Odborníci z univerzity připravili pro Krnovsko návrh strategie místního rozvoje

OPAVA – Téměř sedmdesátistránkový materiál navrhující strategii komunitně vedeného místního rozvoje regionu Krnovska na programové období 2014-2020. To je výsledek práce Centra empirických výzkumů Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě, jmenovitě Mgr. Martina Stanoeva, Ph.D., PhDr. Dušana Janáka, Ph.D., a PaedDr. Miroslava Piláta, Ph.D. K nim je ale nutno připsat ještě čtvrtého autora, kterým je současný starosta obce Dívčí Hrad, jinak student doktorského studia na FVP, Mgr. Jan Bezděk.

O práci pro Místní akční skupinu Rozvoj Krnovska (MAS) nám více pověděl prvně jmenovaný, doktor Martin Stanoev.

„K vytvoření tohoto materiálu nás přizval manažer MAS Ing. Pavel Antony, který tak reagoval na předchozí univerzitní výzkumnou práci na Osoblažsku z roku 2013, která vyústila v obsáhlou studii Situační analýza socioekonomického rozvoje Osoblažska. Protože do té doby měla MAS jen dílčí statistické popisné materiály týkající se struktury obyvatelstva, vzdělanosti či například průmyslu, prvním naším krokem bylo analyzovat již hotové materiály a dokumenty z jednotlivých obcí, které nám poskytly základní pohled na stávající situaci,“ popisuje postup práce Martin Stanoev.

Dalším bylo doplnit scházející informace. Vznikly tak ohniskové skupiny a byly vytvořeny dotazníky. Na základě jejich výstupů se doplnila analytická část. „Úkolem celé aktivity bylo, abychom pomocí sociologického průzkumu, který by zohlednil komunitní hledisko, získali reálný pohled obyvatel regionu na to, kam by se měl jejich kraj ubírat. Pak se teprve začal vytvářet návrh strategie rozvoje oblasti,“ vysvětluje doktor Stanoev.

Jak už bylo řečeno, vedle dotazníkového šetření, který byl zaměřen na oblasti samosprávy, podnikatelské veřejnosti, neziskového sektoru a veřejné správy oblasti Krnovska, pracovaly na sběru informací tři tzv. ohniskové skupiny. Pod tímto názvem si můžeme představit způsob získávání dat podobně, jako je tomu zvykem v marketingu. Tedy průzkum, který v sobě zahrnuje celé spektrum různých témat a problémů, probíhá formou přímé diskuse nad daným tématem se skupinou respondentů a jeho výstupem jsou především kvalitativní data. Tyto skupiny se věnovaly oblastem Ekonomiky a rozvoje podnikání, Ochrany životního prostředí a rozvoje infrastruktury a Kvality života v obcích. Těchto diskusí se zúčastnili nejen představitelé obcí a obecních správ dané oblasti, ale také zástupci podnikatelského života, zástupci zaměstnanecké sféry či představitelé společenských organizací. Mezi významné výstupy určitě patří odmítání výstavby větrných elektráren jako “devastátora“ rázu krajiny, na druhou stranu je ale nutno připomenout, že v některých obcích jsou naopak lektrárnám nakloněni. Dalšími závěry jsou absence jednoty starostů obcí v prosazování zájmů regionu, umírání lesů v důsledku globalizačních změn i “hospodaření“ cizích společností, dnešní malá podpora rozvoje zemědělství v tradičně “zemědělském“ kraji, aktuální rušení vlakového spojení Ostrava – Jeseník či nedobrá infrastruktura živnostenských aktivit především v menších obcích.

Místní akční skupina Rozvoj Krnovska (MAS) je obecně prospěšnou společností, otevřeným partnerstvím všech zájemců o členství ze soukromého, neziskového a veřejného sektoru s trvalým pobytem, sídlem, aktivitami či dislokací na území MAS, a kteří se chtějí podílet na naplňování cílů MAS. V současné době sdružuje 24 obcí s 17 356 obyvateli a 46 dalších členů. Od loňského roku je členem také město Krnov, kde klesl počet obyvatel pod hranici 25 tisíc. Území MAS (o rozloze 529,88 km²) se nachází v severní část bývalého okresu Bruntál, který je zároveň severovýchodním výběžkem Moravskoslezského kraje se specifickými podhorskými a horskými podmínkami. Severní strana území MAS je tvořena státní hranicí s Polskou republikou, dále MAS sousedí s okresy Jeseník,  Opava a na jihu s nově vytvořeným správním obvodem obce s rozšířenou působností městem Bruntál. zdroj: web MAS Rozvoj Krnovska

„Jak se ukázalo, konkrétních problémů a návrhů na zlepšení situace života měli občané více než hodně a některé byly i protichůdné,“ konstatuje doktor Stanoev. Poukazuje tak na fakt, že průzkum opravdu zabíral široké spektrum otázek. Shrneme-li tyto výstupy obou zjišťovacích metod, vychází nám, že za největší problémy oblasti jsou považovány nezaměstnanost, špatná komunikační dostupnost, nedostatečná technická infrastruktura a stárnoucí populace spojená s migrací mladých obyvatel.
„Pro nás to byla mimořádně zajímavá práce, už proto, že tento region a jeho mikroregiony mají svá specifika a pro nás, jako výzkumníky, bylo zajímavé i jejich poznávání. My jsme se snažili, abychom na základě zjištěných indicií vytipovali oblasti, kde je rozvoj možný a definovali v tomto směru nějaké cíle. Také jsme museli zohlednit požadavky zadavatele, požadavky např. Evropské unie na dlouhodobou udržitelnost, sociální rozvoj a další hlediska,“ vysvětluje Martin Stanoev s tím, že vlastní návrh strategie má jedenáct stran, ale společně s dalšími materiály, které univerzitní tým získal, je cenným souborem vypovídajícím o řadě skutečností i o tom, jak svůj kraj vidí samotní obyvatelé obcí.

Materiál samozřejmě nezapadl někam do šuplíku. „V současnosti se dopracovává strategická část – především se k daným opatřením a cílům dopracovávají měřitelné indikátory. Připravuje se rovněž zpracování implementační části dokumentu, která však zatím s ohledem na stále neschválené operační programy byla spíš ve “spící fázi“. Nyní jsme našli člověka, který bude výše zmíněné zpracovávat,“ říká k aktuálnímu stavu dokumentu manažer MAS Pavel Antony a doplňuje, že o všem se samozřejmě bude mluvit na pracovních skupinách a při veřejném projednání dokumentu. Nakonec celý dokument bude schválen na jednání Pléna MAS tvořeného všemi partnery MAS.
K čemu to všechno vlastně je? Odpověď na tuto otázku je jednoduchá. Aby kdokoli mohl získávat dotace pro rozvoj čehokoli, musí mít k tomu náležité podklady. A pro územně správní orgány, případně organizace pracující například v oblasti turistického ruchu či komunitního rozvoje, je důležitým dokumentem strategie dalšího rozvoje. Zkrátka materiál, který reálně popisuje plány a možnosti toho, co by se mělo v místě změnit, upravit, vybudovat. Krnovsko je regionem s řadou specifických problémů, vycházejících z jeho zeměpisné polohy, velkého procenta občanů v seniorském věku a nutné péče o ně, malého zájmu turistů i absence významných podnikatelských a průmyslových společností. To vede k vylidňování obcí, odchodu mladých jinam, potažmo ekonomické neatraktivnosti pro živnostníky a podnikatele. Je to do jisté míry určitý kruh. Proto se možnost získání dotačního titulu pro rozvoj zdá být velmi důležitá. Třeba velkou naději si region dává v rozvoji turistického ruchu, potenciál zde určitě je. Proč jezdit do lidmi prakticky nedotknutých mís a hor až někam do Rumunska, když je máme právě tady?

„Strategie je dokument mapující celé území MAS Rozvoj Krnovska s jeho příležitostmi, hrozbami, slabými, silnými stránkami. Zkrátka vystihující celé území ve všech relevantních oblastech rozvoje území. Důležitý na dokumentu je i konsensus místní komunity na stanovených cílech, opatřeních, oblastech rozvoje území. Takto blízko lidem zpracovaný dokument rozvoje na tomto území dosud nebyl,“ konstatuje manažer MAS. Podle něj má práce na takto složitém dokumentu vždy dvě roviny – tu odbornou, předpokládající znalosti daného území vč. rizik, příležitostí, atd. a samozřejmě expertní, která dá odborným údajům vzhled, podpoří je o vědecké argumenty a nástroje, a také zařídí, aby byl dokument v souladu se závaznou metodikou. „Mohu s díkem konstatovat, že experti – tudíž lidé ze Slezské univerzity se velmi rychle s daným úkolem sžili, byli jakožto facilitátoři jednotlivých fokusních a pracovních skupin tvůrčí a pro mnohé účastníky inspirativní v nápadech,“ doplňuje ještě Pavel Antony, který věří, že tímto spolupráce MAS s univerzitou nekončí:
„Věřím, že po pozitivních zkušenostech při revidováni analytické části a zpracování strategické části komunitně vedeného místního rozvoje nám v případě potřeby jako první přijde na mysl navázat spolupráci právě s lidmi ze Slezské univerzity. Ještě jednou bych tímto chtěl poděkovat celému kolektivu lidí z Centra empirických výzkumů za kvalitně odvedenou práci, která, troufám si říci, jde na tomto dokumentu vidět.“