Rudolf Michalský pracoval pro opavský Ústav ošetřovatelství od jeho počátků. Kolegům teď bude velmi chybět.

OPAVA - Svou pomoc novému oboru přislíbil doc. MUDr. Rudolf Michalský, CSc., ještě dříve, než opavský Ústav ošetřovatelství vznikl. Od podzimu 2006 tu pak přednášel předměty Anatomie, Fyziologie a Ošetřovatelská péče o nemocné v chirurgických oborech, vedl řadu bakalářských prací a čile publikoval. Datem 18. října vše uvedené patří minulosti.

Toho dne nad ním zvítězila těžká nemoc, s níž bojoval po dlouhých 13 let. Rodák ze Lhotky u Ostravy (1951) absolvoval po maturitě Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a poté dostal umístěnku do Mostu, kde působil na chirurgickém oddělení tamějšího Okresního ústavu národního zdraví. Na počátku osmdesátých let přesídlil do našeho regionu a na dvě desetiletí spojil jako chirurg svou praxi s dnešní Fakultní nemocnicí s poliklinikou v Ostravě. Na konci tohoto období (1998) obhájil kandidátskou práci na 1. chirurgické klinice Lékařské fakulty Univerzity Palackého. První roky nového století jej pak zavedly na III. chirurgickou kliniku Fakultní nemocnice v Praze-Motole, aby se poté natrvalo vrátil do Moravskoslezského kraje. Od roku 2003, kdy se na 1. chirurgické klinice 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy habilitoval, pracoval na chirurgickém oddělení Nemocnice s poliklinikou v Karviné-Ráji a tuto praxi posledních osm let kombinoval s pedagogickou činností na Slezské univerzitě.

Těžko lze vyjádřit, co pro Ústav ošetřovatelství zprvu Filozoficko-přírodovědecké a posléze Fakulty veřejných politik znamenal. „Mám-li charakterizovat jeho přínos našemu pracovišti, musím jen potvrdit, že zejména v posledním období byl doslova jeho pilířem. Bez něj bychom na ohroženou akreditaci oboru Všeobecná sestra nedosáhli,“ konstatovala vedoucí Ústavu ošetřovatelství PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D., která se s doc. R. Michalským poznala už před více než 30 lety. „Byl nezpochybnitelnou autoritou a dovedl, když to bylo třeba, ve prospěch svých pacientů i zvýšit hlas,“ vzpomíná na konzilia, jichž se za jeho vedení zúčastnila.

„Navázané kontakty se vznikem nového vysokoškolského pracoviště v Opavě ještě upevnily. Když přijel přednášet nebo zkoušet, přišla s ním na ústav jiná energie. Málokdo by poznal, kolik sil mu nemoc ubírá, díval se vždy s plným optimismem dopředu a těšil se z každého, jakkoliv drobného úspěchu v postupném úsilí o další rozvoj oboru, jehož byl v posledních měsících garantem,“ hodnotí J. Haluzíková spolupráci s doc. R. Michalským. „Přesto si dobře uvědomoval, že žije přítomným okamžikem a pokaždé se snažil být Ústavu ošetřovatelství maximálně prospěšný,“ dodává.

Publikační aktivity doc. R. Michalského by vydaly na samostatný text, ale také v této oblasti usiloval především o to, aby se výstupy staly užitečnou pomůckou pro posluchače. Tak lze uvést Kapitoly z obecné chirurgie pro studující ošetřovatelství (2008, spolu s I. Volfovou), Kapitoly z obecné traumatologie, traumatologie končetin a první pomoci pro studující ošetřovatelství (2009), titul Chirurgie břišní stěny, trávicí trubice a nitrobřišních orgánů pro studující ošetřovatelství (2010) i dva elektronické učební výstupy Cévní chirurgie pro studující ošetřovatelství a Hrudní a plicní chirurgie. Onemocnění mléčné žlázy (oba vydané Slezskou univerzitou v roce 2013). V odborném periodiku Rozhledy v chirurgii publikoval v roce 2009 společně s J. Haluzíkovou příspěvek k problematice léčení seniorů na okresním chirurgickém oddělení, s D. Míkou vydal na Slezské univerzitě v Opavě práci Urologie pro studující ošetřovatelství (2011).

„Vždy říkal, že pro něj je nejdůležitější přečkat zimu,“ připomíná vedoucí opavského Ústavu ošetřovatelství a naznačuje, že v případě té letošní, která ještě nezačala, se to už nepodaří. Vyznavač cestování, milovník hor žijící v podhůří Beskyd a jízdy na kole se vydal na cestu, z níž není návratu. „Když jsem ho naposledy den před smrtí navštívila, viděla jsem, že už se svou nemocí zůstává sám,“ přiblížila J. Haluzíková.

Velkou mezeru, jež jeho odchodem na Ústavu ošetřovatelství zůstává, nebude snadné zaplnit. Dokázal totiž často pracovat i na úkor rodiny; vždyť si uvědomoval, že výkon jeho profese je posláním a tou nejoddanější službou jak pacientům, tak studujícím. „Nezbývá, než v duchu jeho odkazu pokračovat v obtížném zadání - rozvíjet obor, pro nějž u nás tolik vykonal,“ je si vědoma ta, která mu byla na pracovišti ze všech nejblíže. „Jsem ráda, že jsme mu za to mohli poděkovat i oficiálně,“ uzavírá s myšlenkou na Bronzovou medaili Slezské univerzity, kterou doc. R. Michalský převzal při loňském zahájení akademického roku.

Vystoupení PhDr. Jany Haluzíkové, Ph.D., na smutečním shromáždění při rozloučení s doc. MUDr. Rudolfem Michalským, CSc., které se konalo 22. října:

Zarmoucená rodino, vážené smuteční shromáždění,

za celou Slezskou univerzitu v Opavě, její Fakultu veřejných politik a Ústav ošetřovatelství se v těchto bolestí naplněných okamžicích loučím s blízkým kolegou, spolupracovníkem a člověkem, jež si své okolí životními postoji dokázal zcela získat. Byl pro nás všechny velkou a naprosto přirozenou autoritou, zvykli jsme si čerpat jak z jeho odborné erudice, tak z lety nashromážděných zkušeností.

V našich srdcích a myslích zůstane uchována památka na něj jako na osobnost, která pro uchování a rozvoj studijního oboru Všeobecná sestra ve studijním programu Ošetřovatelství na Slezské univerzitě v Opavě mnoho nadstandardního vykonala. Chápal vždy správně jeho význam, a proto práci pro něj považoval za neoddělitelnou součást svého profesního naplnění. Stál v Opavě hned u jeho zrodu a v posledním období ho zaštiťoval jako nezpochybnitelný garant. Jsme si toho vědomi, a proto chceme s odhodláním, jaké pokaždé vyzařovalo rovněž z něj, v práci na rozvoji oboru pokračovat. Tak snad nejlépe uchováme jeho odkaz.

Pane docente, děkujeme a nezapomeneme.