Ondřej Haničák: Od studentské práce k vědecké publikaci

Opava, Bruntál, Krnov, Vidnava, ale také stavby v dnešním Německu, Polsku, Rakousku či na Slovensku. To vše se stalo místem historického průzkumu Ondřeje Haničáka, absolventa Slezské univerzity a dnes kurátora Slezského zemského muzea. Jeho kniha Renesanční domy moravsko-slezského pomezí bude pokřtěna ve středu 3. února.

OPAVA - Od studentské práce k vědecké publikaci. Tak by se ve zkratce dala popsat dosavadní kariéra historika, absolventa Slezské univerzity v Opavě Mgr. Ondřeje Haničáka.

Dnešní pracovník a kurátor Slezského zemského muzea na sebe poprvé výrazněji upozornil ještě v době svého studia na Ústavu historických věd FPF. Tehdy, na jaře roku 2012, se stal se svojí prací nazvanou Opavské renesanční domy - funkce městské obytné architektury v 16. a 17. století jedním z vítězů celostátní studentské vědecké konference Historie 2011. Tu následně opavské akademické obci i veřejnosti prezentoval na přednášce, kde nezůstala jediná židle hlediště volná. Snad to byl ten moment, kdy se mu otevřely dveře na jeho současné pracoviště. V dalších letech pak už jako kurátor připravoval několik velkých i menších výstav. Ta, která asi Opavanům zůstala nejvíce v paměti, se jmenovala Země a její pán. Sám Ondřej ji tehdy popisoval takto: „Výstava se svým záběrem zaměřuje na fenomén správy Slezska od středověku až do roku 1918, které v dané době nemělo hranice totožné s těmi dnešními. Představuje nejen jeho vládnoucí panovníky, ale i životy a další osudy šlechtických rodů, měšťanů i poddaného lidu.“

Vraťme se však k naší úvodní větě. Za několik dní, přesněji ve středu 3. února 2016 od 17 hodin se v Historické výstavní budově Slezského zemského muzea v Opavě uskuteční slavnostní křest knihy Renesanční domy moravsko-slezského pomezí, jejímž autorem je právě Ondřej Haničák.  

Základem knihy se vlastně stala již zmiňovaná vítězná práce z roku 2012, doplněná o další poznatky z následujících let, částečně také zúročené v magisterské diplomové práci Ondřeje Haničáka. Na tématu ale mladý historik pracoval dál, představil jej v dalších odborných studiích a prezentacích na mezinárodních vědeckých konferencích. Kniha by se tedy dala označit za jakousi syntézu autorových výzkumů na poli historické architektury za několik let.

„Odborná historická kniha představuje doposud opomíjený segment kulturního dědictví specifického regionu na hranici dnešní České republiky a Polska ¬– měšťanský dům v období renesance. Zveřejněné závěry jsou výsledky několikaletých výzkumů, opřených o metody práce uměnovědných a historických disciplín. Zjištění jsou představena v kontextu architektonické tvorby širšího středoevropského prostoru,“ popisuje publikaci Ondřej Haničák.

Knihu jistě ocení jak odborníci, tak veřejnost, zejména ti, kteří v městech a místech, na která Ondřej zaměřil svoji pozornost, žijí. Tedy především v Opavě, Bruntálu, Krnově a Vidnavě. Autor se ale vydal i dál, v práci popisuje také stavby v dnešním Německu, Polsku, Rakousku či na Slovensku. Kniha je psaná odborně věcným, přesto však čtivým jazykem.

„Z odborného hlediska kniha přináší celou plejádu nových zjištění, ať se týkají datace, autorů staveb či jejich formálním vazbám. Zaznamenány jsou všeobecně známé objekty, ale velkým dílem také dříve zcela opomíjené památky jak profánního, tak sakrálního stavitelství,“ zdůrazňuje autor, který dodává, že z hlediska výzkumu samotného byl pro něj samotného nejzajímavější kontrast studia uměleckých děl vysoké výtvarné kvality a studium v prestižních, světově významných muzeích, galeriích a knihovnách v protikladu s terénním průzkumem v polozapomenutých městečcích kdesi v česko-polsko-německém-pohraničí. „Školou života byla často také komunikace s vlastníky a nájemci zkoumaných staveb, a to jak u nás, tak v zahraničí,“ konstatuje Ondřej Haničák.

Na studium v Opavě nedá Ondřej Haničák dopustit ani dnes: „Historii a s ní související oblasti lze studovat i jinde, ale jen v Opavě je studium odborně zaměřené na ochranu urbanistických památek a památkovou péči o architektonické poklady. Navíc student má velkou možnost teorii načerpanou na přednáškách, vedených odborně zkušenými pedagogy, konfrontovat v praxi, například při spolupráci se Slezským zemským muzeem nebo Národním památkovým ústavem,“ svěřil se při příležitosti zahájení jedné z předchozích výstav Ondřej Haničák. Na svých slovech nic měnit nechce ani dnes.