Dny slezských univerzit v Opavě letos podruhé; workshopu o popularizaci vědeckého bádání vládla empatie

OPAVA - Prakticky jen jediný měsíc oddělil dva workshopy pořádané Ústavem historických věd (ÚHV) Filozoficko-přírodovědecké fakulty pod záštitou Konference rektorů slezských univerzit. K tomu druhému se čeští a polští historikové sešli 1. a 2. dubna, aby se zamysleli nad dnešními možnostmi prezentace a popularizace vědeckých poznatků v médiích.

Ve finiši řešení projektu „Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků ÚHV v rámci středoevropské komparace“ se však mezi oběma workshopy objevila ještě jiná vítaná aktivita. Posluchači ÚHV v březnu objeli polské partnerské univerzity ve Vratislavi, v Opolí a v Katovicích a poznali i některé pamětihodnosti jejich sídelních měst. V praxi se tak naplnila slova o tom, že Konference rektorů slezských univerzit není už jen o rektorech, ale především o akademických pracovnících šesti v ní sdružených vysokých škol a jejich studentech, jak je už při prvním workshopu koncem února akcentoval zástupce Uniwersytetu Wrocławskiego dr. Ryszard Gładkiewicz. „Poznání akademického prostředí, v němž studují naši blízcí polští kolegové, bylo víc než užitečné,“ shodli se účastníci exkurze do polské části Slezska.

Jak dubnový workshop jednoznačně prokázal, potřeby popularizace vědy a jejích výsledků jsou si historikové působící na univerzitách, ale také v knihovnách a v archivech velmi dobře vědomi. Proto hledají cesty, jak proniknout nejen do médií odborných, což se od nich ostatně očekává automaticky, nýbrž modifikovanými podobami výstupů a prezentací vědeckých poznatků i do masmédií, tedy do denního tisku, rozhlasu, televize a filmu. Třeba k posledně jmenovanému médiu byl zacílen samostatný blok tří vystoupení, v němž pohledy na spojení historie a filmu prezentovali zástupci jednání pořádajícího ÚHV a spolu s nimi Mgr. Monika Horsáková z Ústavu bohemistiky a knihovnictví, vedoucí jeho nejmladšího, ale veřejnosti už zásluhou nejednoho úspěchu známého oddělení audiovizuální tvorby.

Právě její příspěvek lze označit za modelový, protože v něm demonstrovala nadstandardní spolupráci filmařů s historiky v linii historik - filmař - historik, povýšené aktivním zapojením mladých adeptů filmové tvorby, v opavském případě posluchačů bakalářského a navazujícího magisterského studia oboru Audiovizuální tvorba. Výsledky, jež se v tomto směru daří oboru dosahovat, si zasluhují nejméně opakovanou, ne-li trvalou pozornost.

„Vděčíme za ně spolupráci s občanským sdružením PANT,“ netají Mgr. M. Horsáková, když se ohlíží za realizací dvou výukových nosičů DVD obsahujících dokumentární filmy vzniklé z natáčení s pamětníky významných historických událostí, jež je potřebné zejména ve vědomí mladších generací neustále připomínat. „Zatímco v případě prvního s názvem Sami proti zlu jsme, pochopitelně ve spolupráci s historiky, vybírali zejména osobnosti z Moravskoslezského kraje, druhá sada pěti výukových kompletů nazvaná Dějiny na vlastní kůži má již výběrem protagonistů jednotlivých příběhů celonárodní dosah,“ přibližuje Mgr. M. Horsáková, přičemž akcentuje charakter dokumentů postavených na fenoménu orální historie. Role historika se při jejich realizaci neomezuje pouze na počáteční konzultaci výběru osobnosti, ale pokračuje i po natočení snímku.

„Ke každému filmu byla zpracována historická studie, přesná metodika jeho využití ve výuce, pracovní list a naposledy soubor historických pramenů. Jak vidíte, dějepisáři na základních a středních školách, jejichž žáci a studenti jsou naší cílovou skupinou, dostávají kompletní vybavení,“ říká a připomíná generační blízkost režiséra a diváků a především aktivní účast posluchačů oboru Audiovizuální tvorba jak při samotném vedení rozhovoru s pamětníkem, jeho směrování k jedinému, předem stanovenému tématu, tak při spolupráci s dramaturgem a v partnerském přístupu při hledání konečné vyváženosti slova, obrazu a hudby dokumentu.

Jestliže byl ve vystoupení Mgr. M. Horsákové často připomínán požadavek empatie, ať už ve vzájemném vztahu historika a filmaře, nebo mladého univerzitního studenta a obvykle o řadu generací staršího protagonisty natáčeného příběhu, jmenovaná tím vystihla leitmotiv celého druhého projektového česko-polského workshopu zaštítěného Konferencí rektorů slezských univerzit. Vždyť do ní s empatií vstupovalo před více než deseti lety šest subjektů a empatie jejich vazbám nadále dominuje. A pokud se tentokrát hovořilo o možnostech prezentace a popularizace vědeckých poznatků v médiích, především v oblasti věd historických, empatii k diskusi o nich projevilo i jedno médium, jež se sice nedá považovat za masové, nicméně dál o rozšiřování rodiny svých čtenářů se bezesporu snažící. Je jím zpravodajský portál Slezské univerzity, který vám tyto řádky právě nabízí.

Projekt Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků ÚHV FPF SU v oblasti historických věd v rámci středoevropské komparace č. CZ.1.07/2.3.00/35.0037 je financovaný z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.