Projekt umožnil potřebný posun výuky oboru Lázeňství a turismus blíže praxi a učinil ji pružnější
OPAVA – Možnosti vzdělávání v profesně orientovaném studijním oboru Lázeňství a turismus. To byl název odborné konference, kterou ve dnech 14. a 15. listopadu připravil Ústav gastronomie, lázeňství a turismu Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v zasedací místnosti restaurace Vesna. Konference představovala jednu z klíčových aktivit realizovaných v rámci závěrečné fáze projektu operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost „Tvorba studijních materiálů a pilotní realizace vzdělávacích kurzů jako základ inovace studijního oboru Lázeňství a turismus“ (reg. č. projektu CZ.1.07/2.2.00/15.0177).
„Po ukončení prvního cyklu bakalářského studia na Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu (ÚLGT) jsme získali určité zkušenosti, které jsme se rozhodli promítnout do struktury studijního plánu oboru Lázeňství a turismus. Hlavním motivem byla snaha inovovat strukturu vyučovaných předmětů tak, aby studijní plán profesně orientovaného oboru byl koncepčně více spjatý s potřebami budoucího uplatnění našich absolventů a umožňoval vyšší míru flexibility v profesích, pro něž posluchače připravujeme,“ řekla mimo jiné v úvodním slovu Ing. Eva Vavrečková, Ph.D., vedoucí ÚLGT a současně hlavní manažerka projektu. V rámci svého vystoupení seznámila účastníky konference s hlavními důvody toho, proč se před třemi roky rozhodlo o přípravě a následné realizaci projektu.
Mezi hlavními úkoly, které před řešitelským týmem stály, byla kromě inovace výukových předmětů hlavně tvorba studijních materiálů, jež se praxí, ale rovněž úvodní analýzou stávající situace ukázaly jako prioritně chybějící. Navazující aktivitou pak byla organizace pilotních vzdělávacích kurzů a podpora přípravy a realizaci turistických produktů – forvaitových zájezdů, uskutečněných hlavní cílovou skupinou, a to studenty pod vedením vyučujícího odborných předmětů.
Plnění veškerých činností v jednotlivých fázích projektu měl na starost realizační tým pod vedení Evy Vavrečkové, který tvořila řada odborníků působících jak v rámci Slezské univerzity, tak mimo ni. Velmi důležitými spolupracovníky při realizaci projektu byly partneři – konkrétně Lázně Teplice nad Bečvou, a.s., a Priessnitzovy léčebné lázně, a.s., Jeseník. O koordinaci klíčových aktivit projektu se starala Ing. Jana Stuchlíková a nad finanční stránkou projektu bděly Jana Hájíčková a Ivana Volná.
Konference se stala nejen představením toho, co se podařilo, ale také významným diskusním fórem. Jednotliví tvůrci výukových materiálů postupně představili jednotlivé studijní materiály, uvedli, jaký přístup k tvorbě opor zvolili, a demonstrovali úskalí, s nimiž byla tato práce spojena. Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc., zdůraznil, že současný přetrvávající systém výuky na českých vysokých školách nepovažuje za nejlepší a při tvorbě skript se inspiroval v zahraničí: „Snažil jsem se o vytvoření moderního materiálu, který by byl nejen dostatečnou učební pomůckou, ale též studenty motivoval k přečtení a zájmu o problematiku,“ konstatoval mimo jiné. V podobném duchu o tvorbě nové koncepce výukových opor a skript mluvili i další tvůrci. Např. Ing. Pavlína Sonnková se věnovala výuce předmětu Oblasti cestovního ruchu v ČR, doc. RNDr. Pavol Plesník, Ph.D., se zamyslel nad aplikací výuky geografie cestovního ruchu na bakalářském stupni vysokoškolského studia, Ing. Petr Janík přiblížil význam a pojetí výuky obecné i aplikované informatiky v oblasti lázeňství a Václav Šmach popsal činnosti spojené se zaváděním kurzu sommeliérství. Také Mgr. Alexandr Burda zohlednil při své práci hlavně poznatky z praxe: „Je smutné, že dvacet let po revoluci nám stále v restauracích nabízí „jen“ bílé a červené víno nebo kávu picolo či turka. Podobné poznatky nás vedly k inovaci některých stávajících a zařazení nových předmětů do výukového programu,“ popisoval práci na projektu Mgr. Burda a následně některé z nich představil. Jedná se zejména o kurzy sommeliérů, barmanů a baristů či kurzů etiky a etikety, ale také o tematické bloky zaměřené na problematiku regionální kuchyně, sezónnost surovin aj. Jeden z kurzů – kurz baristů – představil jeho absolvent, student Lukáš Kramný.
Studenti dostali prostor na konferenci vícekrát. Na téma jak se připravoval zahraniční zájezd hovořili Vendula Reichová, David Soukal, Eva Červinková a Kristýna Zetková, současní posluchači ÚLGT, kteří se aktivně zapojili do realizace jedné z klíčových aktivit projektu.
Fotoreportáž z konference najdete na facebooku Gastrocentra Slezské univerzity |
V rámci aktivit ústavu je prioritně uskutečňována výuka v rámci prezenční formy studia, čemuž odpovídala organizace tematicky zaměřených akcí, na něž se ve svém vystoupení zaměřil externí spolupracovník ústavu Mgr. Pavel Skácel, který účastníkům konference představil sérii přednášek věnovaných vztahu geografie cestovního ruchu a gastronomie.
Vedle odborných materiálů vznikly i takové, jež studenty podporují při získávání adekvátního komunikačního základu v cizím jazyce. PhDr. Zdeňka Jirásková tak představila kolegům skripta Komunikace v německém jazyce v oblasti gastronomie, lázeňství a turismu. Kromě cizojazyčné komunikace jsou studenti postupně vybaveni odbornými znalostmi potřebnými pro práci s personálem – základním vstupem spojeným se znalostí základních rysů pracovně-právních vztahů se stala studijní opora pro pracovní právo, kterou představila Ing. Hana Eschingerová.
Vedle vysoké odbornosti příspěvků v diskusích nad jednotlivými materiály je třeba zdůraznit ještě jeden úctyhodný moment, s nímž se často nesetkáváme. Realizátoři projektu vyzvali studenty jako hlavní cílovou skupinu k evaluaci studijních materiálů a rovněž k hodnocení změn spojených s inovací oboru Lázeňství a turismus. Kromě pravidelných detailních evaluací zasílaných v rámci jednotlivých monitorovacích zpráv vyzvali realizátoři projektu k souhrnnému hodnocení vytvořených studijních materiálů přímo studenty. Na konferenci se jménem studentů ujala slova posluchačka třetího ročníku oboru Lázeňství a turismus Barbora Maleňáková a přítomným popsala klady i zápory učebnic tak, jak je vidí studenti, tj. uživatelé.
„Na konferenci jsme pozvali nejen ty, kdo na projektu přímo pracovali, ale také odborníky a spolupracovníky, kteří se na jeho realizaci bezprostředně nepodíleli, ale vystupovali v pozici garantů zaštiťujících plnění stanovených klíčových aktivit. Kromě toho jsme přizvali další spolupracující externisty, kteří spoluorganizují část výuky studentů, v níž se učí podnikání v oboru,“ řekla k rozpravě Eva Vavrečková. Zástupci Místní akční skupiny Slezské Opavsko Ing. Jiří Krist a Petr Chroust představili problematiku regionální značky kvality, jež by měla zvýraznit krajovou tradiční gastronomii a přispět k rozšíření povědomí obyvatel i zájmu návštěvníků o rozvoj dané lokality. Za velmi zajímavý a koncepčně vhodně zařazený příspěvek lze považovat vystoupení Ing. Michala Motyčky, manažera Hotelu U Zlaté studně v Praze, který se ve svém vystoupení věnoval praxí podložené problematice ekonomické efektivnosti provozu hotelů a restaurací.
V rámci programu konference byli její účastníci seznámeni s vybranými hodnotami, jak je ukázal monitoring projektu.
Závěrečné slovo konference na sebe opět vzala hlavní manažerka Eva Vavrečková. Připomněla, že tři roky úsilí neprovázely jen příjemné pocity dobře odvedené práce. Objevily se také momenty, které průběh činností komplikovaly, např. legislativní změny projektových pravidel v průběhu jeho realizování či nepochopitelné podmínky, kdy se musela za cenu zvýšeného pracovního zatížení řešitelů vypisovat řada výběrových řízení i na takové položky, jako jsou kancelářské potřeby. Konstatovala však, že kladné momenty spojené s realizací projektu převyšují a základní cíl, tj. vyšší míra provázanosti oboru Lázeňství a turismus s odborně-profesní sférou, se daří a přispívá k flexibilitě absolventů při jejich uplatnění na trhu práce. Lze proto předpokládat, že i do budoucna bude ústav vážně uvažovat o zapojení do dalších projektů obdobného charakteru.