Vzdělávání stále není samozřejmostí pro všechny, ale v Krnově univerzitní výzkumníci odvedli kus poctivé práce k tomu, aby se to zlepšilo

KRNOV – Chybějící místa ve školkách, jejich nedobrá pověst, ale také strach z vyloučení, zažité stereotypy či neochota vést děti ke vzdělávání. To jsou jen některé z důvodů, které uvedli rodiče předškoláků jako příčiny toho, proč svá dítka nedávají do mateřských škol nebo předškolních klubů. Ukázal to průzkum, který v uplynulém roce vedli pracovníci Slezské univerzity.

V pátek 25. září se v prostorách Základní školy Janáčkovo nám. v Krnově hovořilo o perspektivách a úskalích vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených oblastí.  Místo konání tematického semináře nebylo zvoleno náhodou, neboť právě město pod vrchem Cvilínem se spolu se severočeským Sokolovem stalo středem badatelského zájmu opavského Centra empirických výzkumů Fakulty veřejných politik (CEV). Výzkumný tým CEVu obě sídla zkoumal v rámci projektu Monitoring edukace v ČR s registračním číslem CZ.1.07/1.2.00/47.0009. [více o projektu se dočtete zde]. Páteční seminář byl věnován jedné ze tří klíčových aktivit projektu, jejímž účelem bylo popsat a zhodnotit efektivitu vzdělávací soustavy v obou městech. Mezi více než dvěma desítkami hostů nechyběli zástupci města, neziskových organizací a především ti, kterých se téma dotýkalo nejvíce, ředitelé základních škol.

Úvodní příspěvek Mgr. Marty Kolaříkové, Ph.D. z Ústavu pedagogických a psychologických věd Fakulty veřejných politik představil posluchačům bariéry, se kterými se děti ze sociálně vyloučených lokalit setkávají ještě před usednutím do školních lavic při umisťování do předškolních zařízení. Problémem, který trápí všechny rodiny bez rozdílu je zoufalý nedostatek předškolních zařízení. Podle doktorky Kolaříkové „jen pro skupinu dětí ve věku 5-6 let chybí dnes v ČR dalších 164 plně obsazených mateřských školek“. Navíc, i když se místo najde, školky bývají pro sociálně slabší občany drahé, špatně dopravně dostupné a ředitelé mnohdy odmítají přijímat děti nezaměstnaných rodičů. Jak se ovšem ukázalo, odpovědnost leží právě tak na bedrech rodičů, kteří mnohdy podceňují význam předškolního vzdělávání, nebo nevěnují dostatečnou pozornost termínu zápisu do MŠ. Ať už jsou příčiny jakékoliv, děti z vyloučených lokalit bývají nezřídka znevýhodněny již na startovní čáře své studijní dráhy.

Nosným pilířem celého semináře se stala hodinová přednáška Mgr. Martina Stanoeva, Ph.D., zástupce výzkumného týmu CEVu, který hned v úvodu nastínil teoretická východiska, kterými se výzkumný tým zabýval. Dotkl se problému takzvané vzdělanostní reprodukce, tedy odlišných předpokladů na dosažení určitého stupně vzdělání pro děti z různých sociálních tříd. Zmíněno bylo také nejasné vymezení samotného pojmu sociální znevýhodnění – lze jej chápat jako chudobu, nepodnětné rodinné prostředí, nebo jde o kombinaci obojího? Následná diskuse skvěle doplnila teoretický výklad o postřehy z krnovské „dobré praxe“ a umožnila pochopit, proč je „krnovský model“ dnes po celé republice dáván za vzor úspěšné transformace vzdělávacího systému. Z úst ředitelů krnovských ZŠ na závěr zazněl apel, aby se pokračující transformace českého školství příliš nezakoukala do zahraničních vzorů a brala ohledy především na reálnou situaci v českých školách.

V průběhu konference měli účastníci možnost ocenit hudebně-taneční vystoupení nadaných romských žáků z místní ZŠ. Poslední slovo patřilo prof. Jindřichu Štreitovi, který v prostorách školy představil „ochutnávku“ dokumentárních fotografií z prostředí romských rodin a škol. Vybírat přitom musel z více než 1 500 snímků, které v průběhu výzkumu pořídil. Jako bývalý pedagog, který zažil situaci Romů dávno před průběhem transformace, hodnotil současnou situaci velmi pozitivně. S potěšením konstatoval, že „polovina dětí z Devítky [Klub Devítka, K9, je krnovské zařízení určené pro žáky z odloučené lokality; pozn. red.] nosí dnes domů vysvědčení s vyznamenáním“. Na úplný závěr profesor Štreit přislíbil, že plnohodnotnou výstavu 30 vybraných fotografií budou mít možnost zájemci shlédnout na konci tohoto roku v Krnově a posléze v Opavě a také v hlavním městě Praze.

Text: Marek Cetkovský/Fakulta veřejných politik Slezské univerzity