DOPLNĚNO O ROZHOVOR! Univerzitní historičce Marii Gawrecké bylo propůjčeno vysoké rakouské vyznamenání

PRAHA, OPAVA – Ve čtvrtek 25. ledna 2017 byl rakouským velvyslancem dr. Alexandrem Grubmayrem, L. L. M., propůjčen Rakouský Čestný kříž za vědu a umění (Das Österreichischen Ehrenkreuz für Wissenschaft und Kunst) historičce a pedagožce Ústavu historických věd Slezské univerzity v Opavě doc. PhDr. Marii Gawrecké, CSc. Opavská vědkyně byla oceněna za dlouholetou významnou spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze, za garanci Rakouské knihovny v Opavě, která je součástí Univerzitní knihovny Slezské univerzity v Opavě a za kulturní, vzdělávací a společenské počiny připravované na platformě této instituce pro odbornou i laickou veřejnost.

Na slavnostní akt, který se uskutečnil na půdě rakouského velvyslanectví v Praze, docentku Gawreckou doprovodili prorektor Slezské univerzity prorektor pro vědu a zahraniční styky prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc., Mgr. Zuzana Tichá, vedoucí Univerzitní knihovny Slezské univerzity v Opavě a doc. PhDr. Gabriela Rykalová, Ph.D., vedoucí oddělení germanistiky Ústavu cizích jazyků Slezské univerzity v Opavě.

„Po dlouhých letech očekávání, kdy univerzitní knihovna dostala nově vystavěnou budovu a v ní důstojné zázemí, nečekala jsem už nic, co by to mohlo překonat. Rakouské vyznamenání pro docentku Gawreckou je ale něco tak významného, že kdybych tam nebyla osobně, asi bych ani nevěřila. Je to ocenění více než dvacetileté náročné práce, kterou v naší univerzitní Rakouské knihovně, ale i mimo ni, paní docentka odvádí,“ svěřila se vedoucí Univerzitní knihovny Slezské univerzity v Opavě Zuzana Tichá. Doplňuje ale, že poděkování za skvělou práci patří rovněž paní Zlatuši Vlhové, která o fondy Rakouské knihovny v Opavě dlouhodobě pečuje a spravuje je.

Aktivity Rakouské knihovny v Opavě nebyly ze strany Rakouské republiky oceněny poprvé, ale poprvé se tak stalo prostřednictvím vysokého státního vyznamenání. Už v minulosti ocenili význam spolupráce např. bývalá ředitelka Rakouského kulturního centra v Praze Christine Dollinger a v roce 2013, při své návštěvě u příležitosti 20. let Rakouské knihovny velvyslanec Rakouské republiky Ferdinand Trauttmansdorff a další osobnosti.

Čestný kříž Za vědu a umění je vysoké rakouské vyznamenání, udělované za zásluhy v oblasti vědy a kultury. Má tři stupně, uděluje se od roku 1955, ale jeho ideu můžeme vystopovat už v rakousko-uherském Vyznamenání za umění a vědu. Jedná se o červeně smaltovaný osmihrotý kříž, na němž leží bílý osmihrotý kříž štíhlých a delších ramen, v okrouhlém zlatém středu je latinské heslo Literis et artibus.

Rakouská knihovna v Opavě
Rakouská knihovna byla na Slezské univerzitě v Opavě slavnostně otevřena 18. října 1993 tehdejším velvyslancem Rakouské republiky v ČR Dr. Peterem Niesnerem a rektorem Slezské univerzity prof. RNDr. Martinem Černohorským. Je jednou ze sedmi rakouských knihoven v České republice a jedinou v moravskoslezském regionu. Knižní fond v současnosti čítá na 7 500 svazků.
V současné době fondy spravuje paní Zlatuše Vlhová. Fond je každoročně doplňován na základě požadavků čtenářů o nové knižní tituly, které financuje Spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky, které rovněž iniciuje zřizování takových knihoven. Vedle beletrie obsahuje knihovna odbornou a vědeckou literaturu zejména z oblasti germanistiky, historie, dějin umění a politologie. Knihovna nabízí čtenářům také noviny, časopisy a rovněž audiovizuální dokumenty.
Neoddělitelnou součástí náplně Rakouské knihovny je také její kulturní činnost. Ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze a za jeho finanční podpory pravidelně organizuje autorská čtení a literární pořady rakouských spisovatelů, přednášky, výstavy, filmové semináře a videoprojekce. Ve spolupráci s oddělením germanistiky a Ústavem historických věd FPF SU a za podpory Rakouského kulturního fóra Praze organizuje rakouská knihovna také odborné přednášky rakouských vysokoškolských pedagogů a vědeckých pracovníků a společné konference, které přispívají k rozvoji vědeckých kontaktů, pravidelně spolupracuje na organizaci večerních čtení německých textů pod názvem „Lange Nacht der kurzen Texte“, která se setkala s velkým ohlasem studentů i veřejnosti. V posledních letech je stále více v  rámci aktivit Rakouských knihoven podporována i mezinárodní vědecká spolupráce.           

Doc. Marie Gawrecká si našla ve svém náročném pracovním dnu chvilku času na to, aby nám odpověděla na několik otázek:

Nejprve taková ta klasická otázka: Potěšilo vás propůjčení Čestného kříže?
Propůjčení Rakouského Čestného kříže za vědu a umění (das Österreichische Ehrenkreuz für Wissenschaft und Kunst), který jsem převzala z rukou rakouského velvyslance v České republice pana Dr. Alexandra Grubmayra, LLM. dne 25. ledna 2017 mne velice potěšilo. Toto vysoké státní vyznamenání vnímám jako ocenění své dlouholeté práce pro Rakouskou knihovnu v Opavě, která přispívá k rozvoji a prohlubování česko-rakouských vztahů v našem regionu. To ostatně zdůraznil ve své řeči při předávání ocenění i pan velvyslanec.  Byla jsem mile překvapena přátelskou atmosférou, která panovala v rezidenci pana velvyslance, kde se převzetí ocenění zúčastnili jak hlavní představitelé rakouské ambasády a Rakouského kulturního fóra v Praze, tak i zástupci Slezského univerzity jmenovitě její prorektor prof. RNDr. Miroslav Engliš, zástupci Univerzitní knihovny SU, oddělení germanistiky a samozřejmě i má rodina.      
 
Jak vnímáte propůjčení Čestného kříže v kontextu vaší dlouholeté práce při budování česko-rakouských kulturních vztahů?
Na to jsem již částečně odpověděla v předchozí otázce. Chci jen připomenout, že vznik Rakouské knihovny, která byla slavnostně otevřena 18. října 1993, je těsně spjat s počátky budování Slezské univerzity, která tehdy vstupovala teprve do třetího roku své existence. Proto jsme tento velkorysý dar rakouské vlády považovali nejen za významné gesto a podporu, která přispěje k rozvoji a zintenzivnění kulturních a vědeckých česko-rakouských vztahů, ale zároveň i jako výraz důvěry rakouských partnerů v nově vzniklou Slezskou univerzitu, která se hlásí k evropské kultuře a chce vstupovat svými vědeckými i odbornými iniciativami na mezinárodní fóra. Opava se tak stala jedním z osmi měst v České republice, kde byla založena Rakouská knihovna. Domnívám se, že mé představy o funkci a poslání knihovny se do značné míry naplnily. Knihovna za 24 let své existence více než zdvojnásobila svůj knihovní fond, který  slouží nejen studentům a pedagogům Slezské univerzity, ale i vysokoškolským a středoškolským studentům moravskoslezského regionu a  také veřejnosti. Svými četnými kulturními akcemi, odbornými přednáškami i spolupořádanými workshopy a konferencemi s některými ústavy FPF, se stále více stává jakýmsi centrem pro prezentaci rakouské literatury, umění, historie i reálií a místem setkávání pro ty, kteří mají zájem a chtějí blíže poznat Rakousko a jeho kulturu.  

Pokud se nepletu, jste po prof. Milanu Tvrdíkovi teprve druhým Čechem, kterému se takové pocty z Rakouska dostalo za práci pro rakouské knihovny v České republice. Konec konců i s ním vás pojí letitá spolupráce…
Pokud je mi známo, získal toto vysoké ocenění jako první prof. PhDr. Milan Tvrdík, CSc., bývalý vedoucí katedry germanistiky na Karlově univerzitě. Milan, mohu ho tak nazývat, protože jsme přátelé od studentských let, se dlouhodobě zabývá rakouskou literaturou, je autorem řady překladů děl rakouské literatury a pořadatelem nebo spolupořadatelem mnoha společných vědeckých konferencí. I touto cestou bych mu chtěla poděkovat za mnohaletou spolupráci a pomoc při organizování kulturních i vědeckých akcí.   

Jaké vlastně má opavská univerzitní Rakouská knihovna aktivity?
Knižní fond, který dnes čítá 7 500 svazků je každoročně doplňován na základě požadavků čtenářů o nové knižní tituly, které financuje Spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky. Vedle beletrie obsahuje knihovna odbornou a vědeckou literaturu zejména z oblasti germanistiky, historie, dějin umění a politologie. Knihovna nabízí čtenářům také 18 titulů novin a časopisů a rovněž audiovizuální dokumenty.
Neoddělitelnou součástí náplně Rakouské knihovny je její kulturní činnost. Ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze a za jeho finanční podpory organizuje autorská čtení a literární pořady rakouských spisovatelů, přednášky, výstavy, filmové semináře a videoprojekce. S oddělením germanistiky pravidelně spolupracuje na organizaci večerních čtení německých textů pod názvem “Lange Nacht der kurzen Texte“, která se setkala s velkým ohlasem studentů i veřejnosti.
Ve spolupráci s oddělením germanistiky a Ústavem historických věd FPF SU a za podpory Rakouského kulturního fóra Praze organizuje rakouská knihovna také odborné přednášky rakouských profesorů a vědeckých pracovníků a společné konference, které přispívají k rozvoji vědeckých kontaktů.
V posledních letech je stále více v  rámci aktivit Rakouských knihoven podporována i mezinárodní vědecká spolupráce. Její spolupracovníci z řad univerzitních pedagogů jsou zapojování do společných tematicky zaměřených mezinárodních výzkumných projektů, jejichž badatelské výsledky jsou publikovány v ediční řadě “Transkulturelle Forschungen an den Österreich - Bibliotheken im Ausland“, kterou finančně podporuje Rakouské spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti.                  
       
Vy osobně patříte k těm, kdo se zabývají historií česko-rakouských, potažmo německých, vztahů. Je právě Rakouská knihovna tím, co může napravovat nebo alespoň pomoci napravovat staré křivdy – můžeme-li některé události naší minulosti takto nazvat?
Jsem ráda, že posledních dvacet let přineslo změny ve většinovém vnímání naší minulosti včetně česko-německých nebo česko- rakouských vztahů. Skončila doba jediného správného hodnocení dějin a do historického vědomí se začínají vracet zapomínaná, či záměrně zkreslovaná období nebo osobnosti. Role Rakouských knihoven je v tomto směru velmi důležitá, protože jsou vlastně regionálními centry pro poznávání a seznamování se s kulturou a historií našich sousedů a tím přispívají k prohlubování česko-rakouských vztahů.

I když jste, řekněme, duší Rakouské knihovny, kdo se ještě na jejím rozvoji a chodu podílel a podílí?
Můj dík patří v první řadě mým spolupracovníkům, knihovnici Rakouské knihovny paní Z. Vlhové, ředitelce Univerzitní knihovny Mgr. Zuzaně Tiché, vedoucí oddělení germanistiky na FPF SU Doc. PhDr. Gabriele Rykalové a rakouské lektorce Mag. Christine Breitegger, protože bez jejich pomoci a spolupráce by nemohla knihovna úspěšně fungovat. Chtěla bych vyslovit poděkovaní i vedení Slezské univerzity v Opavě, zejména jejímu prorektorovi pro vědu a zahraniční styky Prof. RNDr. Miroslavu Englišovi, za všestrannou podporu a vstřícnost při organizování kulturních či vědeckých akcí.
Poděkování patří i rakouským partnerům, kteří poskytují Rakouské knihovně od počátku její existence všestrannou podporu a jejich spolupráci lze označit jako příkladnou. Můj dík patří především  ředitelce Rakouského kulturního fóra Dr. Nataschi Grilj, knihovníku Dr. Václavu Maidlovi, vedoucí referátu pro Rakouské knihovny na Spolkovém ministerstvu pro evropské záležitosti paní Sandře Diepenseifen a její předchůdkyni paní Christine Dollinger.       
 
Před třemi roky oslavila Rakouská knihovna v Opavě své dvacetiny, brzy tedy oslaví čtvrt století. Prozradíte nám vaše nejbližší plány a také, jaký výhled s ní máte do budoucnosti?
Příští rok Rakouská knihovna oslaví 25 let své existence a to je již důvod k větším oslavám. Hlavní dárek k tomuto výročí již knihovna dostala s předstihem vloni na podzim. Mám na mysli novou budovu Univerzitní knihovny, kde Rakouská knihovna získala konečně důstojné prostory s moderním vybavením. Již během letního semestru zde chystáme otevření výstavy o Sigmundu Freudovi, autorská čtení rakouských spisovatelů a oblíbenou “Lange Nacht der kurzen Texte“.