Výklad o mýtech vrcholného a pozdního středověku ukázal, že středověk v našich představách o něm trvá

Zastřešující název Impérium vrací úder zvolili pro společné veřejné vystoupení uspořádané 16. ledna v rámci projektu Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků v oblasti historických věd v rámci středoevropské komparace tři znalci středověkých dějin. Jak se hned v úvodu ukázalo, jeho obsahem se stal mýtus a jeho role ve vrcholném a pozdním středověku. Mluvilo se o husitství, ale nejen o něm.

Mgr. Martin Čapský, Ph.D., z Ústavu historických věd (ÚHV) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, na jehož půdě je citovaný evropský projekt řešen, zvolil pro svůj výklad výstižný titul „S husou za pasem“ a podtitul „Obraz husitů mezi úděsem a karikaturou“, PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D., z Husitského muzea v Táboře a z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jej pojmenoval „Zrcadlo revoluce“ a poukázal v něm na sebepředstavy a mýty husitství v obrazových pramenech a konečně dr Wojciech Dominiak z Opolské univerzity jej uvedl vymezením „Schizmatický král versus apoštol Litvy; paralely konfliktu Polska a Řádu německých rytířů“ (všichni přednášející na snímku). Takto předem avizovaná témata přivedla do malého sálu Kulturního domu Na Rybníčku za doprovodu jejich učitelů dějepisu zvláště středoškoláky, kteří jeho prostor zcela naplnili, a ti z nich, kdo vydrželi až do konce a navíc dokázali všechna vystoupení (jedno bylo předneseno polsky) pozorně sledovat, si odnášeli celou řadu cenných poznatků.

„Jaká vůbec byla v období, o němž je řeč, média? Obrazy, kazatelé a manifesty,“ vypočítal M. Čapský a vysvětlil, jak diametrálně rozdílnými způsoby je možno interpretovat symboliku husitství a jak toho tehdejší propaganda husitů i jejich odpůrců uměla, každá přirozeně pro své cíle, velmi dobře využít. „Přesto se dnes stále zřetelněji ukazuje, že např. známá liška ryšavá jako pejorativně vnímaný přívlastek Zikmunda Lucemburského neobstojí při pohledu na státnické kvality jeho nositele, v tomto směru vysoce schopného pokračovatele díla Karla IV.,“ konstatoval M. Čapský.

Také jeho kolega Z. Vybíral zůstával prezentací, v níž se zaměřil na objasnění atributů vyvolení Jana Husa či Jana Žižky k božskému poslání ve vybraných obrazových pramenech, povětšinou v Čechách; zato W. Dominiak zavedl posluchače severněji od nich a své téma rozvinul do časového období 1311 - 1418. Mimo jiné demonstroval odlišné pohledy na krále Vladislava II. Jagella i konflikt mezi Polskem a Řádem německých rytířů, který v létě 1410 vyvrcholil bitvou u Grunwaldu. „Je fascinující sledovat obraz tohoto sporu, jak ho podává mluvčí polské strany Paweł Włodkowic, rektor krakovské univerzity, a na druhé straně dominikán Jan Falkenberg považující slovanské území za svatyni pohanství, proti níž je potřeba válku ve jménu Krista vést,“ uvedl W. Dominiak.

V publiku si tak zřejmě několik dříve narozených účastníků na konci zajímavého setkání s podstatně mladšími historiky uvědomilo, jak začasté zkresleného obrazu středověku se jim dostalo v době jejich školních let. „Nové poznatky mohou přibývat a taky přibývají doslova každým dnem. O to víc oceňuji, že se nám je Ústav historických věd snaží touto atraktivní formou zprostředkovat,“ potvrdil cestou domů jeden z nich.

Cyklus přednášek v rámci v úvodu zmíněného projektu bude pokračovat. Jak posluchačům oznámil doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D., vedoucí Ústavu historických věd a garant projektu, za dva měsíce přijde na řadu problematika období 19. století.

Fotoreportáž najdete ZDE.

Akce byla realizována v rámci projektu Popularizace VaV histor. věd (č. CZ.1.07/2.3.00/35.0037) financovaného z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.