„Italové postrádají velké vypravěče,“ uvádí Táňa Alešová, autorka monografie Recepce díla Bohumila Hrabala v Itálii

OPAVA - Monografie nazvaná Recepce díla Bohumila Hrabala v Itálii, jejíž autorkou je Mgr. Táňa Alešová, Ph.D. působící na Oddělení italistiky a latiny Ústavu cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, vychází z její disertační práce obhájené roku 2012 na Ústavu románských jazyků a literatur Masarykovy univerzity v Brně.

Publikaci vydala Slezská univerzita v prosinci roku 2015. Vydání bylo financováno z prostředků Ústavu cizích jazyků a také z finančního daru, který každoročně Oddělení italistiky a latiny poskytuje italské Ministerstvo zahraničních věcí. Kniha je k dispozici v knihovně a bude možno si ji pořídit v prodejně publikací SU.  

Její autorka nám odpověděla na několik otázek.

Proč jste si vybrala právě Bohumila Hrabala?
Jednalo se vlastně o náhodu. Byla jsem na Erasmu v Benátkách, kde je významná bohemistika. Pozvali nás na prezentaci knihy Vybraná díla Bohumila Hrabala. Byl to mimochodem velký počin, bohemisté vytvořili průřez autorovým dílem a opatřili ho poznámkovým aparátem. Tehdy jsem zjistila, že v Itálii Hrabala znají a mají ho rádi. To byl důvod, proč jsem si toto téma později vybrala pro svou dizertační práci. Poté mi více lidí - včetně oponentů - řeklo, že by stálo za to ji vydat jako knihu. Může být užitečná například i bohemistům v jejich další práci, jelikož je opatřena rozsáhlou bibliografií mapující vydávání Hrabalova díla v Itálii včetně recenzí i jiných článků a publikací o něm.

Jak jste svou dizertační práci rozšířila, aby z ní mohla vzniknout monografie?
Dizertační práci jsem obhájila v roce 2012. Pro knihu jsem ji dále aktualizovala až do roku 2015, doplnila o nové poznatky, které vyplynuly z dalšího mého výzkumu na toto téma.  Rozšířila jsem například seznam italských autorů, kteří se Hrabalem inspirovali. Jednu kapitolu jsem naopak vypustila.

Proč vlastně mají Italové Hrabala tak rádi? A je zde zájem o jeho díla větší než v jiných zemích?
Ve slovanských zemích je zájem značný, v románském světě spíše výjimečný. Jedna z příčin může spočívat v tom, že určitá část italského literárního publika postrádá ve své literatuře velké vypravěče. A jednoho takového našli právě v Hrabalovi, který je pro ně mimo jiné i zosobněním mýtu magické Prahy a následovníkem autorů, jako byl Franz Kafka. Ráda bych zdůraznila, že spisovatel Bohumil Hrabal se během posledních tří desítek let stal v Itálii zřejmě nejznámějším a nejčtenějším českým autorem, jemuž se v tomto směru může rovnat snad jen Milan Kundera. Italská nakladatelství Hrabalovi dosud vydala 21 knižních titulů a některá jeho díla jsou neustále v nabídce knihkupectví. Kromě toho vyšlo v periodikách nespočet autorových krátkých textů, rozhovorů s ním a četné kritické ohlasy. Hrabal získal několik italských literárních ocenění a roku 1996 čestný doktorát univerzity v Padově. V uplynulé dekádě navíc vyšla již zmiňovaná antologie Hrabalových děl v prestižní řadě Meridiani nakladatelství Mondadori společně s několika studiemi o autorově životě a díle. Bylo uskutečněno mnoho vědeckých setkání a popularizačních kulturních akcí s hrabalovskou tématikou. Bohumil Hrabal dokonce zanechal své stopy v italských literárních dílech, ať už se jedná o divadelní adaptace jeho děl nebo o původní prozaickou tvorbu. Tento stav dokládá, že se dílo českého autora zapsalo do povědomí italských čtenářů.

A vy osobně?  Proč máte ráda právě Bohumila Hrabala?
Sdílím nadšení Italů pro jeho velké prózy. Ať již je to Příliš hlučná samota, Obsluhoval jsem anglického krále či Svatby v domě.

Jaké máte další profesní plány?
Další velké téma hledám. Například pro případnou habilitační práci. Baví mě sledovat prolínání kultur, na toto téma nyní chystám článek o obrazu Prahy v italských literárních dílech.