Vysoká škola výtvarných umění v Bratislavě udělí čestný doktorát „našemu“ Jindřichu Štreitovi

Co: Akademická slavnost Vysoké školy výtvarných umění (VŠVU) v Bratislavě
Anotace: Světu známému autorovi a dlouholetému pedagogovi Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě bude VŠVU udělen čestný titul doctor honoris causa.
Kde: Městské divadlo P. O. Hviezdoslava, Laurinská 19, Bratislava
Kdy: 2. října 2014 v 11 hodin

Už vloni v červenci obdržel prof. Mgr. Jindřich Štreit z Vysoké školy výtvarných umění (VŠVU) v Bratislavě zprávu, jíž mu její rektor, akademický malíř prof. Stanislav Stankoci sdělil, že se Umělecká rada VŠVU rozhodla udělit mu čestný titul doctor honoris causa. Když se teď termín této události blíží, připomíná si J. Štreit znovu hlavní životní mezníky. „Jak mi v osmdesátých letech jako odehnanému od učitelské profese na postu dispečera Státního statku Ryžoviště na Bruntálsku koupili mé štěstí, tedy fotoaparát, jak jsem od otce, profesí učitele, dostal ten první, a to bez očekávání, že se fotografování budu systematicky věnovat, a jak mě k němu až za studií na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci podnítil profesor Jan Bukovjan,“ přemítá Štreit. „Těm, kdo mě a mou tvorbu lépe poznali, obvykle říkám, že už je asi ničím nepřekvapím. Ale přesto vždy přijde něco nového,“ dodává.

VŠVU v Bratislavě si letos připomíná 65 let existence. Slavnostním zasedáním její Umělecké rady vyvrcholí řada aktivit, jež se k tomuto výročí vztahují. Hodnost doctor honoris causa bude J. Štreitovi udělena „ve smyslu statutu VŠVU na základě návrhu kateder, a to jako významnému umělci a pedagogické osobnosti, kterou vnímáme jako mezinárodně uznávanou odbornou a morální autoritu,“ říká se v oficiálním sdělení.

Možná by mohla vzniknout otázka, proč právě VŠVU. Návrh na udělení čestného doktorátu J. Štreitovi je oceněním jeho podpory všestranné spolupráce mezi VŠVU a Slezskou univerzitou reprezentovanou ITF. „Je zároveň projevem vděčnosti za prohlubování kolegiálních vztahů a přátelství nejen mezi jejich pedagogy, ale též mezi umělci obou našich zemí,“ uvedl rektor VŠVU S. Stankoci. „Opavu jsme dobře monitorovali, vždyť od prvních let existence nového uměleckého pracoviště u nás Jindra Štreit vyučoval dokument,“ konstatuje zakladatel katedry fotografie na VŠVU prof. Ľubo Stacho a vzpomíná na společně realizované tvůrčí dílny i další aktivity. Ještě než byly nastartovány, začal si J. Štreit do svých údajů o autorských výstavách zaznamenávat první zahraniční. „V Galerii v paneláku ji v roce 1985 uspořádal právě Ľubo Stacho. Dnes to mladším nemusí mnoho říkat, ale v tehdejší době se takový počin rovnal hrdinství,“ poznamenává J. Štreit.

Společně s prof. J. Štreitem obdrží čestný doktorát VŠVU také akademický malíř doc. Rudolf Fila (1932), přední osobnost slovenského výtvarného umění posledních desetiletí. Rodák z Příbrami na Moravě žije v Bratislavě od počátku padesátých let, kdy se rozhodl pro studium na VŠVU. Ve slovenské metropoli též poprvé samostatně vystavoval (1962), ale na počátku sedmdesátých let se rázem na téměř dvě desetiletí ocitl mezi představiteli alternativní kultury. Vedení ateliéru malby na VŠVU se ujal v roce 1990, ale zanedlouho odtud odešel, aby se mohl plně věnovat volné tvorbě. Autor publikace „Na čo je nám umenie“ (1991) je laureátem Ceny Dominika Tatarky za rok 2003, kterou dostal za knihu esejí „Cestou“, i nositelem Ceny ministra kultury Slovenské republiky. Autorem jeho monografii vydané ve druhé polovině devadesátých let v nakladatelství Slovart je Juraj Mojžíš

Na předpolední akademickou slavnost v Městském divadle Pavla Országha Hviezdoslava naváže v 16 hodin setkání v Galerii Medium na Hviezdoslavově náměstí v Bratislavě, kde se oba umělci představují od 10. září do 5. října výstavou In optima forma.

„Základom spoločných diel sú reprodukcie fotografií Jindřicha Štreita, ktorý sa už viac desaťročí pokúša zachytávať objektívom fotografického aparátu život obyčajných ľudí. Vždy si vyberie jeden región a v ňom sa usiluje zachytiť všetky stránky každodenného života. Štreitove fotografie sa vyznačujú vysokou mierou autenticity, a ako také ich môžeme považovať za spoľahlivé svedectvo o živote obyčajných ľudí. Jeden takýto cyklus sa stal základom pre vytvorenie kalendára a tieto kalendáre sa potom stali podkladom pre tvorivé zásahy Rudolfa Filu.

Zmyslom týchto maliarskych intervencií je oslabenie väzieb fotografií so skutočnosťou a transformácie pôvodných dokumentárnych fotografií na umelecké artefakty. Škála zásahov je veľká, siaha od nenápadného upozorňovania na malé detaily až po masívne zakrývanie niektorých častí fotografie súvislou farebnou plochou. Zmysel výsledných spoločných artefaktov nezávisí len od Štreitových fotografií, nezávisí ani od Filových maliarskych zásahov, ale tvorí sa na hranici medzi fotografickým záznamom a maliarskym zásahom, medzi reprezentáciou a popretím referencie.

Okrem toho výstava prezentuje aj samostatné diela týchto dvoch tvorcov. Jindřich Štreit vystavuje štyri veľkoplošné fotografie z cyklu Vítkovice a Rudolf Fila zase štyri pastely, inšpirované sochami bratislavského barokového sochára F. X. Messerschmidta,“ přiblížil ji její kurátor Peter Michalovič a k charakteristice připojil i pozvání na prezentaci publikace Slovo a obraz, která tu bude za přítomnosti obou vystavujících uvedena.