V umělcově rodišti není žádná z jeho staveb, přesto Opava na J. M. Olbricha i díky Slezské univerzitě nezapomíná

Když byl před 55 lety v Ratibořské ul. zbořen dům, jehož přestavbu navrhl v r. 1904 pro svého bratra Edmunda, nezůstala v rodném městě J. M. Olbricha jediná jeho realizace. Škoda. Vždyť už jako student Akademie ve Vídni se v r. 1891 projektem „Stella“ zúčastnil soutěže na stavbu budovy uměleckoprůmyslového muzea v Opavě, v níž získal druhou cenu.

Realizován nebyl ani jeho návrh na úpravu Ptačího vrchu v Opavě (1889) vytvořený za působení u místní stavební firmy Augusta Bartela, ani kavárny Niedermeyer (1898) situované na roh Panské (dnešní Masarykova) a Hrnčířské ulice. A tak si jeho tvůrčí odkaz lze doma nejblíže připomenout při pohledu na kostel sv. Antonína Paduánského v Melči, který byl postaven v letech 1889-90. J. M. Olbrichovi patří jeho spoluautorství.

Pokud jde o opavské výstavy jeho díla, v pořadí druhou a zatím poslední uspořádalo před 25 lety Slezské muzeum (nyní Slezské zemské muzeum). Poté pro výrazné odborné připomenutí umělcova významu mnoho udělal Opavan prof. PhDr. Jindřich Vybíral, CSc. Proto nemohl chybět ani na konferenci Mladí mistři, kterou na počest jubileí žáků Otto Wagnera, mezi nimiž Olbrich zaujímá přední místo, před pěti lety, symbolicky v prostorách Obchodní a živnostenské komory v Opavě, stavbě jednoho z nich, Leopolda Bauera, připravilo ostravské územní pracoviště Národního památkového ústavu ve spolupráci s Ústavem historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity. V programu jednání se Olbrichovi věnovaly referáty zástupců obou konferenci pořádajících partnerů, a to Ing. arch. Nadi Goryczkové (dnes generální ředitelka Národního památkového ústavu) a PhDr. Pavla Šopáka, Ph.D. Posledně jmenovaný, dnes již docent, vedl před lety i diplomovou práci Davida Nehyby z Hrušovan nad Jevišovkou na Znojemsku, který ji věnoval tématu „J. M. Olbrich doma“.

Vraťme se však ještě krátce k Olbrichově výstavě první, tedy tentokrát o plných 110 let zpět. V Uměleckoprůmyslovém muzeu byla zahájena v únoru 1903 a představila část autorových prací z Vídně a dále jeho tvorbu z let 1900-01 vzniklou již za působení v Darmstadtu. Tyto exponáty měly podle vyjádření Troppauer Zeitung z 21. února 1903 „objasnit Olbrichovu radost z toho, jak jednoduchými prostředky lze v umění sloužit kráse. Vedle architektury dal Olbrich neomezené pole také široké oblasti uměleckořemeslných prací. Jeho práce tak reprezentují vše, co můžeme chápat pod pojmem dům v moderním smyslu.“

Co dodat? Že Olbrich, jehož jméno od roku 1990 znovu nese jedna z hlavních opavských ulic, na Náměstí Osvoboditelů našla své místo zmenšená kopie Olbrichovy kašny pro Darmstadt a busta, kterou v roce 2005 vytvořil sochař Gothard Janda (o dva roky později vydalo město publikaci Bohuslava Žárského Architekt poezie a básník secese věnovanou P. Bezručovi a J. M. Olbrichovi), nezůstal osamocen. Do plejády Wagnerových žáků patří totiž rovněž třeba Krnovan Leopold Bauer, od jehož smrti letos na podzim uplyne 75 let, nebo jiný jubilant Hubert Gessner, zemřelý před 70 lety.

Foto: Dominantou Náměstí Osvoboditelů v Olbrichově rodné Opavě je zmenšená kopie umělcovy kašny vytvořená pro Darmstadt.