Nová monografie nabízí různorodé pohledy na český a polský strukturalismus a poststrukturalismus

Opava – Filologické, literárněvědné, literárněkritické, filozofické a muzikologické problémy. To jsou hlavní náměty kolektivní monografie Český a polský strukturalismus a poststrukturalismus – historie a současnost – Strukturalizm i poststrukturalizm czeski i polski – historia i współczesność. Publikace, kterou vydala Slezská univerzita v Opavě, je vyústěním stejnojmenného mezinárodního vědeckovýzkumného projektu.

Monografii editoval a redigoval doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., působící na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské. Obsahuje studie českých a polských odborníků na uváděná témata.

„Odborné příspěvky přinášejí řadu nových a cenných poznatků k této problematice. Jejich značným kladem je analytické, interpretační, jazykovědné, literárněvědné a komparativní uchopení zkoumaných problémů,“ charakterizuje hlavní přínos monografie její editor, který byl zároveň jedním z autorů kapitol. Zdůrazňuje také, že jednotlivé studie jsou vítaným podnětem k další badatelské práci, přínosem pro rozvoj česko-polských vztahů a příspěvkem k interkulturní komunikaci. Publikace se zároveň podílí na vytvoření impaktu komparativních studií na Ústavu bohemistiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity a jeho Kabinetu literárněvědné komparatistiky, jenž byl založen v únoru 2011 a jehož je doc. Martinek vedoucím.

Základem úspěšné práce na vědeckovýzkumném projektu bylo rozvíjení mezinárodní vědecko-výzkumné činnosti se zahraničním pracovištěm a partnerem. „Projekt podpořený Interním grantovým systémem Slezské univerzity v Opavě byl realizován ve spolupráci s polským koordinátorem, kterým byla muzikoložka a romanistka dr. Małgorzata Gamrat z Varšavské univerzity, jež do něj zaangažovala i několik dalších spolupracovníků,“ uvádí Libor Martinek s tím, že dalším neopominutelným jménem je prof. PhDr. Tibor Žilka, DrSc., vedoucí Ústavu stredoeurópských štúdií Fakulty stredoeurópskych štúdií Univerzity Konštantína Filozofa ve slovenské Nitře, jenž se stal i zahraničním odborným lektorem publikace. Tím publikace získává ještě širší odborný mezinárodní rozměr.

Jak Libor Martinek zdůrazňuje, kolektivní monografie neobsahuje a ani nemohla komplexně a vyčerpávajícím způsobem obsáhnout dějiny i současnost dvou významných literárněvědných směrů u nás a v Polsku. „Může se však stát pro odborníky a pedagogy základem další práce v rámci akademické a vědecko-výzkumné sféry, případně nabízí možnost čerpání ze získaných poznatků ve výuce literární vědy a mediálních studií,“ uvádí editor některá z možných využití monografie. Přiznává také, že kolektivní monografie vznikala zároveň s cílem posílit interkulturní komunikaci a spolu s ní i česko-polské vztahy.
Z pohledu literárního vědce za ceněné považují autoři zejména vklad Pražského lingvistického kroužku do rozvoje literárněvědné disciplíny, její teorie a kritiky ve střední Evropě, ale nejen zde. Jako příklad lze uvést přesahy českého strukturalismu do bádání ve Spolkové republice Německo, tzv. kostnická škola recepční estetiky. Stejně významný je přínos polské strukturální sémiotiky do dnes hojně preferovaných, a to i na Slezské univerzitě v Opavě, mediálních studií.