Mezinárodní muzikoterapeutický workshop dovedl ke konci projekt zavádění expresivních terapií do výuky

OPAVA - O posledním listopadovém víkendu zněly posluchárnami Slezské univerzity rytmický potlesk, zvuky hudebních nástrojů i hudby samotné. Pod vedením slovenského odborníka a lektora Tona Gútha se zde uskutečnil dvoudenní muzikoterapeutický mezinárodní workshop, kterého se zúčastnilo téměř třicet zájemců.

Fotoreportáž z workshopu najdete na facebooku Slezské univerzity

Podle lektora jsou kurzy určené všem, kdo mají chuť a potřebu naučit se hrát na etnoperkuse a rozvíjet tak svoji rytmiku. V případě sociálních pracovníků, učitelů a osob pracujících s dalšími lidmi se pak může zvuk a rytmus stát jakýmsi vzájemným komunikátorem, druhem jazyka, který je srozumitelný po celém světě a tedy nezná žádné hranice. Také opavský workshop postavil Tono obdobně, jakoby učil jazyk. Začíná jednoduchými hláskami a slabikami – především tleskáním, poté doplněným o pohyb, pokračuje slovy a větami vyjadřovanými různými cílenými cvičeními a končí celou zvukovou esejí, kdy se lidé sladí do jednoho rytmu a vzájemně se naučí pomocí tónů komunikovat a sdělovat si své pocity a potřeby. Než se tak stane, musí dotyčný rytmus a hudbu vnímat jako komunikaci, jako sdělení. Například při rozcvičce s kytarou reagovali frekventanti na hru tak, že na akordy a rytmus zpomalovali, zrychlovali a zastavili, až když se kytara odmlčela. V dalším cvičení se například plně oddali hudbě a snažili se ji vnímat jako svého průvodce - se zavřenýma očima (ale pro jistotu ještě v doprovodu kolegy) se pohybovali po místnosti mezi ostatními a nábytkem. Pro nezasvěceného to možná zní trochu neuvěřitelně, ale stačilo s frekventanty workshopu chvilku pobýt a sledovat je, a každý okamžitě pochopil, že tato cesta vůbec není něco nemožného.

Kurzy jsou určeny jak začátečníkům, tak zkušenějším. Základ tvoří bubnování, skrz tento jeden z nejrytmičtějších nástrojů nejsnadněji dokáže člověk proniknout do tajů řeči hudby a tónů. Než ale dokáže člověk „hovořit“ hudbou, musí sám hudbu pochopit, jak se říká nasát ji a dostat pod kůži. K tomu slouží řada postupů, od celostní muzikoterapie přes skupinové a relaxační prožitkové techniky, základy hry na muzikoterapeutické nástroje a muzikoterapeutické zpěvové techniky, až po využití etnické hudby v muzikoterapii. Jak Tono Gúth zdůrazňuje, nesmí se zapomínat ani na zohlednění specifik skupinové či individuální muzikoterapie.

Mezinárodní workshop se uskutečnil v rámci projektu „Podpora zavádění expresivních terapií do výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v MSK“ (CZ.1.07/1.2.25/01.0029), který je na Slezské univerzitě realizován od února 2012 do listopadu 2014. V rámci tohoto projektu bylo akreditováno celkem 24 kurzů, z toho 12 kurzů z oblasti arteterapie, tedy uplatňování techniky a technologie výtvarné tvorby při terapii, a 12 kurzů z oblasti muzikoterapie. Uskutečnily se i dva mezinárodní workshopy, v březnu věnovaný arteterapii a nyní věnovaný muzikoterapii.

Rytmika – slovenská etnobubnová škola, kde Tono Gúth působí, vznikla v roce 2003. Více než deset let se snaží spojovat lidi zvukem, rytmem a hudbou. Jejími kurzy prošlo už více než 10 tisíc osob v rámci 1 500 skupinových i individuálních kurzů. K výuce jsou používané různé rytmické nástroje: bodypercussion (hlas, ruce, nohy), africké bubny djembe, malé perkuse – shakers, zvonky, basové bubny surdo a dun dun, ale také kytara, flétny a další nástroje pocházející z celého světa. Bubenicko-rytmické aktivity a workshopy už zavedly lektory a bubeníky také mimo Slovensko – vedle České republiky to byla např. Francie, Německo, Rakousko nebo Finsko. Vedle toho je Rytmika pořadatelem řady setkání a hudebních aktivit, z nichž asi nejvýznamnější je WORLD OF THE DRUMS - festival perkusí, a rovněž vystupuje v televizi a rozhlase.