Kandidáti na funkci rektora Slezské univerzity se představili akademické obci

OPAVA – Na půdě Slezské univerzity se 2. října konalo veřejné zasedání Akademického senátu Slezské univerzity v Opavě, jehož jediným programem bylo představení kandidátů na post rektora Slezské univerzity pro nadcházející čtyřleté období 1. března 2015 – 28. února 2019. Den před prvním uvedeným datem vyprší mandát stávajícímu rektoru Slezské univerzity prof. PhDr. Rudolfu Žáčkovi, Dr., který tím naplnil zákonné podmínky a již nemůže bez přerušení znovu kandidovat.

V rámci vyhlášení voleb kandidáta na rektora SU byly v řádném termínu podány dva návrhy:

prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc.,
v současnosti primátor Statutárního města Opavy, jinak působící na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě. Prof. Jirásek již funkci rektora vykonával v období od 1. března 2001 do 28. února 2007.

prof. Ing. Daniel Stavárek, Ph.D.,
v současnosti zastávající funkci proděkana pro zahraniční styky Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné a působící na tamní Katedře financí a účetnictví. Prof. Stavárek na funkci rektora kandiduje poprvé.

Oba kandidáti nejprve představili svůj program, s nímž o post rektora usilují. Své vize rozdělili do několika základních oblastí, které poté blíže specifikovali a naznačili, jakými cestami se hodlají v případě svého zvolení vydat k jejich naplnění.

Prof. Stavárek, který se podle losu představil v Opavě jako první a v Karviné jako druhý, nabídl program o pěti bodech: Hospodaření a efektivnost, Kvalita vzdělávání, Podpora vědy a internacionalizace, Rozvoj a image univerzity a Role rektora a rektorátu. Jeho protikandidát prof. Jirásek svůj program specifikoval do sedmi bodů: Základní koncepční záměry, Oblast studia, Věda, výzkum, zahraniční styky, Oblast rozvoje, Oblast financování, Organizace a řízení a Oblast sociální a kulturní.

Jak to bývá, v řadě konkrétních bodů byly názory obou kandidátů podobné, i když je každý prezentoval trochu jinými slovy, v některých se názory a vize lišily. Takovým momentem byla třeba otázka personálního obsazení rektorátu a jeho celkové ekonomické zatížení pro univerzitu. Větším kritikem stávajícího stavu rektorátu jako jediné nevyučující a nevědecké složky univerzity byl prof. Stavárek. Naopak jeho konkurent vzrůstající počet pracovníků a tím i nákladů rektorátu obhajoval vznikem nových celouniverzitních pracovišť. Podobně rozdílný názor prezentovali oba i v otázkách pozitivní prezentace Slezské univerzity na veřejnosti a v médiích. Většinou ale panovala mezi oběma kandidáty na rektora relativní shoda. Ta se týkala názorů na vliv připravovaného zákona o vysokých školách na univerzitu, na její financování v dlouhodobějším horizontu, na vědecké aktivity a spolupráci se zahraničními vysokými školami či vytváření podpůrných fondů pro studenty v nouzi nebo stipendia pro studenty ze zahraničí.

Ve druhé části setkání pak oba kandidáti odpovídali na řadu dotazů členů Akademického senátu SU, zaměstnanců, akademiků i studentů. Právě zde dostávali konkrétní otázky na konkrétní detaily svých programů, mezi nimi také třeba dotazy na věkové složení budoucího vedení univerzity - posluchači se dozvěděli jediné konkrétní jméno, a to od prof. Stavárka, který by do svého týmu chtěl Dr. Tomáše Gongola, postup řešení neodpovídajícího ekonomického zatížení univerzity rektorátem, na představy o lepší motivaci akademických a vědeckých pracovníků univerzity, vztah kandidátů k Asociaci studentů a přátel Slezské univerzity, názory na úvahy o slučování vysokých škol v kraji či právě k prezentaci univerzity. Zajímavá byla třeba výzva, aby oba představili Slezskou univerzitu v cizím jazyce - toho se prof. Stavárek zhostil skvělou angličtinou, zatímco prof. Jirásek přestavil univerzitu karvinské akademické obci v ruštině - či nastínili, jak se jejich nástup do funkce promítne do života “obyčejného“ studenta. Padlo i několik dotazů osobního charakteru či žádost o vysvětlení v médiích zveřejněných příjmů prof. Jiráska. To však byla spíše výjimka, naprostá většina otázek a odpovědí se týkala budoucího života Slezské univerzity. Důležité je, že na své konkrétní otázky dostávali tazatelé od obou kandidátů konkrétní odpovědi, opět v řadě případů velmi podobné. I proto jedna si jedna z tazatelek nechala vysvětlit, jaký je rozdíl volebních plánů obou kandidátů. Odpovědí jí bylo, že základním rozdílem jsou priority, tedy různé rozložení důležitosti řešení jednotlivých oblastí.

Jak kandidáti na post rektora Slezské univerzity zaujali zejména členy Akademického senátu SU (právě oni budou volitelé tajné volby), se ukáže už za dva týdny, kdy se podle platného volebního řádu v týdnu od 13. října do 17. října uskuteční první a ještě stejný den případné druhé kole volby (to z důvodu, že v prvním kole nezíská ani jeden z kandidátů nadpoloviční většinu). Nerozhodne-li ani jedno z těchto kol, třetí kolo volby bude na programu o týden později. Pokud se nepodaří zvolit kandidáta ani poté, volba kandidáta na funkci rektora SU se ruší a musí být vyhlášena znovu od začátku.

Zvolený kandidát ale ještě nemá úplnou jistotu, že se skutečně stane rektorem Slezské univerzity. Na návrh Akademického senátu SU je musí do funkce nejprve jmenovat prezident České republiky a teprve poté při následné slavnostní inauguraci převezme insignie své funkce – rektorský řetěz a rektorské žezlo.