Výstava Karla Kanii nás zavede do poválečných železáren i města Ostravy

OSTRAVA, OPAVA – Ve středu 9. března 2017 se milovníkům fotografie, historie i industriální architektury otevře retrospektivní výstava fotografa Karla Kanii. Společně ji připravují Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě a Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě. Navštívit ji budeme moci v Galerii Opera v Ostravě.

Výstava fotografií Karla Kanii je připomínkou tohoto významného a často opomíjeného ostravského fotografa, zachycujícího svým aparátem život a proměny poválečné Ostravy.

Karel Kania se narodil v Ostravě 4. května 1923 a tamtéž v roce 1981 zemřel. Celý svůj život pracoval ve Vítkovických železárnách – z toho v letech 1945–1950 jako fotograf v propagačním ateliéru.  Proto je velká část jeho tvorby věnována dokumentární fotografii z hutnického prostředí. Na těchto snímcích zachycuje Karel Kania především lidi, kteří zde pracovali, ale také krajinu, do které jsou Vítkovické železárny vsazeny. Tohle prostředí je mu velice blízké a dobře ho zná, což je velkou výhodou.
Z důvodu, že jeho vzdělání bylo technické a v této době bylo kvalifikovaných techniků velmi málo, byl později přeřazen do výroby jako technický úředník. Fotografii se ale věnoval nadále jako amatérský fotograf a svými snímky dál přispíval například do propagačních kalendářů Vítkovických železáren. Pozice amatérského fotografa mu vyhovovala více – byl svobodný a mohl fotografovat jen to, co ho opravdu zajímalo, což dokazují i jeho vlastní slova z článku z roku 1972 „…troufám si tvrdit, že být amatérem a mít možnost výběru námětu, zpracování, prostě fotografovat co chci, je mnohem lepší.“

Karel Kania se ve své tvorbě věnoval především dokumentární fotografii spadající do proudu poezie všedního dne, kdy zachycoval všední život ostravských ulic ve 40. až 70. letech. Na první pohled si v pracích Karla Kanii povšimneme zajímavé práce se světlem, která dodává jeho fotografiím zvláštní atmosféru. Také kompoziční řešení fotografií je dokonale promyšlené. U některých snímků nechybí ani humor, kterým Karel Kania tak oplýval. Bohužel se zachovala jen malá část z jeho tvorby.

Velká část dochovaných fotografií Karla Kanii je v surrealistickém duchu. Na svých fotografiích hledá různé snové postavy ve starých zdech a omítkách. V kusech pařezů a větví nachází čaroděje, různá zvířata nebo ženské tělo. V imaginativních detailech statických objektů měl blízko k metaforickým fotografiím Martina Martinčeka nebo Ladislava Postupy. Kania tyto samorosty většinou nenechává začleněné v krajině, ale odtrhává je od okolního světa a fotografuje na neutrálním pozadí – černém nebo bílém. Fotografované objekty nijak nemění, zachycuje pouze to, co vidí. Druhou částí jeho snových fotografií tvoří dvojexpozice, které provádí při zvětšování negativu. Zde vidíme nejčastěji hru s portrétem, který kombinuje s nějakou strukturou – zdí, plechem, trávou… Rád si také pomocí dvojexpozice z jednoho negativu hraje s principem symetrie. Tyto symetrické fotografie se objevují i v jeho dokumentární tvorbě.

Podle podkladů Institutu tvůrčí fotografie zpracoval Martin Kůs