Fyzikální seminář o měření mřížkových parametrů a zpracování dat bude věnován prof. Martinu Černohorskému

Na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity prof. RNDr. Martina Černohorského, CSc., dobře znají. Jak by taky ne! Když tedy přemýšleli, jak připomenout jeho nedávné životní jubileum (narozen 31. 8. 1923), nemohli připadnout na lepší myšlenku, než na jeho počest uspořádat odborný seminář. Uskuteční se 20. září.

Spolupořadateli odborného setkání (a nejen takového), na něž pozvání vystavili kolegové prof. Martina Černohorského prof. Rikard von Unge, Ph.D., prof. RNDr. Jana Musilová, CSc., a prof. RNDr. Michal Lenc, Ph.D., jsou dále jak sama Přírodovědecká fakulta (PřF) Masarykovy univerzity, tak brněnská pobočka Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF). Seminář „Měření mřížkových parametrů, zpracování dat, a nejen to“ bude v posluchárně F2 pavilonu č. 6 - Fyzika areálu PřF na Kotlářské ulici v Brně po registraci účastníků zahájen krátce před 10. hodinou a jeho moderování se ujme prof. RNDr. Bedřich Velický, CSc.

Hned v úvodu připomene životní jubileum prof. Martina Černohorského, Slezské univerzitě blízkého tím, že Brno, rodiště a po většinu času též působiště, vyměnil v devadesátých letech právě za Opavu, aby se tu i v Karviné jako první rektor zasazoval o první počiny nového vysokého učení, na jehož vzniku měl nemalý osobní podíl. S pozdravnými projevy dále vystoupí také představitelé Masarykovy univerzity, její PřF a JČMF.

Odborný program semináře začne vystoupením prof. Jany Musilové Mřížkové parametry a chvála nomogramů. Na ně naváže prof. RNDr. Václav Holý, CSc., výkladem k rentgenové krystalografii v éře synchrotronových zdrojů a laserů na bázi volných elektronů. Další přednášející přijdou na řadu po předpokládané diskusi k oběma prvním referátům a krátké přestávce. Mgr. Viktor Votruba, Ph.D., objasní, co má společného neuronová síť, genetický kód a shluková analýza, přičemž se soustředí na netradiční způsoby analýzy dat v astronomii. Prof. Michal Lenc pak nazval svůj příspěvek lapidárně Vlny a mřížky.

Další část diskuse vyústí ve vystoupení RNDr. Marie Fojtíkové, která představí dlouholeté fyzikálně-pedagogické aktivity prof. M. Černohorského tak, „jak je zblízka zažila“, a připraví tím půdu pro očekávané závěrečné slovo jubilanta. Seminář v odpoledních hodinách zakončí přátelské společenské setkání, k němuž všechny zúčastněné pozval děkan PřF doc. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr.

Akademická obec Slezské univerzity v Opavě má mezi více než pěti desítkami registrovaných účastníků z univerzit, vědeckých ústavů a poboček JČMF z Prahy, Brna, Olomouce, Ústí nad Labem, Hradce Králové a Pardubic početné a silné zastoupení. Ústav fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty bude reprezentovat prof. Ing. Peter Lichard, DrSc., Matematický ústav prof. RNDr. Jaroslav Smítal, DrSc., a doc. RNDr. Marta Štefánková, Ph.D. Svou účast navíc potvrdil dlouholetý člen akademických senátů PhDr. Artur Sommer z Ústavu cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty.

Někteří ze jmenovaných spolu s dalšími absolvovali také zatím poslední přednášku prof. Martina Černohorského na Slezské univerzitě v Opavě. V semináři Matematické analýzy se v univerzitní aule Na Rybníčku konala na počátku března 2007 a host z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF se v ní věnoval matematickým zjednodušením v díle Erwina Schrödingera (konkrétně v jeho knize Co je život?). Uvedený titul v překladu prof. M. Černohorského a RNDr. M. Fojtíkové vydalo nakladatelství Vysokého učení technického v Brně VUTIUM v roce 2004 (o dva roky později byl realizován ještě jeho dotisk).

Jde o první český překlad tří Schrödingerových spisů. Fyzikálněbiologickou práci Co je život z poloviny čtyřicátých let 20. století doplňuje filozofický esej Duch a hmota (1958) a nástin autorova životopisu K mému životu (1960). V prvním případě, jak se vyjádřil sám prof. M. Černohorský, se jedná o jeden z nejvlivnějších spisů minulého století (E. Schrödinger žijící v letech 1887-1961 je vysoce oceňován za rozhodující přínos k rozvoji kvantové fyziky, ale významně zasáhl též do dalších oblastí fyziky, především statické termodynamiky a teorie relativity - pozn. autora.).

Nebývalou šíři odborných zájmů prof. Martina Černohorského dokládá skutečnost, že na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné a posléze před zájemci z opavských univerzitních součástí vystoupil v říjnu 2006 na téma historicko-lingvistických a matematicko-fyzikálních kontrapunktů. Výklad tehdy jako jeho protagonista zakončil vedením diskuse k problematice citování pramenů.