Konference akademických studentských senátorů se nesla v duchu tématu Nad rámec studia

Autorka: Naděžda Glincová
(zástupce delegáta SU v SK RVŠ)   
     

PRAHA, OPAVA - Ve dnech 14. - 17. dubna tohoto roku proběhla na půdě 3. lékařské fakulty v Praze konference akademických senátorů, kterou jako již tradičně, pořádá Studentská komora Rady vysokých škol (dále jen SK RVŠ). Tentokrát se hostující univerzitou konference stala Karlova univerzita v Praze a setkání neslo téma: Nad rámec studia.

Slezskou univerzitu v Opavě (dále jen SU) zastupovalo šest studentů a to Jiří Skácelík a Bohuslav Hölzapfl za Studentskou komoru Akademického senátu SU, Naděžda Glincová a Pavel Polok jako delegáti SU v SK RVŠ a Petra Košáková s Ondřejem Pupíkem, který se za Asociaci studentů a přátel SU k celé delegaci přidal na nedělní část konference.

Program samotného jednání byl velice bohatý. Hned první den, v pátek, účastníci zhlédli čtyři příspěvky. V rámci první prezentace představili studenti lékařské fakulty tzv. WikiSkripta, která fungují na stejné technologii jako wikipedie. Studenti do nich vkládají své odborné články, které obohacují jak kantory při výuce (např. aktualizace kapitol u skript), tak studenty, kteří jich mohou využívat např. jako pomoc při seminárních pracích. Je to velice mladý projekt, ale již v roce 2009 obsahovala WikiSkripta 229 článků.

Jako další se představila Česká asociace studentů psychologie. Tato asociace je jednou z mála, která má své pobočky na více univerzitách - v Olomouci, Ostravě, Brně a v Praze. Organizace funguje mimo jiné hlavně pro sekundární vzdělání studentů pomocí různých aktivit nad rámec studia. Jako předposlední prezentoval Michal Zelinka z Českého vysokého učení technického, která má jednu z nejstarších a počtem členů největší unii v České republice. Funguje od roku 1998 a sdružuje 8 000 studentů, přičemž je aktivních zhruba 600. A jako poslední vystoupil Jakub Kočí, který se dlouhodobě věnuje problematice spolků. Mimo jiné představil ‘Kuchařku pro spolky‘, která by v budoucnu mohla sloužit jako manuál pro studentské organizace.

Po společné večeři byli všichni účastníci konference rozděleni do diskusních skupin dle jejich oboru a působnosti na univerzitě. Tato fóra byla zaměřena na humanitní, technické, ekonomické, lékařské či na správní a veřejnoprávní obory. V rámci těchto ‘diskusních kroužků‘ se řešila problematika spolků a akademických senátů. Jako večerní program byla pro zájemce připravena prohlídka tiskárny MAFRAPRINT, kde se účastníci mohli odnést výtisk sobotních novin, a tedy si je přečíst jako první v republice.
Sobotní program odstartovala panelová diskuze mezi Danielem Ortem (Univerzita Karlova), Ladislavem Lázňovským (předseda Komise pro vysokoškolskou samosprávu SK RVŠ) a Jakubem Kočím (absolvent Vysoké školy ekonomické). Po velice důkladné diskusi, která se primárně týkala financování, placených míst ve spolcích a do jaké míry je působení v různých organizacích důležité a rozhodující pro budoucí zaměstnání, následovala prezentace od ACSA (Akademické centrum studentských aktivit). ACSA, které jako poradenské centrum primárně pomáhá nově vzniklé organizace, seznámilo účastníky s legislativní problematikou spolků. Jako další vystoupil předseda studentské komory Masarykovy univerzity (dále jen MU), který posluchače obohatil o to, jak jejich akademický senát přistupuje k financování spolků a organizací. Následně vystoupl zástupce Vysokého učení technického z Brna, který podobně jako zástupce MU, zmiňoval financování organizací a problematiku spolupráce mezi jednotlivými spolky a akademickým senátem. SRU PA, což je Studentská rada Pardubické univerzity, posluchače seznámila se svým působením na univerzitě a tím, do jaké míry ovlivňuje akademický senát. Je to doposud jediná univerzita, která má ve své akademické obci spolek. Studentská unie Univerzity Karlovy (SUUK), prezentovala svoji spolkovou činnost a seznámila celé osazenstvo se svými aktivitami a plány do budoucna. Následně pokračoval Spolek českých právníků (Všehrd) a rovněž i on prezentoval činnost a odlišnost od jiných spolků.

Na konci bloku vystoupili zástupci z organizace Díky, že můžem. Ti představili v posluchárně své působení v Českých Budějovicích a akce, které budou pořádat v Praze. Po krátké pauze představil Michal Zima (předseda Komise pro sociální a ekonomické záležitosti SK RVŠ) Informační, poradenské a sociální centrum Univerzity Karlovy (IPSC UK), představil činnost a působení tohoto centra na život studentů a seznámil ostatní s tím, do jaké míry a jak může centrum pomoci.
Poslední přednáška dne patřila zahraničním hostům, konkrétně zástupcům Študentské rady vysokých škôl Slovenskej republiky, kteří celý sál seznámili především s rozdíly mezi nimi a SK RVŠ a věnovali se též problémům s financováním. Po celodenním bloku přednášek a příspěvků nám hostující Univerzita Karlova připravila na půdě školy slavnostní raut, kde jsme pořadatelům jako poděkování věnovali vína od Slezské univerzity.

Nedělní ráno bylo zahájeno opět diskusními skupinami. Tentokrát se jednalo o tři skupiny a řešila se problematika financování, spolupráce mezi akademickými senáty a spolky. Zajímavým tématem byla otázka, do jaké míry se působení studenta ve spolku promítne do jeho životopisu a pomůže při úspěšném získání budoucího zaměstnání. A na úplný závěr nám Marek Hodulík (předseda Legislativní komise SK RVŠ) představil novelu vysokoškolského zákona. Především vyzdvihl měnící se volební řád a jednací řád, poplatky za studium a změny v délce praxí při bakalářském i magisterském studiu. Toto je problematika, která je velice aktuální a měla by se na každé škole brát v potaz, neboť změny na jednotlivých školách musí proběhnout co nejdříve.

Konference akademických senátorů nám v mnohém otevřela oči, a v mnohém pomohla. Především sdělování zkušeností z fungování akademických senátů a spolků na jednotlivých školách bylo velice ku prospěchu. Za sebe i za celou delegaci ze Slezské univerzity mohu říct, že jsme si odvezli mnoho nových poznatků a už se moc těšíme na další ročník.