Tragické události srpna 1968 znamenaly ve svých důsledcích též konec nadějí na vznik vysoké školy v Opavě

úterý 13. srpna 2013 8:10

2013-08-13 bezrucova14Rok 1870 a dvě období poválečných dějin (1945-1947 a 1968-1969) vytvářejí časový rámec snah Opavy o získání vysokého učení. Ani v jednom z uvedených případů se je naplnit nepodařilo. Až přišel rok 1989… Ale ani před 45 lety, do osudného 21. srpna, nemělo město k univerzitě daleko. I když se o ní mluvilo ještě po tomto datu, realita už byla jinde.

„Na jaře 1969 jsem maturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole v Opavě, a protože jsem uvažoval o právech, vypadalo to, že budu moci zůstat doma,“ potvrdil pamětník opavské ambice zařadit se do úzké společnosti českých vysokoškolských měst. „Nakonec jsme jeli na přijímačky do Brna, které právnickou fakultu, přestože pro ni tehdy nemělo moc vhodné prostory, získalo namísto Opavy,“ zavzpomínal po ujištění, že jeho jméno zůstane na výslovné přání v anonymitě. „Když jsem se dozvěděl, že mě nepřijali dost těsně, podal jsem odvolání, ale přišla do toho připomínka prvního výročí 21. srpna, při níž jsme s někdejšími spolužáky prošli městem ozdobeni trikolórou s černou stužkou, což nezůstalo bez pozornosti,“ dodává. Následovalo přestupkové řízení a úřední záznam, o němž byly údajně informovány i školy, na něž se účastníci symbolického protestu hlásili. „A tak se mě napodruhé v Brně zeptali už jen formálně na to, co mi říká jméno Bohuslava Martinů. Pak přišlo rozhodnutí o nepřijetí,“ shrnuje s vědomím, že nebyl sám. „Dostal jsem tedy trochu jinou školu,“ uzavírá.

Na jaře 1968 se někteří představitelé města skutečně rozpomněli na smutný zánik Vyšší školy pedagogické v Opavě (VPŠ), v letech 1953-1959 předchůdkyně Pedagogického institutu a později Pedagogické fakulty v Ostravě. Její činnost jako první vysokoškolské instituce pro vzdělávání učitelů druhého stupně osmiletých škol (6. - 8. ročník) v Ostravském kraji (ve smyslu vládního nařízení č. 66 z 21. července 1953) zahájilo slavnostní zasedání v Domě osvěty (dnes Knihovna Petra Bezruče a Okresní hospodářská komora Opava) 1. října 1953. Tehdy byla opavská VPŠ pobočkou VPŠ v Brně. Právně samostatnou se stala až na základě vládního nařízení z 27. listopadu 1953 a 1. února 1954. Místo postupného vývoje ke svébytné univerzitě se sídlem v Opavě však přišla její transformace na Pedagogický institut v Ostravě.

Prezidentovi, všem ministrům a poslancům Národního shromáždění předané Memorandum o zřízení Slezské univerzity v Opavě bylo na jaře 1968 přijato příznivě. Uvažovalo se v něm o právnické fakultě, pro niž byl vyhlédnut objekt Okresního národního výboru v Opavě na Bezručově nám. 14 (dnes Fakulta veřejných politik). „Přijel sem zástupce ministerstva školství, prohlédl si ho, ale i další budovy - uvažovaný děkanát v Domě osvěty P. Bezruče a kolejí v Domově mládeže Okresního stavebního podniku v Opavě na ul. B. Němcové - a vytvořené podmínky označil za velmi dobré,“ uvedl ve vzpomínkách doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., jeden ze členů delegace, jež memorandum předložila. Ještě na jaře 1969 ministr školství Vilibald Bezdíček prohlásil, že „plně chápe opodstatněné požadavky Opavy, které sahají daleko do minulosti, z čehož plyne do jisté míry nutnost Opavu rehabilitovat“. „Na podzim 1969 pak Opava usilovala o fakultu ekonomického zaměření, která vznikla ve druhé polovině sedmdesátých let v Ostravě jako součást Vysoké školy báňské,“ dodává doc. J. Urbanec.

Přesto šlo už pouze o labutí píseň. Nastupující normalizace chápala snahu po vzniku nové univerzity v Opavě situované mimo hlavní společenská a kulturní centra spíše jako projev nezdravého lokálního patriotismu. Ostatně již její navrhovaný název vyvolával v nejednom případě podezíravé reakce. „Slezsko zůstalo snad jen na Hynaisově oponě Národního divadla. Vždyť i taková obec Háj ve Slezsku, dějiště známých shromáždění Slezanů na památné Ostré hůrce, jednoho z nich, konaného na počest sta let od toho vůbec prvního dokonce ještě v září 1969, musela být na čas přejmenována na Háj u Opavy,“ posteskl si někdejší středoškolský adept studia na právnické fakultě v Opavě z konce šedesátých let, jemuž důsledky srpnových událostí 1968 zcela změnily původní životní představy a plány.

Foto: Budova Fakulty veřejných politik Slezské univerzity na Bezručově nám. 14 postavená ve druhé polovině prvního desetiletí 20. století jako sídlo Zemského finančního ředitelství v Opavě byla o 60 let později vyhlédnuta pro potřeby právnické fakulty.

Sdílet
TOPlist Slezská univerzita v Opavě » www.slu.cz « Copyright © 2012-2015