Blanka Fišerová se zasazuje o novou dramaturgickou linii nabídky kulturních pořadů v metropoli našeho kraje

Četné tvůrčí aktivity neprojevuje kmenová pedagožka oddělení kulturní dramaturgie Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Mgr. Blanka Fišerová jen při výuce na Slezské univerzitě; je také „hybatelkou“ ostravského občanského sdružení Upstairs, jež teď ohlašuje nový projekt a k jeho premiéře zvláště milovníky poezie zve.

V hudebním oddělení Knihovny města Ostravy se 31. května od 19 hodin uskuteční zcela výjimečné setkání s básněmi, dopisy a písněmi židovské autorky Ilse Weberové (1903-1944) pocházející z Ostravy. Autorka několika knížek pro děti tu bude představena jako talentovaná básnířka, jak ji objevil v nakladatelství Academia vydaný titul „Kdy skončí naše utrpení“ zachycující též její životní osudy od deportace do Terezína, kde se starala o nemocné děti. V roce 1944 se dobrovolně přihlásila k dětskému transportu do Osvětimi, kde její životní cesta předčasně skončila. Básně vytvořené v Terezíně se však podařilo zachovat.

O premiéru koláže z jejího díla se dramaturgicky zasadila právě Mgr. B. Fišerová. Spolu s ní budou v připravovaném scénickém čtení účinkovat Lucia Jagerčíková a Sylvie Bee (zpěv, klarinet). Večer je součástí projektu Poezie v barvách, který propojuje poezii s hudbou a představuje též nadějné mladé autory, stejně jako zájem si zasluhující knižní novinky. Jako spoluorganizátoři programu nazvaného „Čteme v barvách – Ilse“ a vyvolávajícího značná očekávání, figurují nakladatelství Academia a Nadace život umělce, oficiální partnerství pak převzala Knihovna města Ostravy, jejímž zřizovatelem je statutární město.

Verše I. Weberové se šíří také díky těm, kdo si je dodnes pamatují. „Proto jsme se rozhodli je podpořit a ukázat autorku jako obdivuhodnou antifašistku mimořádného nadání. Německy píšící básnířka je příkladem československé vlastenky, která nade vše milovala život, své blízké, děti a literaturu - vždyť si ve 20. a 30. letech dopisovala dokonce s Karlem Čapkem. Její tragický osud zůstává mementem,“ připomíná B. Fišerová.