Před deseti lety připravovanému sjezdu sběratelů a přátel exlibris Slezská univerzita významně napomohla

OPAVA - V Památníku Petra Bezruče probíhající výstava „Příběh jednoho domu“ připomíná cestu literárněvědného pracoviště Slezského zemského muzea, jež k úvaze o rozvoji opavské kultury od poloviny padesátých let 20. století návštěvníkovi nabízí řadu asociací. Patří k nim i pevné vědomí etablování univerzity v rodině kulturních subjektů Bezručova města.

Je tomu právě deset let, kdy se Slezská univerzita (SU) se značnou intenzitou podílela na přípravách v pořadí třetího opavského sjezdu sběratelů a přátel exlibris, setkání milovníků knižní značky, které jak celkovým vyzněním, tak spoluprací zúčastněných pořadatelů zůstává natrvalo zapsáno do novodobé historie kulturních aktivit, jež do města přilákaly početné příznivce výtvarného umění a drobné grafiky zvlášť.

O organizaci celostátně koncipované akce s mezinárodní účastí se Opava poprvé díky osobní podpoře úřadujícího prezidenta Spolku sběratelů a přátel exlibris (SSPE) RNDr. Karla Samšiňáka, CSc. (1923-2008), úspěšně ucházela už na podzim 1985, a to zásluhou zdejší agilní pobočky Klubu přátel výtvarného umění působící u Domu umění, součásti Městského domu kultury Petra Bezruče, a obětavě vedené známým sběratelem a znalcem exlibris RNDr. Emanuelem Opravilem, CSc. Profesí archeobotanik (1933-2005) nalezl pro ideu uspořádání sjezdu pochopení jak u tehdejšího Slezského muzea, tak u lidové školy umění řízené Mgr. Milošem Kačírkem (1935-2007), autorem mnohými sběrateli žádaných drobných tisků, mezi nimiž patřilo svébytné postavení novoročenkám E. Opravila. K opavské premiéře sjezdu bylo zkušeným výtvarníkem Zdeňkem Benešem (2009) vytvořeno logo s bezručovským motivem a tištěn sborník s obsáhlou studií o bezručovských exlibris. Hlavní náplň akce doprovázelo pět doprovodných výstav.

Zkušenosti z pořádání prvního sjezdu i skutečnost, že se po zrušení Městského domu kultury Petra Bezruče počet zainteresovaných institucí omezil na Slezské zemské muzeum a Matici slezskou, přivedl organizační výbor druhého podniku tohoto typu, jemuž předsedala PhDr. Zdenka Pfefferová, k poznání, že sjezd v roce 1997 bude užitečné zastřešit jubilejním 40. ročníkem festivalu Bezručova Opava. Sběratelé a přátelé exlibris poprvé využili prostory areálu minoritského kláštera, který byl po rekonstrukci ukončené na podzim 1989 určen pro kulturní využití. Zúčastnili se rovněž vernisáže výstavy obrazů a grafiky Jaroslava Klápště (1923-1999), nositele ocenění Fédération Internationale des Sociétés d´Amateurs d´Ex-Libris za celoživotní dílo v oblasti exlibris, a se zájmem si prohlédli další výstavy – „Svatý Vojtěch, první český Evropan“, „Matice opavská - Matice slezská 1877-1997“ (Matice slezská se u příležitosti 120. výročí vzniku stala laureátem tradiční, původně krajské Ceny Petra Bezruče, nově od roku 1995 udělované samosprávou města Opavy) a „Bezručovská exlibris“.

Nedlouho poté, kdy vedení SSPE založeného v mladém Československu už v listopadu 1918 svěřilo organizaci sjezdu Opavě potřetí, začaly přípravy setkání uskutečněného v termínu 25. a 26. září 2004. Akce se opakovaně stala součástí Bezručovy Opavy a řady jejích místních pořadatelů se navíc podařilo rozhojnit, když k Slezskému zemskému muzeu a Matici slezské přistoupily Statutární město Opava, Mendelovo gymnázium a nikoliv na posledním místě SU. Společně s primátorem Ing. Zbyňkem Stanjurou poskytl záštitu sjezdu rektor SU prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc.

Byť se četní naši i zahraniční sběratelé drobné grafiky nejvíce vyžívali ve vzájemné výměně exlibris (mezi nimi např. středoškolský učitel, vlastivědný pracovník a publicista Jiří Demel (1923-2006), první nositel Ceny města Valašského Meziříčí) ocenili též nadstandardní rozsah a úroveň konvolutu grafických listů, jenž byl k němu sestaven a tištěn a tři výstavy grafiky. V hlavní expoziční budově Slezského zemského muzea byla v době konání sjezdu zahájena kolektivní prezentace tvorby významných osobností naší grafické tvorby nazvaná Žena v české grafice se zastoupením děl Ludmily Jiřincové, Josefa Kábrta, Jaroslava Klápště, Vladimíra Komárka a Josefa Jíry, v Bezručově památníku viděli účastníci sjezdu práce nestora české grafické školy Václava Pokorného (1914-2005) a v Mendelově gymnáziu se seznámili se souborem grafik a exlibris studentů vedených Mgr. Ivanou Krystovou.

Kulturní Opavu a její bezručovský festival ke knize, knižní značce a drobné grafice nejvíce váže fakt druhé bibliofilské edice, tedy Slezských písní vydaných v roce 1909. Tou vůbec první byl Kšaft umírající matky Jednoty bratrské J. A. Komenského vyzdobený Adolfem Kašparem (1877-1934) a upravený Karlem Dyrynkem (1876-1949). Ještě dříve, než v roce 1908 vznikl v rámci Spolku českých bibliofilů exlibristický odbor, předchůdce SSPE, a než byly o rok později Slezské písně vydány, adresoval autor jejich grafické výzdoby a úpravy Vojtěch Preissig (1873-1944) Petru Bezručovi tato slova: „Písně Vaše mne znovu rozechvěly (sledoval jsem je v Besedách Času, souborného vydání Času jsem neznal), nové písně, s notou tak zachmuřenou a smutnější ještě, jímají moji mysl, i kniha bude jistě krásná!“ Dopis, z něhož jsou citována, pochází z 5. prosince 1907 a je uložen v archivu literárního pracoviště Slezského zemského muzea, tedy v Památníku Petra Bezruče.

První tři Bezručovy básně (Den Palackého, Škaredý zjev, Jen jedenkrát) byly zakladatelem časopisu Čas Janem Herbenem (1857-1936) vydány v jeho beletristické příloze v únoru 1899, Slezské číslo pak vyšlo v květnu 1903 v Knihovničce Času nákladem tři tisíce výtisků. Od prvního vydání Slezských písní v nákladu 500 výtisků se třemi Preissigovými škrabkami, tj. rytinami do křídové desky, o něž se zasadil SSPE, uplynulo v květnu 105 let.