Na mezinárodní konferenci zaujaly nejvíce příspěvky z Opavy

Prezentace věnovaná hmyzu v naší kuchyni a příspěvek zaměřený na fenomén zvaný geocasching. To byla dvě témata, kterými zástupci Slezské univerzity v Opavě zaujali hosty mezinárodní konference.  

OHRID, OPAVA - Ve dnech 17. až 19. května 2016 hostil makedonský Ohrid mezinárodní konferenci zaměřenou na cestovní ruch a gastronomii s názvem “Plánujeme změnu“. Cílem setkání bylo upozornit na nové trendy a vyměnit si zkušenosti. Organizátorem byla  již tradičně švýcarská nadace LA FONDATION POUR LA FORMATION HOTELIÉRE, která financuje profesní vzdělávání v Evropě. Účastníky setkání jsou pedagogové a vědečtí pracovníci vysokých škol.

Na Ústavu lázeňství se již dlouhodobě zabývají entomofágií, naukou o jedlých druzích hmyzu. K teoretickým zkušenostem přibyla i řada praktických a hmyzí pokrmy mělo možnost ochutnat v opavském Gastrocentru i v různých hotelích již více než šest set návštěvníků. Tato skutečnost, podložená argumenty o tom, proč o hmyzu uvažovat jako o stravě budoucnosti, se stala základem přednášky, kterou kolegům na konferenci prezentovali pedagogové Slezské univerzity v Opavě Mgr. Alexandr Burda a PhDr. Radmila Dluhošová PhD.
Hlavními klíčovými slovy byla racionální strava, pozitivní environmentální dopad, socio-ekonomické aspekty i logistika zásobování. Logika věci hovoří jednoznačně pro konzumaci hmyzu v brzké budoucnosti. Jak Opavané zdůraznili, lidské hlavě neporučíme a nikde na světě nejsou lidé tak vybaveni předsudky, jako právě v Evropě.

„Důvodem je dlouhodobý dostatek jiných zdrojů bílkovin. I proto každá naše degustace hmyzích pokrmů začíná objasněním faktu, že konzumace hmyzu je lidstvu přirozená již po celá tisíciletí. Dnes navíc, díky modernímu pojetí gastronomie, můžeme hmyz konzumovat chutně a ve formách, které tak nedráždí estetické cítění konzumenta,“ argumentuje Alexandr Burdam, který rovněž zdůraznil, že po vystoupení opavských pedagogů se v konferenčním sále rozhořela pestrá diskuze, která odhalila, že v ostatních evropských zemích nejsou v entomofágii zdaleka tak daleko, jako v českých zemích. „Množství otázek bylo takové, že moderátor byl nucen diskusi zastavit a požádat tazatele, aby nás z časových důvodů oslovili se svými dotazy v průběhu přestávky,“ dodala Radmila Dluhošová, která téma prezentovala v angličtině.

Úspěch slavil i další příspěvek z dílny pedagoga Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu Ing. Petra Janíka. Ten se osobně nemohl prezentace zúčastnit a přenechal seznámení s tématem svým kolegům ze SŠHŠ a VOŠ Opava, kde zároveň vyučuje. Mgr. Šmíd a Mgr. Blata se úkolu zhostili se ctí a za působivou přednášku si rovněž odnesli ocenění.

„Téma geocaschingu, kterému jsme se věnovali, představili kolegové zájemcům i v terénu, což osobně ocenil předseda nadace, jinak velmi zkušený cestovatel, jemuž první nalezená “keška“ v jeho úctyhodných dvaaosumdesáti letech spolehlivě rozzářila úsměv,“ komentuje na konferenci Petr Janík, který připomíná, že Česká republika patří v oblasti zájmu o geocasching k těm nejaktivnějším zemím a jenom oblast Opavského Slezska obsahuje více schránek, než například celá Makedonie.

Na Ústavu lázeňství mají v této oblasti možnost realizace i studenti. Jejich bakalářské práce stavějící například trasy (multicash) pro rodiče s dětmi. Víkend či dovolenou si tak může zpříjemnit nejedna rodina. „Rodiče mají velmi usnadněnu možnost přimět své děti k návštěvě přírody a smysluplně je zabavit,“ vnímá jako klad geocaschingu Milan Šmíd, zástupce ředitele SŠHŠ a VOŠ Opava.