Chystá se Česko–slovensko-polská konference KNIHA VE 21. STOLETÍ, tentokrát s podtitulem „Akademické pohledy na téma budoucnost knihoven“

Profesor Ryszard Nowicki, jeden ze zahraničních účastníků opavské kenference, na setkání v polské Poznani v roce 2015. Foto: Archiv Ústav knihovnictví

OPAVA - Knihovníci, zaměstnavatelé knihovníků - manažeři knihoven, zřizovatelé knihoven, studenti knihovnictví, vyučující, vědečtí pracovníci, přátelé knihoven, čtenáři… Těm všem a dalším je určena mezinárodní konference Kniha ve 21. století, která se koná ve středu 7. února 2018 v univerzitním areálu Hradecká 17. Slavnostní zahájení je naplánováno od 9 hodin v  konferenčním sále H3. Úvodní slova budou mimo jiné patřit děkanovi Filozoficko-přírodovědecké fakulty prof. RNDr. Zdeňku Stuchlíkovi, CSc., a primátorovi Statutárního města Opavy Ing. Radimu Křupalovi.

Hlavní organizátorkou je vedoucí oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví PhDr. Libuše Foberová, PhD.. jež ke konferenci uvedla:
„Cílem konference je jak reflexe současného stavu knihovnictví u nás, na Slovensku a v Polsku, tak nárys možných scénářů budoucího vývoje. Konferencí bychom rádi vyvolali širokou diskusi, zda současný stav knihoven odpovídá potřebám společnosti a kam je nutné knihovny dlouhodobě směrovat. Formou panelové diskuse chceme zprostředkovat interaktivní výměnu názorů a zkušeností od velkých osobností knihovnictví.“

Základní otázky
Základní otázky konference zní: Chcete se poučit z jejich zkušeností a know – how? Jak hodnotí současnou situaci v oblasti knihovnictví? V čem spatřují nové příležitosti a hrozby pro knihovny?

Přijďte se tedy zapojit do neformální panelové diskuse a položit otázky zajímavým hostům. Moderovat panelovou diskusi budou Mgr. Miroslava Sabelová – ředitelka Knihovny města Ostravy a renomovaná odbornice v oblasti knihovnictví a Mgr. Emílie Antolíková, ředitelka Hornozemplínské knihovny ve Vranově nad Teplou, jinak též renomovaná odbornice na komunitní knihovnictví. Shrnutí a závěr konference přednese předsedkyně SKIP 10 Mgr. Zuzana Bornová, ředitelka Knihovny Petra Bezruče v Opavě.

Organizátory konference jsou Slezská univerzita v Opavě, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Svaz knihovníků a informačních pracovníků Moravskoslezského a Olomouckého kraje - SKIP 10 a jejími mediálními partnery Knihovna – knihovnická revue – vydává Národní knihovna ČR, DUHA - Informace o knihách a knihovnách z Moravy - vydává Moravská zemská knihovna v Brně, Čtenář – měsíčník pro knihovny - vydává Středočeská vědecká knihovna v Kladně.
Výstupy z konference budou prezentovány v médiích, zejména v časopisech Knihovna – knihovnická revue, v Duze a ve Čtenáři.

Řečníci panelové diskuse
Profesor Tomáš Kubíček je ředitelem Moravské zemské knihovny v Brně, literárním vědcem a pedagogem. Vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, pedagogicky působil na Filozofické fakultě UK v Praze a Filozofické fakultě UP v Olomouci. V letech 1996-2011 pracoval jako vědecký pracovník Ústavu pro českou literaturu AV ČR a od roku 2011 vedl katedru bohemistiky FF UP v Olomouci. Je autorem řady studií a monografií a členem oborově významných vědeckých společností a redakčních rad.

Docent Jaromír Kubíček působí na Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě. Inicioval v roce 2002 založení Sdružení knihoven ČR a do roku 2010 byl jeho předsedou. V roce 2000 mu byla udělena Medaile Z. V. Tobolky. Dlouhé roky vedl Moravskou zemskou knihovnu v Brně, zasloužil se o výstavbu nové moderní budovy a založil studium knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Řadu let aktivně působí v Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně, jímž je předsedou. Je autorem několika desítek odborných publikací a stovek studií a článků. Specializoval se na sestavování regionálních bibliografií, které redigoval v edici Bibliografie a prameny k vývoji Moravy (v letech 1974–2014 v ní vyšlo 55 svazků) a na většině z nich se podílel i autorsky. Sestavil Bibliografii k dějinám měst ČR (1997) a rozsáhlou edici Česká retrospektivní bibliografie, v níž jako hlavní autor vydal 11 svazků soupisu novin a časopisů vydávaných v českých zemích od počátku do roku 1945 (2004–2010).

Docent Richard Papík vede Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Do roku 1994 pracoval deset let v oblasti VTEI zejména jako rešeršní specialista. V letech 2002 – 2012 vedl ÚISK FF UK v Praze a v období 1994 až 2000 byl také rešeršním specialistou společnosti Medistyl. Jeho odbornou výukou i praktickou specializací jsou zejména rešeršní strategie pro vědu, výzkum a inovace, světová databázová centra, online databáze a elektronické informační zdroje. Je mj. odborníkem na techniky racionálního a rychlého  čtení.

Profesor Milan Konvit působí na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Dříve byl ředitelem Výzkumného a vývojového centra zaměřeného na rozvoj multimediálních a telekomunikačních služeb, vykonával funkci koordinátora Centra excelence pro EUR (International telecommunication union ITU, Geneva). Založil studium knihovnictví na Žilinské univerzitě. V centru jeho výzkumné pozornosti je zejména teorie komunikace, dokumentace a prezentace kulturního a vědeckého dědictví, rozvoj lidských zdrojů a věnuje se strategickým studiím zaměřeným na vývojové trendy ve společnosti. Je autorem celé řady odborných publikací, ale vydává i beletrii.

Zahraniční řečníci
Profesor Ryszard Nowicki z Uniwersytetu Kazimierza Wielkiego, Katedra Informacji Naukowej i Bibliologii, Bydgoszcz – Polská republika. Profesor R. Nowicki vede Katedru Informační studia a knihovnictví v Bydhošti na Univerzitě Kazimíra Velkého v Polské republice. Zajímá se o historii knih z poválečných let (1947 - 1955). V tomto duchu se odvíjí jeho bohatá publikační i výzkumná činnost. Věnuje se kritické analýze archiválií. V Poznani se koná každoročně oceňování knih u příležitosti Dne knihy, dne 4. 11. 2015 byla oceněna jeho kniha: Ryszard Nowicki, Rola katowickiej Zbiornicy Księgozbiorów Zabezpieczonych w powojennej ochronie zbiorów bibliotecznych w Polsce, Wydawnictwo Uniwersytetu Kazimierza Wielkiego, Bydgoszcz 2015. ISBN 978-83-8018-028-4. Stala se nejlepší akademickou knihou v roce 2015.

Profesor Dušan Katuščák je vysokoškolský pedagog a manažer. Od roku 2000 do 4. 5. 2012 zastával funkci generálního ředitele Slovenské národní knihovny v Martině. Ve Slovenské národní knihovně pracoval od roku 1968. Jako jeden z prvních v Evropě vytvořil strategii digitalizace. Inicioval vznik digitalizačního pracoviště ve Vrútkách, které je špičkové, včetně restaurování knih, dlouhodobé ochrany fondu a s linkou pro masovou digitalizaci. Oblasti profesionálního zájmu: bibliografie, knihovní věda, standardizace, digitalizace, informační politika, internetizace knihoven, dokumentace kulturního dědictví, ochrana písemného dědictví. Jeho publikační činnost je velmi bohatá. 
 
Docent Pavol Rankov působí na Katedře knihovní a informační vědy Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Zkoumá současnou informační a znalostní společnost, média a mezilidskou komunikaci. Výzkumnou pozornost věnuje dále remediaci v kultuře a zkoumá fenomén čtení.