SERIÁL: Do Opavy jsem se zamilovala, říká Martina Kostelanská z Považské Bystrice
OPAVA - Martina Kostelanská pochází ze středně velkého slovenského města zvaného Považská Bystrica, které od Opavy dělí relativně malá vzdálenost, zhruba 140 kilometrů. Maturitu získala na místním gymnáziu a nyní prvním rokem studuje obor Audiovizuální tvorba na Filozoficko-přírodovědecké fakultě v Opavě. O svém oboru říká: ,,Dává mi široké možnosti pro můj osobní rozvoj. Mám možnost učit se s technikou, sestoupit z pódia a nebýt loutkou. Mám možnost vyzkoušet věci z opačné strany“.
Měla jsem pocit, že se mi v životě otevírají další vrátka
Martina ke studiu tvůrčího oboru spěla od dětství: ,,Začalo to nevinným lepením krabic na základní škole v družině a postupně to pokračovalo až k pravidelným návštěvám Základní umělecké školy Imra Weinera Krála v Považské Bystrici,“ dodává. ,,Pravidelnými návštěvami divadelního kroužku, psaním do časopisu a dalšími podobnými aktivitami jsem se utvrzovala, že právě v něčem takovém chci pokračovat“. Slezskou univerzitu si pro svůj studijní záměr vybrala díky kamarádce, která v Opavě studuje ten samý obor. ,,Z jejích řečí mě škola a daný obor tak zaujal, že jsem to jednoduše chtěla zkusit. Měla jsem pocit, že se mi v životě otevírají další vrátka.“
Po takřka skončeném prvním semestru se nabízí i hodnocení studovaného oboru. ,,Je ještě těžké o tom mluvit. Je to zajímavé, ale předměty mě baví všechny, kromě počítačové gramotnosti, protože já se s technikou moc nepřátelím. Ať se jakkoliv snažím, vždy to udělám celé špatně. To způsobuje, že mě daný předmět nebaví,“ přiznává, že zatím obor splňuje její představy, ale dodává, že uvidí, co přijde později.
Českou republiku neberu jako zahraničí
A jaký si Martina stihla vybudovat vztah k Opavě? ,,Do Opavy jsem se zamilovala! Město i lidé mě mile překvapili. Z každé strany na mě křičí ty staré budovy, které jsou alespoň pro mě okouzlující.“ A přiznává: ,,Lidé jsou velmi příjemní. Někdy mám pocit, že mnohem příjemnější než u nás doma“. O tom, jaké má pocity ze studia v Česku, říká, že to nijak zvlášť nevnímá. ,,Českou republiku neberu jako zahraničí. Vždyť kdysi jsme tvořili jeden celek,“ podporuje názor spousty jiných studentů.
| Důvody, proč se člověk rozhodne jet studovat za hranice, mohou být různé. Vedle samotného vzdělání to může být prostá touha po poznání, jak to v cizí zemi chodí. V našem miniseriálu na stránkách inovin Vás seznámíme s některými z těch, kteří si Slezskou univerzitu v Opavě vybrali jako svou Alma Mater. Příště: Fotografie se pro mě stala nejdůležitějším prostředkem komunikace s Prahou, prozradila Margarita Kirilkina z Litvy |
Mým snem je odjet na chvíli do zahraničí. Přesněji na Aljašku
Na střední škole se Martina začala věnovat žurnalistice. ,,Měli jsme školní časopis s názvem Rozhľad, ve kterém jsme se mohli plně realizovat. Chodili jsme na různé soutěže, které se také staly motivací pro pokračování v této činnosti,“ přibližuje. ,,Celý časopis měla pod palcem paní učitelka Judita Šujanská, která nás naučila kvanta informací. Naučila nás nejen teoretické věci, ale hlavně ty praktické. V jednom čísle jsme se věnovali tématům, která neměla byt vytažená na povrch. Hlavně při práci na tomto čísle jsem se naučila, jak se nenechat odbýt, jak umět ,,vybruslit“ přes překážky, jak získávat informace“. Dodává, že aktivně se žurnalistice už nevěnuje, pouze pokud jde o školní úkol nebo nějaké práce jen tak pro sebe. A co by chtěla dělat po studiu? ,,To, kam se moje kroky budou ubírat, neumím přesně říct. Mým snem je odjet na chvíli do zahraničí. Přesněji na Aljašku. Plavit se na lodi, chytat ryby, zdolávat kopce a tvořit. A co dál, to se uvidí později“.
VIZITKA
Martina Kostelanská, 19 let, bydliště Považská Bystrica
Co ji baví: ze všeho nejvíc turistika: ,,Mým největším vítězstvím je, když zdolám další horu a můžu směřovat výš a výš“.
Co má ráda: přírodu, hory, skály, všechno živé i neživé
Co čte: Proměna od Franze Kafky, Pavel ,,Hirax“ Baričák a jeho Příběh muže nebo kniha Petr a Lucie od Romaina Rollanda
