Návštěva velvyslance Rakouské republiky v ČR Ferdinanda Trauttmansdorffa není jen společenskou konvencí

V předvečer dvacetiletí existence Rakouské knihovny v Opavě, která od podzimu 1993 působí ve velmi skromných prostorách budovy Filozoficko-přírodovědecké fakulty na Masarykově ulici, přijíždí 3. dubna na Slezskou univerzitu (SU) velvyslanec země našich jižních sousedů Ferdinand Trauttmansdorff. Jeho zájem o poznání SU má tedy plné opodstatnění.

Oživí jeho návštěva zvláště v průběhu devadesátých let frekventované kontakty opavského akademického prostředí s mnohými rakouskými partnery? Takovou otázku si kladou ti, kdo je dosud mají v živé paměti. Vznik Rakouské knihovny v Opavě, k němuž došlo v čase nástupu diplomatické mise Petera Niesnera (nynějšího velvyslance F. Trauttmansdorffa s ním spojuje i skutečnost, že oba studovali na Karl-Franzens-Universität Graz, druhém nejstarším učení v Rakousku, založeném už v roce 1585), odstartoval umně koncipovanou spolupráci, z níž těžilo nejen samotné akademické prostředí SU, ale též široká kulturní veřejnost města.

Její vrchol představovaly v listopadu 1997 uspořádané a pozornost médií přitahující „Tři dny Rakouska v Opavě“. Velvyslanec P. Niesner (o rok později se stal vůbec prvním nositelem Zlaté medaile SU) položil při jejich zahájení věnec na úvalenský hrob rodiny osvoboditele sedláků Hanse Kudlicha, ve Slezském zemském muzeu se konala výstava o historii a současnosti Rakouské národní knihovny. Na téma „Od rukopisu do kyberprostoru“ přednášel její generální ředitel Hans Marte, o problémech současného divadla referovala Hilde Haider-Preglerová, vedoucí Ústavu pro divadelní vědu Vídeňské univerzity. Rektor SU Martin Černohorský a velvyslanec P. Niesner společně v Univerzitním klubu na Dolním náměstí zahájili výstavu fotografií Ericha Lessinga Politická reportáž, na koncertě ve Sněmovním sále minoritského kláštera vystoupili violoncellista Florian Kitt a klavíristka Rita Medjimorec.

Sérii vědeckých, uměleckých a informačních pořadů korunovalo trilaterální sympozium Literatura a umění v Rakousku, českých zemích a Haliči v období 1890 - 1918, na jehož uspořádání se vedle SU podílely program Aktion Česká republika - Rakousko, Rakouský kulturní ústav v Praze, brněnská pobočka Rakouského institutu pro východní a jihovýchodní Evropu, Slovanský ústav Akademie věd ČR a Polský institut v Praze. Referáty z něj (hlavní na téma vzájemného ovlivňování uměleckých elit Prahy, Vídně, Brna, Krakova, Lvova a dalších center habsburské monarchie a střední Evropy přednesl ředitel Slovanského ústavu Akademie věd ČR Antonín Měšťan, za Slezskou univerzitu vystoupil Dan Gawrecki) byly zveřejněny v časopise Germanoslavica (ročník 1998, č. 1).

V prvním desetiletí našeho století se nositelem kontaktů s rakouskou stranou vedle Rakouské knihovny, na jejíchž aktivitách realizovaných v čilé spolupráci s Rakouským kulturním fórem jsou od počátku zainteresovány historička Marie Gawrecká a knihovnice Zlatuše Vlhová a dále plejáda rakouských lektorů působících na oddělení germanistiky Ústavu cizích jazyků (ÚCJ) Filozoficko-přírodovědecké fakulty (v současné době je jí Christina Breitteger), stále více stávalo právě toto odborné pracoviště. Autorská čtení, ale též výstavy konané právě na Ústavu cizích jazyků obohacují výuku mladých germanistů, které v poslední době inspirovaly i k novým aktivitám - pravidelným veřejným setkáním s německy psanými texty (Lange Nacht der kurzen Texte) a příležitostným vystoupením studentského souboru Theatergruppe.

Před necelými pěti lety, v říjnu 2008, bylo v univerzitní aule Na Rybníčku připomenuto 15. výročí Rakouské knihovny v Opavě. Na slavnostním setkání, o jehož kulturní program se postaralo jak autorské čtení spisovatele Reinharda Kaiser-Mühleckera, tak posléze vystoupení Komorního pěveckého sboru SU, převzala iniciátorka vzniku knihovny Christine Dollinger Stříbrnou medaili SU. Stejné ocenění určené Rakouskému kulturnímu fóru bylo prorektorem pro vědu a zahraniční styky Zdeňkem Stuchlíkem předáno do rukou kulturní atašé Elisabeth Marinkovic.

Jaký bude povelikonoční pracovní program J. E. Ferdinanda Trauttmansdorffa v Opavě? Po krátkém poledním přivítání rektorem SU Rudolfem Žáčkem a dalšími představiteli SU a její Filozoficko-přírodovědecké fakulty přijme zkušeného rakouského diplomata pocházejícího ze šlechtického rodu, v jehož žilách částečně koluje i moravská krev, primátor statutárního města Opavy Zdeněk Jirásek. Na společný oběd naváže podpis smlouvy o spolupráci ve prospěch dalšího rozvoje Rakouské knihovny v Opavě a doprovodných kulturních a vzdělávacích aktivit spojených s jejím fungováním. Závěrečnou část pobytu na akademické půdě věnuje F. Trauttmansdorff osobní účasti na autorském čtení rakouského literáta Markuse Köhleho, který před studenty a dalšími posluchači uvede svůj dosud poslední titul, a to román Hanno brent vydaný v loňském roce ve vídeňském nakladatelství Milena Verlag.

Rakouská knihovna v Opavě
Rakouská knihovna v Opavě byla na SU otevřena 18. října 1993 jako jedna ze sedmi v České republice. Organizačně přísluší k Univerzitní knihovně SU. Je přístupná nejen pro studenty a pedagogy SU, ale též pro ostatní studující a vyučující škol našeho regionu a veřejnost. Její fond je zaměřen především na prezentaci Rakouska, tzn. dějiny, kulturu, umění, společnost, a jsou v něm zastoupeni nejznámější rakouští autoři. Knihy jsou řazeny ve volném výběru klasickým způsobem. Fond čítá na 7 500 svazků a obsahuje rovněž audiovizuální dokumenty. Knihovna odebírá také periodika, která jsou půjčována prezenčně. Jde např. o Profil, News, Der Standart, Die Presse, Bühne a další tituly z oblasti vědy, kultury, školství a dějin. Fond je pravidelně doplňován výběrem knih z rakouských vydavatelství a dary, které jsou zasílány ze Spolkového ministerstva pro evropské a zahraniční záležitosti Rakouské republiky.
Více o knihovně a jí poskytovaných službách ZDE.

Archivní snímek ze slavnostního otevření Rakouské knihovny v Opavě 18. října 1993. Vlevo rektor SU Martin Černohorský, vpravo velvyslanec Peter Niesner.