně nové. Už v minulosti se nad tímto problémem opavští astrofyzici zamýšleli a upozorňovali na něj. Zajímá i Martina Petráska, i když svoje vědecké aktivity směřuje trochu jiným směrem, často na tuto problematiku naráží. Proto se začal ve věci světelného smogu aktivně angažovat. Lhostejná není ani studentům – v roce 2013 natočila tehdejší posluchačka oboru Multimediální techniky Žofie Milatová jako svoji závěrečnou bakalářskou práci dokument Kdyby zhasnul svět, věnovaný právě dopadu světelného smogu na Beskydy. Film pak získal několik cen na festivalech.

Skupina pro tmavou oblohu, jejíž zástupci na světelný smog upozorňují, byla ustanovena už v roce 2001. Nicméně její názory a argumenty nenacházely potřebného sluchu, většinou končily u některého úředníka a časem se na ně zapomnělo. Pak se ale stalo něco, co konečně odstartovalo cestu k připuštění si věci jako problému. V Polsku, jen pár kilometrů za hranicemi, postavila firma Citronex obrovské skleníky na pěstování rajčat a jejich světlo se neblaze projevovalo prakticky nad celým územím české i polské strany Jizerských hor. „Astronomové už v té době poukázali na to, že skleníky zářily do okolí se stejnou intenzitou, jako celé město Liberec a poukazovali na skleníky jako na nejhorší příklad světelného znečištění ve střední Evropě, o čemž svědčily nejen české, ale třeba i německé protesty. Zejména město Frýdlant tím intenzivně trpělo. Ukázalo se ale, že jak česká, tak polská legislativa na takovou situaci není vůbec připravena a pokud firma neporušuje jiné, např. hygienické normy, není tu co dělat,“ připomíná Martin Petrásek. Přesto a možná právě proto případ obrovských skleníků odstartoval větší zájem a snahy o řešení. Jednalo se na ministerské úrovni i na úrovni krajských hejtmanů, ale o řešení se nakonec postarali sami astrofyzici. Navrhli způsob, jakým světlo ze skleníků tlumit, na což firma přistoupila a od podzimu 2016 skleníky světelný smog produkují jen nepatrně.

Po několika letech se tedy podařilo celý problém posunout k jednání nejvyšší úrovni. Teď se naopak bude Skupina pro tmavou oblohu snažit apelovat podobně v rámci Svazu města obcí ČR a upozornit tak na celý problém majitele a provozovatele světelných zařízení. 
 
Mohli bychom si myslet, že se jedná jen o to, že z našich hvězdáren a teleskopů není na oblohu a vesmír dobře vidět. Světelný smog ale má i jiné neblahé účinky, třeba na lidské zdraví. U náchylnějších jedinců může dojít k ovlivňování imunity, poruchám spánku a dalších záležitostí. Podobný vliv má i zeleň a na zvěř, která je zmatená např. při migraci.