„Věda je na Matematickém ústavu preferencí, od níž se vše odvíjí,“ ujišťuje jeho ředitel prof. Jaroslav Smítal

Letos jako samostatná univerzitní součást patnáctiletý Matematický ústav (MÚ) v Opavě sází na vědu. Není to samozřejmě žádná nová informace, protože předcházející slova jsou platná od okamžiku, kdy sem přišel matematické pracoviště ze slovenské metropole posílit, ale současně i od základů budovat jeho současný ředitel prof. Jaroslav Smítal.

„Na našem ústavu se od vědecké práce odvíjejí veškeré další činnosti,“ uvozuje prof. J. Smítal téma, které je mu jistě nejbližší. Vždyť v letech 1995-1998 zastával post prorektora Slezské univerzity pro vědu a zahraniční styky, v současnosti vykonávaný jeho zástupcem na MÚ prof. Miroslavem Englišem. Oba jmenovaní jsou rovněž jako jediní vědecko-pedagogičtí pracovníci Slezské univerzity v Opavě členy Učené společnosti ČR.

Jaký je pohled ředitele MÚ na současný systém hodnocení vědecké výkonnosti? „Přirozeně uznávám, že je výhodněji koncipován pro přírodní vědy, na druhé straně je potřebné vidět, že nikdy tu nebude takový, aby vyhovoval všem. Proto na našem ústavu plně respektujeme jediné kritérium, jímž je kvalita v podobě uznání mezinárodní vědeckou komunitou,“ říká prof. J. Smítal a upozorňuje na existenci osvědčené kategorie kvalifikované citace.

Jedná se o takové případy, kdy citující autor podstatným způsobem využívá výsledků citované práce. „Kvalifikovaných citací je však menšina a pod tlakem vývoje hodnocení vědy jejich podíl i v matematice klesá. Přes tento trend stále ještě jedna citace v matematice vydá za 78 citací v biomedicíně, 19 ve fyzice či 15 v chemii,“ dodává s odkazem na studii Igora Podlubného z Technické univerzity v Košicích sledující dlouhodobý vývoj a zveřejněnou v časopise Scientometrics, Vol. 64, No. 1 (2005), pages 95-99, a razí zásadu publikovat méně, zato kvalitněji. „Rád bych v této souvislosti upozornil také na nastavení podmínek MÚ pro habilitace a řízení ke jmenování profesorem. Zatímco v prvním případě požadujeme tři kvalifikované citace, ve druhém je jejich počet stanoven na pět, a i když jde o kritérium náročné, není ani zdaleka jediným,“ objasňuje.

Podobný pohled zastává i při hodnocení kmenových pracovníků MÚ. „Když jsem do Opavy přišel, působil tu jediný profesor a jen několik odborných asistentů. Pozvednout kvalifikační strukturu bylo tedy prioritním předpokladem dalšího rozvoje pracoviště,“ konstatuje prof. J. Smítal a ohlíží se za prvním krokem, který byl v tomto směru učiněn. „Podařilo se přesvědčit kolegu Vladimira I. Averbucha, aby si na Univerzitě Komenského v Bratislavě udělal velký doktorát,“ připomíná. Současně s tím se pustil do boje proti často zakořeněnému předsudku, že vědecký postup se řídí tím, že přednost v něm mají starší. „To pochopitelně nemůže platit, demotivace těch mladších by byla zřejmá,“ zdůvodňuje a je rád, že dnes se na MÚ považuje za zcela samozřejmé, že všem, tedy bez ohledu na věk, je měřeno stejně.

„Kvalita u nás táhne,“ potvrzuje prof. J. Smítal s tím, že pracovníci s nejlepšími výsledky ve vědě učí méně než ti, kdo takovou vědeckou výkonnost neprokazují. Ještě podstatnější se mu jeví skutečnost, že toto náročné prostředí si zvykli vnímat všichni ti, kdo se na MÚ rozhodli pro doktorské studium. V oboru Matematická analýza tu na titul Ph.D. dosáhlo od poloviny devadesátých let minulého století už 19 doktorandů, v oboru Geometrie a globální analýza je jich k dnešku devět. „Na zasedání komise pro obhajoby, která se sejde 19. února, se ale tento počet může znovu navýšit,“ naznačuje ředitel MÚ. V ten den se totiž koná státní závěrečná zkouška a obhajoba disertační práce dalšího kandidáta doktorského titulu, jímž je Mgr. Petr Blaschke.

Za této situace nepřekvapí, že na celkových vědeckých výsledcích MÚ se studenti podílejí víc než významně. „Propočítám-li si s předstihem to, čeho jsme v této oblasti dosáhli vloni, pak je závěr takový, že studenti, doktorandi a v některých případech dokonce též posluchači magisterského studia, se na zisku bodů v rejstříku informací o výsledcích podíleli dvěma třetinami, zatímco ostatní vědecko-pedagogičtí pracovníci jednou třetinou,“ specifikuje prof. J. Smítal, přičemž si je dobře vědom, že takto vyvíjený tlak na publikování je skutečné vědě velmi nebezpečný. „Klidně napište, že bodový systém vědu ničí,“ netají svůj kritický náhled.

Přesto chce rozjímání nad postavením vědy na MÚ zakončit optimisticky. „Jestliže se nám už podařilo dostat do povědomí odborné veřejnosti a jestliže se naše pracoviště v některých oborech stalo mezinárodně uznávaným, pak tato aktiva pokaždé spojuji s jeho perspektivou,“ loučí se prof. J. Smítal poukazem na ty pracovníky s vědeckou hodností, kteří dnes na MÚ působí na pozicích docentů. Jejich řadu zahájil před 14 lety Michal Marvan, na jejím konci zatím stojí Michal Málek. „Věřím, že v příštím roce bude znovu rozšířena. A nejen to. Už v dohledné době bychom měli mít v našem týmu také nového profesora,“ uzavírá ředitel MÚ.

Doktorské obhajoby v oboru Matematická analýza, doktorské ohajoby v oboru Geometrie a globální analýza, ukončená habilitační řízení a ukončená řízení ke jmenování profesorem zde.