Od dialektů k literárním jazykům v Evropě: monografie, která dále rozvíjí česko-polské literární vztahy

Ke svým čtenářům se nedávno vydala monografie Od dialektů k literárním jazykům v Evropě, jejíž realizaci umožnil Interní grantový systém Slezské univerzity (SU) v Opavě. Vznikla díky četným aktivitám Kabinetu literárněvědné komparatistiky Ústavu bohemistiky a knihovnictví (ÚBK) Filozoficko-přírodovědecké fakulty, přičemž autorský tým vedl Libor Martinek.

Obsahuje studie badatelů, kteří se zapojili do projektu, jehož cílem bylo připomenout literární tvůrce usilující o povýšení dialektu na úroveň spisovného jazyka. „Tak mezi ně v oblasti Slezska patřil Óndra Łysohorski, v regionu Kašubska Florian Ceynowa, Furlanska Pier Paolo Pasolini, ve Skotsku Hugh MacDiarmid – Lallans a ve Francii Frédéric Mistral,“ vypočítává doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D. Zároveň upozorňuje, že projekt svedl dohromady tři znalce působící v Opavě (vedle jeho samotného jde o anglistu prof. Bohuslava Mánka a romanistu dr. Giorgia Cadoriniho, oba z Ústavu cizích jazyků) a jejich zahraniční kolegy z Ruské státní humanitní univerzity v Moskvě, z Jagellonské univerzity v Krakově, Opolské univerzity a Gdaňské univerzity.

Doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., jeden z lektorů kolektivní monografie, vidí v tomto edičním činu Kabinetu literárněvědné komparatistiky snahu zcela specifickým způsobem navázat na výsledky konferencí o české a slovenské literatuře a paralelně též o české a polské literatuře, jimiž se ÚBK v minulosti zapsal do širšího povědomí odborné veřejnosti. Udržování kontaktů s polskými kolegy považuje za naprosto přirozené a kvituje s povděkem i skutečnost, že se tato spolupráce rozšiřuje též na další vědecké pracovníky z jiných, často vzdálenějších oblastí Polska. V případě monografie Od dialektů k literárním jazykům v Evropě se jedná především o výrazné zastoupení badatelů z Gdaňska (prof. Edward Breza, prof. Jerzy Treder, dr hab. Ewa Rogowska-Cybulska a dr hab. Marek Cybulski).

„Monografie stojí zčásti na pomezí literární vědy a lingvistiky. Zabývá se totiž procesem, který má charakter jakéhosi národního obrození (zvláště kašubština a skotština), či marným úsilím kodifikovat literárně povýšenou laštinu,“ uvádí ve vydavatelské recenzi J. Urbanec a sestavení titulu oceňuje. Současně ovšem formuluje potřebu následného kroku, jímž by se v jeho očích mělo stát mapování dalších jazykových oblastí. „Do širšího literárního povědomí by dnes měly proniknout též laponština, fríština, baskičtina nebo velština,“ specifikuje a vyzývá editora, aby se v tomto smyslu pokusil připravit další svazek. „Taková koordinace snah o zachycení rozvojových tendencí okrajových evropských literatur by mohla znamenat, že se opavský Kabinet literárněvědné komparatistiky stane zřetelným ohniskem zájmu o ně,“ dodává J. Urbanec.

Sám editor L. Martinek považuje vydání kolektivní monografie jak za další přínos rozvoji česko-polských literárních vztahů, tak za příspěvek k interkulturní komunikaci. „V neposlední řadě bych zmínil skutečnost, že se tato publikace podílí na vytvoření impaktu komparativních studií našeho pracoviště, tedy Kabinetu literárněvědné komparatistiky, fungujícího na ÚBK jen o něco málo déle než dva roky,“ konstatuje.

Foto: Libor Martinek při jednom z posledních setkání pořádaných Kabinetem literárněvědné komparatistiky.