Nový dokumet o Jindřichu Štreitovi míří do Opavy
OPAVA - Na tělo. S podtitulem Obyčejný svět neobyčejného muže. To je název dokumentu o opavském profesoru fotografie, pedagogu Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě Jindřichu Štreitovi, který se zatím promítal jen v Praze a Olomouci, a nyní se chystá na svou “spanilou jízdu“ také do Opavy. Zhlédnout ho můžete ve středu 28. března 2018 v 18 hodin v kulturně - společenském prostoru KUPE (budova vodárenské věže u nádraží Opava–východ v Janské ulici).
Projekce celovečerního snímku se koná v rámci cyklu „O filmu jinak“ pod záštitou děkana Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc. Režisérka Libuše Rudinské v něm poodhaluje životní filozofii tohoto světoznámého českého fotografa. Diváci se ponoří do tajemství jeho vztahů s nejbližšími, s jeho okolím a budou také svědky událostí jeho života, a některých dramatických momentů dokonce i v přímém přenosu.
Uvedení bude přítomen hlavní aktér Jindřich Štreit i režisérka snímku Libuše Rudinská.
Na stránkách Muzea umění v Olomouci se pak můžeme o filmu dočíst (citujeme): „Film NA TĚLO byl původně zamýšlen jako pocta ke Štreitovým sedmdesátinám v roce 2016 a jeho hlavním tématem mělo být sepjetí fotografa s krajinou Sudet a jejími lidmi, kde Štreit celý život žije. Téma ale přerostlo autorku, která se díky dlouhému času stráveného přípravou a komunikací s fotografem rozhodla pro intimnější sondu do jeho života. S režisérkou pojí Štreita pětadvacetileté přátelství, a proto na tuto linku váhavě přistoupil a autorce pomalu dovolil dostat se mu pod kůži, ba přímo NA TĚLO.“
Na dokumentu, který vznikal tři roky, bude patrné plynutí času, to bude hrát zásadní roli ve vnímání příběhu, z něhož čiší místy až krutá beznaděj nad neúprosností onoho plynutí, jež bohužel nelze zastavit. Zub času poznáme nejvíce na svých blízkých, na proměně, kterou jim čas neúprosně uštědřuje. I my zde pocítíme onu nemilosrdnou pravdu o pomíjivosti a limitu našich životů a proto se film celou dobu zabývá smyslem života, tím, co po sobě chceme zanechat a pro co má smysl žít. Nejde zde ale o těžký ani nijak náročný příběh, který by diváka usazoval hluboko do sedadla. Už ze samé podstaty člověka, o kterém dokument pojednává, to ani není možné. Film je protknutý humorem a radostí ze života a právě na pozadí vážnosti nabízí příjemný intimní, místy až dechberoucí zážitek.
Fotografie jsou z premiéry filmu v Olomouci a zachycují Jindřicha Štreita s režisérkou Libuší Rudinskou. Foto: Ondřej Durczak
Těm, kdo by snad netušil, kdo je Jindřich Štreit, jsou určeny tyto řádky:
Jindřich Štreit (* 5. září 1946 Vsetín) je mezinárodně známý český fotograf a pedagog. Zaměřuje se na dokumentování života na venkově a obyvatele českých vesnic. Ženatý je od roku 1971, manželka Agnes, dcera Monika. Jeho hlavním tématem je vesnice, ale věnoval se také těžké práci v továrnách (knihy Lidé třineckých železáren, Vítkovice, Ocelový svět) a mnoha sociálním tématům o drogově závislých, handicapovaných, nevidomých, starých lidech, cizincích, kuřácích, lidech bez domova.