O Opavsku pod vládou knížat z Lichtenštejna se hovořilo na univerzitě mezinárodně

OPAVA – Mezinárodní vědeckou konferenci pořádanou při příležitosti 400 let udělení Opavska lénem knížatům z Lichtenštejna, a nazvanou Opavsko mezi Moravou a Slezskem – Identita regionu a její proměny, hostila 26. září Slezská univerzita v Opavě.

Hosty konference osobně přivítal rektor prof. Rudolf Žáček a prostor ke slovu při slavnostním zahájení dostali také primátor města Opavy prof. Zdeněk Jirásek či prof. Aleš Zářický, děkan Filozofické fakulty Ostravská univerzity v Ostravě, za polskou stranu např. prorektor Uniwersytetu Opolskiego prof. Marek Masnyk.

Výsledky svého bádání a poznatky z výzkumu představilo svým kolegům 16 řečníků. Mezi naslouchajícími hosty, reprezentujícími nejen zainteresované univerzity, jsme mohli také vidět například zástupce Matice slezské, Slezského zemského muzea, Zemského archivu v Opavě či studenty a nedávné absolventy Slezské univerzity.

Na otázku, proč se konference konala, odpověděl dr. Jiří Brňovják z Centra pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, hlavního organizátora akce: „Na přelomu let 1613/1614 byly vydány dvě důležité listiny (28. prosince 1613 a 4. ledna 1614, pozn. aut.), díky kterým se významný aristokrat a politik Karel st. z Lichtenštejna stal novým majitelem Opavského knížectví. Tato skutečnost bývá v historické literatuře často označována jako moment, kdy se Opavsko jako specifické území na pomezí Moravy a Slezska stalo minimálně po stránce politicko-správní definitivně součástí slezského prostoru.“

Organizátoři konference tak využili této příležitosti k uspořádání fóra, které zohlednilo dosavadní poznatky i diskuzi nad vlastním procesem inklinace a integrace Opavska mezi slezská knížectví, jehož kořeny lze hledat hluboko ve středověku, a který formálním aktem předání Opavska lénem Karlovi z Lichtenštejna rozhodně neskončil. „Současně bychom mohli v následujících stoletích pozorovat také procesy opačného charakteru, které v sobě mj. uchovávaly moravskou tradici Opavska a které stály, resp. mohly stát v opozici k budování, posilování či uchovávání slezské identity Opavska,“ zdůraznil ještě druhý aspekt tématu Jiří Brňovják.

Jednotlivé příspěvky se tak blíže či volněji držely daného tématu, nebo v sobě zahrnuly přesahy a nová zjištění, která s působením knížat z Lichtenštejna na Opavsku souvisí. Pozornost věnovaly aspektům politicko-správním, náboženským, národnostním, hospodářským, kulturním či uměleckým, dotkly se rovněž Krnovského knížectví, které dějiny úzce s Opavskem spojily zejména obdobným procesem integrace se slezským prostorem. Některé informace také nastínily události předcházející danému období nebo na problematiku nahlédly pohledem novodobějších dějin, jiné se věnovaly vojenským událostem své doby, další se naopak zabývaly tématem z trochu nečekaného úhlu, z pohledu svědectví regionálních muzeí. Konference tak nebyla zajímavá jen historicko-vědeckým přístupem, ale i celkovou pestrostí.

Pro zájemce o písemný výstup z konference Opavsko mezi Moravou a Slezskem – Identita regionu a její proměny máme závěrem dobrou zprávu. „I když jsme se rozhodli, že nebudeme ke konferenci vydávat nějaký sborník či jinou samostatnou publikaci, jednotlivé příspěvky se objeví v několika odborných časopisech, ať už na naší či polské straně hranic. Domníváme se, že takto se s nimi bude moci seznámit nejen odborná, ale i laická veřejnost,“ říká dr. Jiří Brňovják.