Konference knihovníků přinesla náměty, nad nimiž se ve sborníku referátů bude třeba znovu zamyslet

Jubilejní 10. knihovnická konference na půdě Filozoficko-přírodovědecké fakulty skončila, ale její organizátoři i početní účastníci se k ní budou ještě delší dobu vracet. Ti první poprvé při pořádání sborníku přednesených referátů, ti druzí při úvahách, jak nově nabyté informace od kolegů nejefektivněji zhodnotit v každodenní činnosti pracovišť, na nichž působí.

První reflexi záhy po ukončení dvoudenního jednání (5. - 6. února) jsme zasvětili vyzdvižení tradice těchto odborných setkání, která příslušné oddělení Ústavu bohemistiky a knihovnictví (ÚBK) zviditelňuje nejen v těch regionech, v nichž pracuje spolupořadatel konferencí, jímž je Svaz knihovníků a informačních pracovníků Moravskoslezského a Olomouckého kraje (SKIP 10), ale i jinde v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Vždyť také jedno z hlavních ohlášených vystoupení patřilo vysoce povolanému zahraničnímu hostu, vedoucímu katedry knižničnej a informačnej vedy Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.

Doc. Pavel Rankov se v něm věnoval trendům v informačním chování mladých lidí a jeho referát tak jako vůbec první plně ctil tematické vymezení ročníku Trendy rozvoje veřejných knihovnických a informačních služeb. O samotný úvod se před ním postaral PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR a předseda SKIP ČR, když beznadějně zaplněnou největší posluchárnu výukového areálu na Hradecké ulici v Opavě seznámil s výsledky prvního celostátního průzkumu dětí ve věku 9 - 14 let se zaměřením na dětskou četbu, čtenářství a vztah dětí ke knihovnám, jehož se zúčastnilo více než 1 500 dětí.

Poté ředitelka úseku novodobých fondů a služeb Národní knihovny ČR PhDr. Bohdana Stoklasová prezentovala centrální portál českých knihoven a hovořila o jeho vlivu na veřejné knihovnické a informační služby. Úvodní blok hlavních referátů uzavřel prof. Milan Konvit, vedoucí oddělení knihovnictví ÚBK, zamyšlením nad fenoménem, jaký představují digitální informační prostory.

Na něj bezprostředně navázala Mgr. Henrieta Gábrišová příspěvkem o projektu Europeana 1914-1918 ve slovenských knihovnách s podtitulem jak se digitalizuje „naživo“. „Zaujala mě také vystoupení Mgr. Marcely Trýskové, která ho symbolicky nazvala Knihovna města Ostravy pro handicap, a Mgr. Jarmily Burešové s tematikou anket, průzkumu a výzkumů služeb v Knihovně města Ostravy,“ dělí se o vlastní dojmy dr. Jana Brožovská Onderková z ÚBK. Jednání pak pokračovalo večerním studentským blokem, o jehož program se postarali posluchači knihovnických oborů ze Slezské a Žilinské univerzity. „Zajímavost jistě nepostrádal, ale vymezený čas pro něj zájem posluchačů přece jen poznamenal,“ konstatuje dr. J. Brožovská Onderková a netají, že napříště se bude zasazovat o to, aby studentská část konference provázela jednání paralelně jako jedna ze sekcí. „Tomuto rozdělení do sekcí ostatně konvenuje také celkový počet více než tří desítek přihlášených referátů, což pro účastníky představuje skutečný maraton,“ dodává.

Druhý jednací den zahájilo vystoupení doc. Richarda Papíka působícího jak na Univerzitě Karlově v Praze, tak na Slezské univerzitě v Opavě o informačních službách budoucnosti a roli knihoven v nich. „Probral v něm informační služby v kontextu informační společnosti, stratifikaci informační společnosti a informační propast a přiblížil kategorizaci a typologii informačních služeb s ohledem na elektronizaci a digitalizaci knihovnicko-informačního prostředí i celé společnosti,“ charakterizuje dr. J. Brožovská Onderková. Cení si též referátů Blanky Tauberové, vedoucí Městské knihovny Sedlčany (Děti, rodina, komunita), a Mgr. Emílie Antalíkové, ředitelky Hornozemplínské knihovny ve Vranově nad Topľou (Senioři a dobrovolnictví v knihovnách). Za představitele spolupořádajícího SKIP připomíná ředitelku Knihovny Petra Bezruče v Opavě Mgr. Zuzanu Bornovou (Automatizace neprofesionálních knihoven - nutnost či luxus?), současnou předsedkyni SKIP 10, a její předchůdkyni Janu Galášovou, ředitelku Městské knihovny Český Těšín (Možnosti literárních kaváren).

Na závěr ponechává kolegyni z ÚBK PhDr. Kateřinu Homolovou, jejíž doménou je výzkum role knihoven ve vzdělávacím procesu, tedy pedagogický náhled na knihovny jako svébytný článek struktury vzdělávací soustavy. „Její příspěvek nahlížel na knihovnu v mezigeneračním pohledu a představil výzkum významu a smyslu knihovny v pojetí dětí a dospělých,“ komentuje. Odborný program konference pak zakončilo právě vystoupení dr. J. Brožovské Onderkové, v němž se soustředila na veřejné knihovny, jejich služby a čtenáře v období meziválečného Československa.