Evžen Tošenovský hovořil o Evropském parlamentu

Autorka: Mgr. Martina Vaculíková

OPAVA – Příležitost si poslechnout europoslance, místopředsedu ODS, bývalého hejtmana Moravskoslezského kraje a primátora města Ostravy Ing. Evžena Tošenovského, Dr.h.c. měli studenti Fakulty veřejných politik v Opavě dne 6. března 2017. Osobnosti, které se daří na fakultu přivádět, jsou velkým přínosem pro studenty i akademickou obec. Vznikla tak jedinečná možnost diskutovat s osobností z praxe. Zájem ze strany studentů o dané téma byl znát i plně obsazenou učebnou.

Evžen Tošenovský v rámci přednášky studentům přiblížil současné trendy evropské politiky, základní historická data a události spojené se vznikem Evropské unie (EU). Značnou část prezentace následně věnoval problematice Evropského parlamentu. Přednášku zakončil představením vybraných projektů EU a to International Termonuclear Experimental Reactor (ITER), „Winter package“ – Clean energy for all Europeans, Galileo a Erasmus+. Celý výklad doplnil osobními postřehy, názory a zkušenostmi získanými za dobu své praxe.

Fotoreportáže ze setkání s Evženem Tošenovským najdete zde

Studenti se aktivně zapojili také do diskuze. První otázka směřovala k budoucnosti EU a jejím vizím, kdy předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil pět možných scénářů budoucího vývoje. Evžen Tošenovský nejprve podrobně představil Junkerovy vize budoucího vývoje, kdy jedna alternativa nabízí ubírat se současným směrem. Další cestou je posílení a prohloubení integrace s velkými řídícími možnostmi z centra. Třetí je založena na dobrovolnosti, k větší integraci se připojí jen ten, kdo ji bude chtít, a státy si budou vybírat oblasti zájmu. Čtvrtá varianta se opírá pouze o udržení společného vnitřního trhu. Jinou případnou možností je dělat „méně, zato efektivněji“. Východiskem by mohl být průsečík těchto variant s důrazem na velmi realistický pohled ke stávajícím možnostem založený na dialogu států.

„Politický zájem v mnoha směrech předběhl realitu vnímání. Problém je dlouhodobý a vrcholnou ukázkou, že Evropa stojí na rozcestí, a že se rozešla reálná politika od vnímání lidí, je příklad brexitu.“
Dále studenty zajímal pohled na současnou migrační krizi a stanovené kvóty zejména v souvislosti s Českou republikou. Dle europoslance by mohla Česká republika přijmout tisíce uprchlíků. Přerozdělení a kvóty však nelze reálně naplnit. Důvodem je zájem uprchlíků pouze o vybrané země. Technicky vyvstává otázka, jak donutit člověka zdržovat se v místech, kde nechce žít.

Doplňující dotaz se týkal integrace uprchlíků v Německu. Evžen Tošenovský v odpovědi popsal historické zkušenosti Německa s integrací a na základě svého názoru zdůraznil, že k integraci nelze nutit administrativní silou, ale má být přijímána dobrovolně. Jedná se o zcela subjektivní záležitost založenou na jednotlivcích.

„Integrace znamená, že začnete přijímat zvyklosti dané země s pokorou.“

Posledním probíraným tématem byl přístup ke komunitám ve zdravotnictví, zda by se měli lékaři přizpůsobit jejich požadavkům (vyšetření ženy pouze ženou apod.) či nikoliv. Přednášející se vyjádřil, že z velké míry záleží na individuálním přístupu lékařů. Každá země má svá pravidla a je nezbytné se postarat o jejich důsledné dodržování. Uhýbání není cestou. Velice zjednodušeně řečeno, pokud pacient nechce, aby mu lékař např. odebral krev, pak ho nelze ošetřit.