Hungarolog Andrej Tóth vystoupil na jednáních slovenských a maďarských historiků o Jánosi Esterházym

NITRA, SZEGED, BRATISLAVA - Březnové středoevropské turné v podobě účasti na třech konferencích absolvoval v nedávných dnech proděkan Fakulty veřejných politik Mgr. et Mgr. Andrej Tóth, Ph.D. Zahájil ho na jednání pořádaném Fakultou středoevropských studií Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře k osobnosti Jánose Esterházyho.

János Esterházy (1901-1957) Pocházel z kdysi velmi vlivného uherského šlechtického rodu. Na počátku třicátých let se postavil do čela Československé maďarské ligy pro Společnost národů, předsedal Zemské křesťanskosocialistické straně v ČSR, byl poslancem Národního shromáždění, který vystupoval proti ústavněprávní podobě první republiky a požadoval její důslednou decentralizaci a autonomizaci, a výkonným předsedou Sjednocené maďarské strany. Ve druhé polovině třicátých let odmítl nabídku E. Beneše na ministerské křeslo v čsl. vládě. Po vzniku Slovenského státu jednal s jeho prezidentem J. Tisem o právech maďarské menšiny a jako jediný poslanec Slovenského sněmu nehlasoval pro zákon o vystěhování Židů. Osvobození země mu přineslo krátkou sovětskou internaci, z níž byl propuštěn. Nedlouho nato ho však nechal zatknout představitel Sboru pověřenců Gustáv Husák a předal jej sovětské státní bezpečnosti. V SSSR byl odsouzen na deset let nucených prací na Sibiři, na Slovensku ho odsoudili v nepřítomnosti k trestu smrti. Sovětské úřady ho v roce 1949 odevzdaly čsl. orgánům, prezidentskou milostí mu byl absolutní trest zmírněn na doživotí (v roce 1955 dosáhli jeho příbuzní zmírnění na 25 let). Trest vykonával v mnoha káznicích. V Mírově, v poslední z nich, také zemřel. Zatímco Nejvyšší soud Ruské federace v roce 1993 Esterházyho rehabilitoval, Nejvyšší soud SR naopak o rok později znovuotevřít jeho případ odmítl.

„Na tento měsíc připadlo jak výročí narození J. Esterházyho (14. března 1901), tak jeho úmrtí ve věznici v Mírově (8. března 1957) a konference v Nitře konaná 5. března byla vůbec první svého druhu, jež se na slovenské akademické půdě zhodnocením tohoto činitele maďarské menšiny v meziválečném Československu zabývala,“ ohlíží se dr. A. Tóth, proděkan Fakulty veřejných politik pro vědu a zahraniční styky. V ČR je dnes považován za předního znalce politiky maďarských menšinových opozičních subjektů na československé scéně mezi dvěma válkami a v tomto směru jej plně respektují i slovenští a maďarští odborníci. „V Nitře šlo o slovensko-maďarsko-polsko-české setkání, při němž polská strana plnila roli jakéhosi mediátora,“ charakterizuje konferenci, jejíž průběh sledovaly dvě stovky posluchačů. V programu řídil hned úvodní blok přednášek a sám vystoupil s referátem „János Esterházy a jeho obraz v českých archivních pramenech“.

„Mám-li jednání stručně zhodnotit, řekl bych, že přispělo ke sbližování stanovisek historiků zúčastněných zemí, nicméně slovenští kolegové jsou stále ovlivněni modernistickými pohledy a dosud neradi přijímají potřebu hodnocení Esterházyho optikou doby. Pokud se jedná o mé vystoupení, soustředil jsem se zvláště na osvětlení Esterházyho politických postojů ve vztahu k Edvardu Benešovi a roli, kterou sehrál v procesu prezidentské volby v roce 1935,“ uvedl A. Tóth a potvrdil značný mediální zájem o konferenci, jíž se zúčastnili i maďarský velvyslanec na Slovensku Csaba Balogh, polský velvyslanec na Slovensku Tomasz Chłoń a známý slovenský politik František Mikloško (1947), někdejší poslanec Slovenské národní rady, Národní rady SR a jediný slovenský nositel maďarského vyznamenání J. Esterházyho.

Na jednání v Nitře bezprostředně navázala v pořadí VI. konference nazvaná „Vznik a zánik mnohonárodnostních států ve střední Evropě“ v Szegedu (7. března). Koná se každoročně první březnový pátek v Muzeu Ference Móra za spoluúčasti několika institucí, mezi nimiž nechybí ani tamější univerzita. „Konference tentokrát připomněla 100. výročí vypuknutí první světové války,“ připomíná dr. A. Tóth. Také tady byla jeho účast aktivní, když vystoupil se shrnujícím příspěvkem na téma představ T. G. Masaryka o poválečném Československu, a to v přímé souvislosti s novým uspořádáním celého středovýchodoevropského prostoru.

„Myslím, že pro celou Slezskou univerzitu v Opavě bylo dobrým zviditelněním, když jsem společně s druhým šéfredaktorem časopisu Central European Papers, prorektorem János Kodolányi University of Applied Sciences Tamásem L. Vizim, a členkou redakční rady Edit Bencze Lőrinczné prezentoval první ročník časopisu, jehož tištěná verze je teď dokončována. Časopis Central European Papers je recenzovaným periodikem zaměřeným na novověké dějiny, politiku a společnost střední Evropy. Vydává ho Fakulta veřejných politik v Opavě ve spolupráci s Univerzitou Jánose Kodolányiho v maďarském Székesfehérváru. Bude vycházet dvakrát ročně pouze v anglickém jazyce a členy jeho redakční rady jsou odborníci v oborech historie, politologie a sociologie z 10 evropských zemí a z USA.

Do třetice v Bratislavě se 8. března dr. A. Tóth představil na konferenci pořádané občanským sdružením PRO FUTURO HUNGARICA. Jánose Esterházyho si jí připomněla maďarská komunita žijící na Slovensku. „Do vybrané společnosti účastníků jsem byl pozván, abych z českého pohledu promluvil o aspektech postavení maďarské menšiny v Československu, tedy zejména na Slovensku, mezi dvěma světovými válkami. Samozřejmě akcent byl položen právě na Jánose Esterházyho,“ přibližuje dr. A. Tóth, jehož v nejbližších měsících čekají také četná vystoupení na zahraničních odborných setkáních motivovaných převážně centenariem vypuknutí prvního světového válečného konfliktu. „Už teď jsou v mém pracovním diáři napevno zaznamenány referáty na konferencích v Komárně, v Bratislavě, v Budapešti a v Berlíně,“ nastiňuje proděkan Fakulty veřejných politik v Opavě svůj odborný program, při jehož naplňování je připraven dále posilovat dobré jméno Slezské univerzity v odborných kruzích.