Svůj celoživotní boj s nepřízní osudu Věra Sosnarová nevzdává. O tom, co jí připravil, mluví s těmi šťastnějšími.

Co: Osmnáct let v sibiřském gulagu
Anotace: Setkání posluchačů Univerzity třetího věku a studentů s Věrou Sosnarovou, jejíž životní osud zůstává burcujícím mementem
Kde: univerzitní aula, Opava, Na Rybníčku 1
Kdy: 12. prosince 2013 ve 13 hodin

VÍCE
Životní příběh brněnské rodačky Věry Sosnarové (1931) je zcela výjimečný. Spolu s matkou Ljubou, ruskou občankou, jež po skončení první světové války přišla s legionáři do nové Československé republiky a po druhé světové válce byla sovětskými úřady označena za uprchlici, a mladší sestrou Naďou ji v květnu 1945 násilně odvlekli z Československa. Poté prožila v nelidských podmínkách 18 předlouhých a krutých let v sovětských vězeních a gulazích. V nepředstavitelně drsných poměrech Věřina matka zemřela a obě dívky zažily kruté ponižování, znásilňování a nelidskou dřinu.

Věra Sosnarová přežila. Po 20 letech se společně se sestrou, jež ale jen nedávno zemřela, do Československa vrátila. Ani tady však neměla na růžích ustláno. Opět zde zažívala další diskriminaci a ponižování, tentokrát od krajanů, což ji bolelo ještě více. O letech prožitých na Sibiři musela dlouho mlčet. Po revoluci s ní stát, při žádosti o odškodnění za otročení v gulagu, nekompromisně „vyrazil dveře“.

Na základě vyprávění Věry Sosnarové zaznamenaného Jiřím Svetozarem Kupkou vznikla kniha Krvavé jahody. Je svědectvím o tom, jak se dokáže člověk k člověku chovat a způsobovat mu takové mučivé útrapy, nad nimiž zůstává rozum stát.

Úryvky z obsáhlého rozhovoru s Věrou Sosnarovou, který letos na jaře poskytla v Novém Městě na Moravě pro internetový magazín Žďárské vrchy Heleně Zelené Křížové, si můžete přečíst zde.