Čestný doktorát Slezské univerzity pro světově známého ukrajinského matematika Alexandra N. Sharkovského

OPAVA - Po pěti letech udělí Slezská univerzita (SU) opět nejvyšší ocenění - jejím čestným doktorem se 19. listopadu stane ukrajinský matematik Alexandr N. Sharkovsky. Slavnostní zasedání vědeckých rad a akademických senátů tak oficiálně ukončí období, v němž si 15 let samostatné existence v podobě univerzitní součásti připomínal Matematický ústav.

V duchu tohoto výročí se nesl i Akademický den SU 2014, v jehož průběhu přednesl 30. září v někdejším kostele sv. Václava v Opavě ředitel Matematického ústavu (MÚ) prof. RNDr. Jaroslav Smítal, DrSc., projev, který v plném znění připomínáme zde.

Vybraná společnost nositelů čestné vědecké hodnosti doctor honoris causa SU začala vznikat v únoru 2001, kdy se při příležitosti připomenutí desetiletí vysokého školství v Opavě a v Karviné jejími prvními členy stali matematikové prof. RNDr. Jaroslav Kurzweil, DrSc., z Matematického ústavu Akademie věd ČR a prof. Andrzej Mariusz Trautman z Varšavské univerzity. Od té doby se tato komunita rozrostla na 12 laureátů ocenění.

„Matematické obory tradici udělování čestných doktorátů na naší univerzitě zahájily, a proto si jejich pokračovatel a současný nositel, tedy Matematický ústav v Opavě jako v pořadí třetí samostatná univerzitní součást, váží možnosti v ní pokračovat. Schválení návrhu vzneseného jeho vědeckou radou ve Vědecké radě Slezské univerzity bylo přijato s velkým uspokojením, protože v osobnosti Alexandra Sharkovského získá univerzita čestného doktora, jehož světový věhlas je již po pět desítek let naprosto nezpochybnitelný,“ konstatoval prof. RNDr. Jaroslav Smítal, DrSc., ředitel MÚ.

„Alexandr Nikolajevič Sharkovsky (s jeho jménem se je možno v odborné literatuře setkat též v přepisech A. N. Šarkovskij, případně O. M. Šarkovskii) je světoznámý matematik, zakladatel obecné teorie jednorozměrných a málorozměrných diskrétních dynamických systémů,“ představuje ukrajinského vědce prof. J. Smítal a dodává, že od publikování jeho nejznámější práce, která pojednává a koexistenci periodických orbit spojitých zobrazení intervalu, uplynulo letos právě půl století. „Zavedl v ní nové uspořádání přirozených čísel, 1, 2, 4, 8, 16, …, 7, 5, 3,“ potvrzuje ředitel MÚ.

V sedmdesátých letech se zjistilo, že toto uspořádání má univerzální charakter - ukazuje směr vývoje systémů od jednodušších ke složitějším. „Tento výsledek, a to včetně důkazů, je dnes součástí prakticky všech monografií a vysokoškolských učebnic věnovaných topologickým dynamickým systémům. Nutno uvést, že vedle původního Sharkovského důkazu existuje řada alternativních důkazů dalších autorů. Dokonce ještě dnes, po padesáti letech, se objevují nové důkazy. U zásadních výsledků to tak v matematice bývá,“ objasňuje prof. J. Smítal přínos A. N. Sharkovského poznání diskrétních dynamických systémů.

V této souvislosti upozorňuje na fakt, že jeho práce byla publikována rusky, což způsobilo, že v šedesátých letech unikla pozornosti světové odborné komunity. „Teprve o deset let později Američané T. Li a J. Yorke uveřejnili daleko slabší výsledek a přednášeli o něm na konferenci v Berlíně, kde byl přítomen také Sharkovsky. Díky tomu až tam jeho výsledky - nejen výše citovaný objev - vešly v povědomí odborné veřejnosti a pro svou hloubku a význam vyvolaly okamžitě senzaci,“ říká ředitel MÚ a zdůrazňuje, že Sharkovského práce publikované v dalších letech představují základ současné obecné teorie jednorozměrných diskrétních dynamických systémů. Tzv. Sharkovského věta a Sharkovského uspořádání jsou v různé podobě s původními nebo novými důkazy jiných autorů součástí desítek nebo spíše stovek monografií. „Původní články (vzhledem k jejich významu) jsou méně citovány jednak kvůli jazykové bariéře a jednak proto, že je daleko pohodlnější citovat monografie z pozdějších let,“ upozorňuje prof. J. Smítal.

Právě z díla A. N. Sharkovského vychází z velké části badatelský program MÚ. „Jeho výsledky způsobily, že jsem se začátkem osmdesátých let, tedy ještě před příchodem na Slezskou univerzitu, začal věnovat dynamickým systémům. Toto zaměření jsem později přenesl z Bratislavy do Opavy. Práce z teorie dynamických systémů tvoří cca 40 procent všech publikací MÚ,“ ilustruje jeho ředitel, přičemž vyzdvihuje jejich dva nejvýznamnější tematické okruhy - vybudování teorie distribučního chaosu a zásadní podíl pracovníků MÚ na realizaci a dokončení Sharkovského programu klasifikace trojúhelníkových zobrazení. „Z výše uvedeného je, jak věřím, dostatečně zřejmé, že udělení čestného doktorátu Alexandru Sharkovskému bude pro Slezskou univerzitu poctou,“ uzavírá prof. J. Smítal.