Přijďte se podívat na unikátní dobové fotografie vojenského opevnění v hraničním pásmu Československa

OPAVA - Institut tvůrčí fotografie a Centrum multimediální tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě organizují výstavu nazvanou ČESKOSLOVENSKÉ  OPEVNĚNÍ 1935 – 1945 NA POHLEDNICÍCH.

Vernisáž se koná v úterý 3. července 2018 v 17.00 hodin v Obchodním a společenském centru Breda & Weinstein, v Galerii Breda v prvním podlaží poblíž České pošty. Úvodní slovo pronese Doc. Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D.

Výstava velkoformátových fotografií ze sbírky pohlednic Rudolfa Dybowicze potrvá do 10. září 2018.

Zuzana Urbánková/Centrum multimediální tvorby

Doprovodný text Doc. Mgr. Jiřího Siostrzonka, Ph.D. k výstavě:

Vojenské opevnění vybudované v hraničním pásmu Československa v druhé polovině třicátých let dvacátého století je ukázkou vyspělého technického, vojenského a stavitelského umu české mladé společnosti. Prstenec téměř 10 000 objektů různého zaměření (lehké a těžké opevnění, dělostřelecké tvrze, které se lišily typem výzbroje, vybavení a velikostí osádky objektů) se stal hrdým symbolem a pýchou obranné strategie státu. Nejnáročnějšími fortifikacemi celého systému se staly plně vybavené dělostřelecké tvrze, složené z několika objektů propojených podzemními chodbami.

Projekt tzv. „Benešovy linie“ se zrodil již v roce 1934 v souvislosti s napjatou politickou situací po první světové válce a nástupem Adolfa Hitlera k moci. Jeho realizace měla chránit nejohroženější hranice republiky. V rámci Evropy nešlo o ojedinělý projekt. Francie pracovala na zajištění svých hranic již od konce dvacátých let. Zamýšlený plán rozvrhnul stavební práce do čtyř etap, z nichž první měla být dokončena nejpozději do roku 1942. Předpokládané náklady na výstavbu dosahovaly na tehdejší dobu astronomické částky deseti miliard korun.

Další osud celého systému opevnění v Československu po Mnichovu je tristní. Vysoká vojenská připravenost osádek bunkrů, jejich morální postoj bránit republiku dnes působí až dojemně. O to větší zklamání a rozčarování přineslo rozhodnutí vojenského velení opustit opevnění bez boje. Je paradoxem dějin, že ti, proti kterým se bunkry stavěly, je začali využívat k vlastním vojenským výcvikovým cílům jako přípravu na následné tažení proti Francii. Také vnitřní zbrojní vybavení bylo využito pro válečnou strategii okupantů.

V dnešních dnech si můžeme i v Opavě a okolí zásluhou nadšenců vojenské historie prohlédnout opravené betonové korpusy, vnitřní vybavení i protipěchotní a protitankový překážkový systém. Celá soustava pevností není pouze připomínkou tragického období Československa a varováním před nevyzpytatelností politických rozhodnutí, ale zároveň dokladem předvídavého politického a vojensko-strategického uvažování v historii Československa. Jaktař a Kateřinky patří k opavským předměstím, kde se dodnes nachází mnoho objektů vojenských opevnění v různém stupni zachovalosti.

A právě tato výstava zvětšených dobových pohlednic ze sbírky Rudolfa Dybowicze má návštěvníkům připomenou slavnou i smutnou historii těchto opevnění, jejich stavitelů, vojenských posádek i lidských osudů.