Připomínka vzniku Matice slezské je vlastně také připomínkou snah o vznik Slezské univerzity v Opavě
OPAVA - Za několik dní oslaví Matice opavská (dnes Matice slezská, dále také jen Matice) 140 let své činnosti. U této příležitosti se koná 13. února 2017 od 17 hodin v prostorách Historické výstavní budovy Slezského zemského muzea workshop k výstavě Matice opavská a spolkový život ve Slezsku.
Na workshopu vedle zástupců Matice slezské a dalších hostů promluví i několik mluvčích spojených se současnou Slezskou univerzitou v Opavě. Prof. Zdeněk Jirásek z Ústavu historických věd přednese příspěvek na téma Slezská idea a Matice po roce 1945, jeho kolega doc. Pavel Šopák se bude věnovat tématu Oliver markýz Bacquehem a čeští Slezané a konečně Mgr. Ondřej Haničák, působící vedle Slezského zemského muzea také na Ústavu bohemistiky a knihovnictví, seznámí přítomné s Prameny k dějinám Matice opavské ve sbírce Slezského zemského muzea. Jmen v minulosti spojených se Slezskou univerzitou však můžeme mezi přednášejícím najít více, např. nedávný absolvent, dodnes činný v Asociaci studentů a přátel Slezské univerzity Mgr. Jiří Šíl, Ph.D.
Úplný program workshopu:
|
My už víme, že tyto snahy nakonec nebyly v Praze akceptovány, stejně jako nová vlna iniciativy v roce 1968 a 1969, kdy velkou naději Slezané vkládali do jim naslouchajícího ministra školství Vilibalda Bezdíčka a kdy, kromě jiného, vznikl Vysokoškolský program pro kraj. ²
Další mimořádná příležitost nastala až na konci roku 1989. Právě Matice slezská patřila v měsících po tzv. sametové revoluci k nejhlasitějším propagátorům a iniciátorům vzniku vysoké školy v Opavě a ve Slezsku. Do přípravného výboru se zapojili osobnosti z různých organizací, ale také pracující pod hlavičkou Matice, především MUDr. Jaromír Kalus – senior, PhDr. Artur Sommer, PhDr. Jiří Urbanec, Ing. Vlastimil Kočvara, ale i další. Důležitým datem je 7. březen 1990, kdy hned při ustavení opavského odboru Matice slezské bylo deklarováno pokračování ve snahách o vznik Slezské univerzity a 19. května 1990 byla tato iniciativa veřejně prezentována před 5 000 lidmi na Táboru slezského lidu na Ostré hůrce u Háje ve Slezsku. Toto prohlášení bylo následně zasláno prezidentu republiky a otištěno v časopisu Slezský hlas.³
V podobném duchu můžeme pokračovat ještě dlouho. Pro nás je ale důležité, že Slezská univerzita v Opavě vznikla, našla si své místo na poli českého vzdělávání a že Matice opavská, posléze Matice slezská byla jednou z těch, kteří za ni bojovali a podporovali ji.
Na podporu Matice slezské Slezská univerzita v Opavě nezapomíná a ocenila ji v roce 2014, kdy Stříbrnou medaili Slezské univerzity v Opavě převzal dlouholetý předseda Matice slezské Vlastimil Kočvara. Naopak Matice ocenila přínos univerzity k rozvoji kraje Pamětním listem, který jí udělila 20. září 1998 u příležitosti setkání slezského lidu na Ostré hůrce.
1) PLAČKOVI, Magda a Vilém: Na cestě ke Slezské univerzitě, rukopis, Opava 2001, str. 21
2) PLAČKOVI, Magda a Vilém: Na cestě ke Slezské univerzitě, rukopis, Opava 2001, str. 82
3) PLAČKOVI, Magda a Vilém: Na cestě ke Slezské univerzitě, rukopis, Opava 2001, str. 130
Krátce z historie Matice opavské
Matici opavskou v Opavě založili v roce 1877 čeští vlastenci, mezi nimiž byli např. prof. Vincenc Prasek, kněz dr. Antonín Gruda a další. O tři roky později získala do svého majetku dnešní Matiční dům na opavském Rybím trhu. Od samého počátku své existence začala Matice naplňovat své vize a cíle – aktivně podporovala vznik dalších odborů v regionálních obcích, v roce 1883 otevřela první českou střední školu ve Slezsku, soukromé Matiční gymnázium (dnešní Mendelovo gymnázium v Opavě), v roce 1894 založila Muzeum Matice opavské atd. Po vzniku samostatného Československa působila na celé západní části československého Slezska, od roku 1920 podporovala vznik dalších odborů na nově k republice připojeném Hlučínsku. V roce 1937, kdy dosáhla největšího rozmachu, sdružovala 7 425 členů v 85 místních odborech řízených osmi okresními sbory a ústředím v Opavě.
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 byla Matice opavská spolu s dalšími českými organizacemi sloučena do Národní matice v Praze, aby následně byla v roce 1943 německými okupačními úřady rozpuštěna. Obnovena byla hned v roce 1945, kdy se významně zapojila do obnovování těžce postiženého Slezska. Po nástupu komunistů k moci v únoru 1948 byla nucena ukončit činnost a aktivity převzal Slezský studijní ústav v Opavě, o jehož vznik se Matice opavská v minulosti zasloužila.
Naděje jara a léta 1968 znamenala znovuobnovení činnosti, po dohodě se Slezskou maticí osvěty lidové a pod novým názvem Matice slezská rozšířila svou působnost na celé historické území českého Slezska. Podílela se na přípravě Shromáždění slezského lidu na Ostré hůrce v Háji ve Slezsku ke 100. výročí prvního tábora lidu nebo na přípravě 1. ročníku festivalu Slezské dny v Dolní Lomné na Těšínsku. Novou mízu Matice ale v roce 1972 ukončil politický tlak.
Další etapa Matice začala bezprostředně po listopadu 1989, kdy znovu začala pracovat a začaly vznikat nové místní odbory a oblastní výbory pro Opavsko a české Těšínsko. V roce 1990 byl Matici vrácen Matiční dům zabavený za války, který opravila. Opět se pustila do organizace řady společenských a osvětových akcí v Opavě i mimo ni, organizovala setkání slezského lidu, zapojila se do činnosti regionálních organizací, např. v roce 2000 Euroregionu Silesia atd., a rozšiřovala své odbory – těmi nejmladšími jsou ve Stěbořicích a Bystřici nad Olší.
Od 1. ledna 2014 se v souladu s novým občanským zákoníkem Matice slezská stala tzv. spolkem a její jednotlivé odbory tzv. pobočnými spolky. Vedle centrály v Opavě má dnes 16 těchto pobočných spolků.
Zpracováno podle podkladů Matice opavské