Ústav středoevropských studií nabízí přednášku o poválečných táborových zařízeních v Polsku a v českých zemích

Na úvod závěrečného týdne výuky v letním semestru připravil Ústav středoevropských studií (ÚSES) Fakulty veřejných politik mimořádnou přednášku. Je určena nejen posluchačům doktorského studia oboru Moderní dějiny střední Evropy. Problematika táborových zařízení v Polsku a v českých zemích po 2. světové válce totiž i po dlouhých letech oslovuje.

Výkladu na toto téma se společně ujmou prof. dr hab. Edmund Nowak z Instytutu Politologii Uniwersytetu Opolskiego a doc. PhDr. Tomáš Staněk, CSc., kteří jeho poslech doporučují též všem posluchačům navazujícího oboru Středoevropská studia a současně k němu na 13. května od 13 hodin do posluchárny H2 výukového areálu na Hradecké ul. v Opavě zvou rovněž všechny další zájemce z řad studentů a pedagogů.

Prof. Edmund Nowak, který na Instytutu Politologii Uniwersytetu Opolskiego vede Zakład Badań Wszpółczesnych Problemów Śląska, patří k uznávaným znalcům mezinárodních politických vztahů se zvláštní specializací na polsko-německé otázky, na poválečné pracovní tábory i na nejnovější historii opolského Slezska. Je autorem více než dvou stovek knižně i časopisecky vydaných odborných prací (např. Obozy Na Śląsku Opolskim w systemie powojennych obozów w Polsce. Historia i implikacje), v nichž se mj. zabýval též rekonstrukcí událostí v pracovním táboře v Łambinowicích v letech 1945-1946. Problematice tohoto tábora se věnoval též v podstatně delších historických souvislostech, a to jako vědecký redaktor publikace Obozy w Lamsdorf/Łambinowicach (1870-1946).

Doc. PhDr. Tomáš Staněk, CSc., dlouholetý vědecký pracovník Slezského ústavu ČSAV v Opavě, dnes Slezského ústavu Slezského zemského muzea, působící také na ÚSES, se specializuje na problematiku postavení německého obyvatelstva v českých zemích po roce 1945 a vývoj česko-německých vztahů v širších středoevropských dimenzích. V několika knižních monografiích a v desítkách studií vydaných doma i v zahraničí analyzoval odsun Němců z Československa z pohledu jeho předpokladů, průběhu i důsledků. Stranou jeho zájmu nezůstávají ani otázky soudních i mimosoudních perzekucí v období konce čtyřicátých a počátku padesátých let. V poslední době spolu se švýcarským historikem Adrianem von Arburgem intenzivně zkoumá proměny českého pohraničí v letech 1945-1951.