Vladimír Birgus představí ve Slezském muzeu v Katovicích mnohé dosud nepublikované fotografie

KATOVICE, OPAVA - Vedoucí Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě profesor Vladimír Birgus chystá v těchto dnech ve Slezském muzeu v Katovicích výstavu svého díla nazvanou  „Vladimír Birgus: fotografie 1972-2017“.  Mnohé z jeho fotografií zde budou k vidění poprvé.

Pane profesore, vystavujete po celém světě. Jak hodnotíte chystanou výstavu ve Slezském muzeu Katovicích?
Jde o prestižní záležitost, která se odehraje v nedávno otevřeném ohromném muzeu, které patří ke špičkám i v evropském kontextu Poláci si ho velice považují, je v něm řada expozic včetně expozice výtvarné, industriální, historické či divadelní, přičemž umělecký program je zde na nejvyšší úrovni.

O tom, jak významná akce to bude, svědčí i dvě naplánované tiskové konference: první se koná v úterý 21. března v Centru současného umění ve Varšavě, druhá v den vernisáže v Katovicích.  V souvislosti s výstavou bych se rád zmínil také o dvou filmech.  První o mně natáčel v průběhu pěti let pro ČT Daniel Šperl a v Katovicích bude uveden ve zkrácené předpremiéře, druhý se  bude točit přímo o výstavě. Význam celé akce podtrhují rovněž dva světoznámí polští výtvarníci Miroslaw Balka a Zbigniew Libera, kteří také budou vystavovat ve Slezském muzeu.

Kolik vašich fotografií návštěvníci uvidí?
Zhruba okolo stovky, ale většinou jde o velkoformátové zvětšeniny.  Soubor nazvaný jednoduše Vladimír Birgus: fotografie 1972-2017 má část černobílou a barevnou. Značnou část černobílé části tvoří snímky z mého archívu, z nichž mnohé nebyly dosud publikovány. Jsou z doby 70. a 80. let minulého století, tedy z doby, kdy mnohé autentické či kritické snímky z tehdejšího života nebylo možno veřejně vystavovat.  Část barevných fotografií tvoří nové práce, které rovněž vystavuji poprvé. Výstavu doprovodí dvousetstránkový katalog s polskými a anglickými texty, které napsali kurátorky výstavy Danuta Kowalik-Dura a varšavský historik a teoretik fotografie Adam Mazur a které jsou publikovány v polštině a angličtině, nicméně je v katalogu je vložena také část textů v češtině.

Vraťme se ještě k vašim fotografiím. Co je jejich společným jmenovatelem?
Černobílé snímky přinášejí pohled do života v komunismu, a to nejen v českých městech, ale například i v Moskvě, Rize, Varšavě a jinde. Zachycují devastaci prostředí i lidí. Barevné fotografie jsou pak subjektivním dokumentem zobrazujícím různá přízračná setkání nebo objevující různé metaforické významy v každodennosti. Jsou ohraničeny začátkem 80. let 20. století, nejnovější jsou z letošního roku.  Pocházejí z mého dlouhodobého cyklu nazvaného Cosi nevyslovitelného a jak již sám název napovídá, jsou těžko převoditelné do slov.  Jsou subjektivní, obsahují prvek tajemství. V poslední době dávám před ostrými barvami přednost téměř monochromatickým kompozicím.