Černobílý i barevný svět Vladimíra Birguse v galerii Maison de la Photographie Lille

OPAVA, LILLE - Retrospektivní a také reprezentativní ukázka tvorby pedagoga, historika fotografie, fotografa a vedoucího Institutu tvůrčí fotografie Vladimíra Birguse s výmluvným názvem Flashback, Photographs 1972–2018 byla dne 6. června představena v severofrancouzském městě Lille. Navázala částečně na doposud nejrozsáhlejší půlroční výstavu Birguse ve Slezském muzeu v Katovicích a částečně také na loňskou podzimní výstavu Tak mnoho, tak málo ve výstavním sále Univerzitní knihovny v Bratislavě, složenou premiérově pouze z jeho černobílých zvětšenin.

Tentokrát byla expozice otevřena v prestižní fotografické galerii Maison de la Photographie (House of Photography) v Lille. V předešlých letech tato instituce představila celosvětově významné fotografy jako Williama Kleina (2012), Helmuta Newtona (2012) nebo Martina Parra (2014), což dokládá vysokou úroveň a prestiž galerie dramaturgicky vedené Olivierem Spilleboutem. Vladimír Birgus se v galerii představil dvěma svými tvůrčími obdobími. Jeho rané černobílé dokumentární fotografie z období sedmdesátých a osmdesátých let přinášejí osobitý a výtvarně zaměřený pohled autora. Kromě Prahy pochází řada fotografií ze zemí Východního bloku. Vladimír Birgus na svých zahraničních cestách už tehdy potkával a dokumentoval absurdity spojené především s nesvobodnými státy, k melancholicky smutným a často i alkoholem podroušeným postavičkám přidával specifické dobové reálie i oslavné symboly. Vytvářel tak skličující kontrast oficiálních politických ikon s běžným životem. Ty jsou nejvíce zřetelné v Birgusových fotografiích z manifestací, prvomájových oslav a dalších shromáždění. Husákova normalizační šeď oděvů a domů je umocněna úzkostnými pohledy fotografovaných do kamery. U jiných snímků může divák jen hádat, zda psychologický výraz člověka na snímku značí nejistotu prostého občana z toho, kdo jej vlastně fotografuje, nebo naopak jde o portrét politicky činného člověka. Černobílé snímky témat běžného života a oslav jsou v galerii příznačně vzájemně prostoupeny, protože i do života přicházely tyto politické akce v pravidelných každoročních intervalech.

Syté barevné fotografie využívající velké jasové kontrasty a ostré světlo, se zdánlivě náhodnou obrazovou skladbou s absencí základních kompozičních pravidel vyvolávají v divákovi pocity nejasnosti. Dlouholetý projekt Cosi nevyslovitelného je podobně jako předchozí tvorba autora soustředěný na člověka. Z levicově orientovaných zemí se ale Birgus po roce 1989 přesouvá také na západ, kde ho zaujímají nově projevy konzumního světa, oblasti davové turistiky a různých způsobů naplnění volného času. V posledních letech přináší tvorba autora nové pohledy na realitu prostřednictvím monochromatických zátiší s využitím difúzního světla. Diváka například v galerii zaujme dvojice monumentálních portrétů žen. I přes vizuální a barevnou odlišnost od předchozích snímků můžeme tyto formy snadno do souboru Cosi nevyslovitelného začlenit. Poukazuje to na autorovy nekonečné variace ve vnímání a subjektivním zachycení reálného světa.

Na řadě snímků fotografovanou lokalitu nekonkretizuje, občas ale ukazuje turisticky atraktivní atributy evropských velkoměst kdesi v pozadí fotografie, ve druhém plánu.

Kurátorem expozice je pedagog a dokumentární fotograf Václav Podestát. Výstava potrvá do 26. srpna 2018.