Institut tvůrčí fotografie se do třetice zasazuje o objevení díla autora, jež se zachovalo na skleněných negativech

Téma 56. ročníku festivalu Bezručova Opava - Cesty kolem světa - k takové události přímo vybídlo. Je zřejmé, že výstava fotografií legionáře Václava Balcara Návrat domů (po cestě kolem světa) v opavském Domě umění se stane ozdobou nejen zářijových svátků kultury, ale též dalších podzimních týdnů, v jejichž průběhu bude až do 3. listopadu představena.

Společně s rodinou Václava Balcara, v kurátorském týmu zastoupenou Romanou Balcarovou a Vladimírem Balcarem, ji připravily Opavská kulturní organizace a Institut tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity. Jmenovitě jsou jako kurátoři uváděni i Dagmar Hlubučková, Olga Smičková, Pavel Kerlin, Petr Rotrekl a Jiří Siostrzonek. Úvodní slovo se na vernisáži 10. září v 17 hodin pronese plk. v. v. Ing. Jaroslav Žáček.

V případě ITF jde již o několikátý projev péče o prezentaci zapomenutých či pozapomenutých fotografických děl, jejich znovuvystavení světlu, novému zpracování a zhodnocení, a to nejen odbornému, ale především tomu návštěvnickému. Pomineme-li teď výjimečný čin prof. PhDr. Vladimíra Birguse, vedoucího ITF, který se jako autorita teorie a historie české fotografie zasadil o rehabilitaci celoživotní tvorby Gustava Aulehly (1931), od poloviny padesátých let žijícího v Krnově, jsou tu dva podobné příklady, jež navíc umožňují s Balcarovou výstavou přímé srovnání. Vždyť soubory fotografií Jaroslava Charfreitága z jeho cesty do Nového světa v letech 1902-1903 a Gustava Ulricha, který na přelomu 19. a 20. století zdokumentoval Rejhotice (Reutenhau) v předhůří Jeseníků, jsou ještě do konce září vystaveny v prostorách galerie Bílého zámku v Hradci nad Moravicí.

Fotografická výpověď Václava Balcara (1892-1970) do naznačené linie rešeršní, výzkumné a prezentační činnosti ITF zcela nenásilně zapadá. Nejen pro autorovu ruskou anabázi; zájem vzbuzuje už místo Balcarova narození, nevelká obec Rtyně v Podkrkonoší, známá v Opavě, kde legionář zemřel, snad pouze díky skutečnosti, že se jméno Antonína Nývlta, vůdce selské rebelie z roku 1775, dostalo do učebnic dějepisu. „Jsem si jist, že řada opavských návštěvníků bude touto výstavou silně zasažena a navíc překvapena. Vždyť Václav Balcar byl až do roku 1970 jejich spoluobčanem a téměř nikdo o jeho pohnutém životě nevěděl,“ konstatuje Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D., zástupce vedoucího ITF a vysoce oceňuje, že unikátní soubor pořízení ze zhruba čtyř stovek skleněných negativů zůstal zásluhou rodiny neporušen.

„V dnešním dominantně vizuálním světě by nám pravděpodobně činilo velké problémy představit si prožitou realitu části legionářského tažení Ruskem za I. světové války a po něm komplikovaný návrat těch, kdo přežili, do vlasti (v případě Václava Balcara šlo v průběhu roku 1919 konkrétně o vleklý návrat ze Sibiře přes Japonsko, Filipíny, tichomořský ostrov Guam, Havajské ostrovy a Spojené státy americké - pozn. autora) z pouhé četby zápisků nebo osobního vyprávění. Proto teprve fotografie poskytují neomezený prostor a čas oddat se sledování dramatického životního příběhu prostřednictvím expresivních, ale také poetických Balcarových obrazů,“ zamýšlí se J. Siostrzonek nad vpravdě „světovou premiérou“ výstavy a katalogu, jenž k ní bude vydán.

„Fascinující fotografický román Václava Balcara bez jediné věty fabulace si obojí rozhodně zasluhuje. Katalog ho pak bude všem připomínat natrvalo,“ uzavírá J. Siostrzonek z ITF a přidává přesvědčivé osobní doporučení návštěvy Domu umění, v jehož areálu nebude navíc v rámci festivalu Bezručova Opavy unikátní výstava „Návrat domů aneb cesta kolem světa legionáře Václava Balcara“ jedinou.